01
První pozorování
Jak problém poznat
- Prvních 25 až 100 metrů plavete zřetelně rychleji než další úsek a musíte zastavit, přestože byste při pomalejším tempu pokračovat dokázali; to ukazuje spíše na nevhodně zvolenou intenzitu než samo o sobě na „špatnou techniku“ [6, 7, 8].
- Tempo záběrů se při stejné zamýšlené rychlosti postupně zvyšuje, ale vzdálenost na jeden cyklus klesá; jde o pozorovatelný projev ztráty účinnosti, nikoli ještě o určení její příčiny [9, 10, 11].
- Pocit námahy prudce roste, paže se zkracují a souhra se mění dříve, než jste plánovali; podobné změny se při vyčerpání objevují i u trénovaných plavců [14, 17, 18, 20, 21].
- Před nádechem zadržujete vzduch, vydechujete až při otočení hlavy, nádech nestíháte nebo po něm zrychlíte záběry; dýchání může měnit kinematiku paží, rotaci i souměrnost koordinace [38, 39, 40, 41].
- Při nádechu zvedáte čelo, přední paže padá dolů, boky se vychylují a nohy klesnou; vyšší sklon trupu a nevhodná poloha hlavy mohou zvýšit odpor [29, 30, 31, 32, 33].
- Na videu ruka a předloktí během záběru „ujíždějí“ vodou, loket brzy klesá nebo se po vstupu dlouho nic neděje; to může snížit účinnost pohonu paží [25, 26, 27].
- Kop je velký, tuhý nebo vedený hlavně z kolen a při delším plavání unaví stehna či lýtka; nohy mohou pomáhat rychlosti a poloze, ale jejich energetická cena i přínos se mezi plavci a rychlostmi liší [34, 35, 36, 37].
- S deskou, šnorchlem, pull buoyem nebo po výrazném zpomalení uplavete podstatně dál. Takový rozdíl je diagnostická stopa, ne definitivní důkaz: pomůcka současně mění více věcí.
- Technika je v prvních délkách stabilní, ale s únavou se objeví křížení ruky před hlavou, boční vlnění, kratší záběr nebo dlouhá mezera mezi pažemi; koordinace je závislá na intenzitě a individuálním řešení plavce [22, 23, 24].
- Neobvykle silná či nově vzniklá dušnost, tlak nebo bolest na hrudi, sípání, motání hlavy, mdloba nebo bolest, která mění záběr, nejsou úkolem pro technickou autodiagnostiku. Plavání přerušte a obraťte se na zdravotníka; tato stránka zdravotní diagnózu nestanovuje.
02
Nezaměňujte projev za příčinu
Možné příčiny a jak je odlišit
Začínáte rychleji, než dokážete udržitelně plavat
Energetická cena kraulu s rychlostí výrazně roste a rychlý začátek může předčasně vyčerpat omezenou anaerobní rezervu. Potom klesá délka záběru, mění se koordinace a pocit „nemám výdrž“ vznikne i bez jedné dominantní technické chyby [6, 7, 8, 10, 11, 15, 16, 17, 18]. Kritická rychlost je užitečný orientační ukazatel, ale není totožná s rychlostí maximálního laktátového ustálení, takže z ní nedělejte absolutní hranici [12, 13].
Po rozplavání porovnejte ve dvou dnech stejnou vzdálenost: jednou obvyklým startem a podruhé první čtvrtinu záměrně o 5 až 10 % pomaleji. Zapisujte mezičasy, počet záběrových cyklů na délku a vnímanou námahu 0–10; RPE je použitelná praktická kontrola intenzity, i když studie reliability vychází z elitních plavců [14]. Pokud pomalejší začátek prodlouží souvislé plavání a technické ukazatele se rozpadají později, je tempo významná příčina. Je-li dostupné přesné měření, lze orientačně porovnat i časy na 200 a 400 m, ne však vydávat výpočet za lékařský či laboratorní práh [12, 13, 19].
Dýchání přerušuje výdech, polohu těla nebo rytmus
Problémem nemusí být malý nádech, ale pozdní výdech do vody, zadržování dechu, příliš dlouhý interval mezi nádechy nebo zvednutí hlavy. Dýchací cyklus mění rotaci, dráhu paží a někdy i souměrnost souhry [38, 39, 40, 41]. Únava nádechových svalů byla ve studiích spojena se změnami frekvence dýchání, délky a frekvence záběru; důkaz je přímý pro sledované protokoly, ale nevysvětluje každého hobby plavce [42, 43, 44].
Porovnejte čtyři krátké úseky stejnou lehkou rychlostí: běžné dýchání, plynulý výdech do vody, dýchání na každý druhý záběr a plavání s čelním šnorchlem. Sledujte, zda se bez změny úsilí prodlouží úsek, zmizí panický pocit nedostatku vzduchu a stabilizují se mezičasy. Výrazné zlepšení se šnorchlem ukazuje na dýchací nebo rotační složku, ale může současně zlepšit polohu hlavy, proto nález potvrďte videem zepředu a z boku.
Platíte příliš vysokou cenu za odpor vody
Klesající nohy, zvednutá hlava, velký sklon trupu, boční vlnění a široké pohyby zvětšují čelní plochu nebo narušují proudění. Aktivní odpor se obtížně měří a různé metody nejsou zaměnitelné, ale hydrodynamické přehledy i experimenty podporují význam polohy a sklonu těla [29, 30, 31, 32, 33]. Z toho neplyne jediná „dokonalá“ poloha pro každou tělesnou stavbu.
Natočte stejný lehký úsek z boku pod vodou a zezadu nad i pod vodou. Poté zopakujte úsek s jediným vnějším úkolem: „temeno vpřed, hrudník opřený o vodu, stopa těla úzká“. Pokud při stejném čase klesne počet záběrů nebo námaha a video ukáže menší sklon či boční odchylku, odpor byl pravděpodobně významný. Pull buoy je jen doplňkový test, protože současně nadnáší nohy a odstraňuje jejich práci.
Paže vytvářejí málo užitečného pohonu nebo mají nevhodný kompromis mezi tempem a délkou záběru
Rychlost je součinem frekvence a vzdálenosti na záběrový cyklus, ale ani jednu veličinu nelze maximalizovat izolovaně [20]. Propulzní účinnost závisí na tom, jak ruka a předloktí přenášejí sílu do vody, a různé výpočty účinnosti dávají odlišné odhady [25, 26]. Příliš dlouhé čekání vpředu může brzdit rytmus; naopak rychlé „šlapání“ rukama bez účinné opory zvyšuje náklady. Únava paží může účinný záběr dále zhoršit [27].
Ve stabilní lehké rychlosti změřte čas a cykly na 25 m. Pak udělejte dvě varianty: o trochu vyšší frekvenci bez silnějšího záběru a o trochu klidnější frekvenci s včasnou oporou předloktí. Hledejte variantu, která sníží součet času a počtu cyklů bez růstu námahy a zůstane stabilní v poslední třetině série. Video musí potvrdit, že delší záběr nevznikl pauzou a vyšší frekvence prokluzem.
Kop je pro zvolenou vzdálenost příliš nákladný nebo rozbíjí osu těla
Kop může přidat rychlost, stabilizovat polohu a ovlivnit účinnost paží, ale intenzivní práce velkých svalů nohou zvyšuje metabolické nároky [34, 35, 36, 37]. Pro delší plavání proto nemusí být nejrychlejší sprintový kop nejekonomičtější. Současně není správné nohy univerzálně „vypnout“: u některých plavců by poklesly boky nebo se zhoršila rotace. Optimální rytmus je individuální a závisí na rychlosti, stavbě těla i cílové vzdálenosti.
Porovnejte tři lehké úseky se stejným tempem paží: přirozený kop, jemný dvoudobý kop a o něco aktivnější kop. Zaznamenejte čas, námahu, dechovou tíseň a video osy těla. Příčinu podporuje situace, kdy menší kop umožní stejný čas s nižší námahou a bez poklesu nohou. Pokud s omezením kopu tělo klesne nebo se začne vlnit, nejprve řešte polohu a koordinaci, ne zákaz kopání.
Technika není zautomatizovaná pro únavu nebo chybí specifická vytrvalost
Můžete plavat technicky dobře krátce, ale nedokážete vzor udržet při delší práci. Únava mění kinematiku, koordinaci i lokální schopnost paží a ramen vytvářet a kontrolovat pohyb [18, 21, 22, 23, 27, 28]. To je interakce kondice a dovednosti, ne volba „buď technika, nebo kondice“. Výzkum motorického učení přímo v plavání je oproti biomechanice omezený; přehled u dětí popisuje málo studií a nízkou jistotu důkazů [45]. Menší studie u začátečníků podporují cílenou verbální a vizuální zpětnou vazbu, ale jejich výsledky nelze bez výhrad zobecnit na všechny dospělé a delší vzdálenosti [46, 47].
Najděte nejdelší úsek, na němž ještě udržíte dvě předem vybraná kritéria, například plynulý výdech a stabilní počet cyklů. Plavte opakování této délky s krátkou pauzou a skončete sérii, jakmile se kritérium dvakrát za sebou zhorší. Pokud po několika týdnech zvládnete více kvalitních opakování a poté delší souvislý úsek, šlo významně o specifickou odolnost techniky. Pokud se chyba objevuje stejně už v prvním úseku, hledejte primárně mechanismus v předchozích příčinách.
03
Videoanalýza
Co sledovat na videu
Ještě nemáte záznam? Vybrat plán natáčení podle problému → V průvodci najdete i variantu pouze s mobilem.
- 01
Boční záběr pod vodou, první a poslední délka stejného úseku — porovnejte sklon osy ramena–bok–kotník, hloubku nohou a okamžik, kdy se poloha začne měnit [31, 33].
- 02
Čelní záběr pod vodou při běžném tempu — sledujte, zda ruka vstupuje přibližně před ramenem, nekříží střední osu a zda hlava při nádechu nevychyluje celé tělo do strany [29, 30].
- 03
Boční záběr při nádechu i bez nádechu — porovnejte výšku hlavy, oporu přední paže, rotaci trupu a dráhu ruky; změna pouze při nádechu podporuje dýchací příčinu [38, 39, 41].
- 04
Záběr kolmo shora — kontrolujte boční vlnění ramen, boků a chodidel a šířku stopy, kterou tělo ve vodě vytváří.
- 05
Boční podvodní detail záběru — hledejte včasné vytvoření opory rukou a předloktím, směr pohybu dozadu a předčasně padající loket; samotný tvar bez vztahu k rychlosti a námaze není úplná diagnóza [25, 26].
- 06
Celý cyklus paží v normální rychlosti a zpomaleně — změřte mezeru mezi koncem pohonu jedné paže a začátkem druhé a porovnejte ji na začátku a konci úseku [18, 22, 24].
- 07
Boční detail nohou alespoň přes dva celé cykly paží — sledujte, zda impuls vychází převážně z kyčle, jak velká je amplituda, zda se koleno nadměrně ohýbá a zda kop drží rytmus s rotací [34, 36].
- 08
Synchronizovaný záznam s mezičasy a počtem cyklů — technickou změnu posuzujte spolu s rychlostí; jinak můžete omylem označit normální adaptaci na vyšší intenzitu za chybu [9, 10, 11, 21].
04
Ověření změny v praxi
Jak postupovat při opravě
Cvičení použijte jako diagnostický nástroj. Pokud změna neovlivní sledovaný projev, vraťte se k ostatním příčinám.
- 01
Negativně dělená série 6×100 m, první polovinu každého úseku kontrolovaně a druhou nepatrně rychleji — řeší přepálený začátek — zlepšení poznáte podle menšího rozptylu mezičasů, stabilního počtu cyklů a nižší námahy v závěru [15, 16].
- 02
Test „mluvitelného“ lehkého tempa: 8×50 m s krátkou pauzou a RPE 3–4 z 10 — řeší chybnou volbu intenzity a buduje specifickou vytrvalost — zlepšení je více kvalitních opakování bez růstu RPE a bez zkracování záběru [14].
- 03
4×25 m plynulý výdech do vody a rychlý tichý nádech do strany — řeší zadržování dechu a pozdní výdech — zlepšení je nepřerušovaný výdech, klidnější nádech a nezměněná poloha přední paže. Jde o trenérsky běžný postup, nikoli samostatný důkaz příčiny [48, 49, 50].
- 04
25 m s čelním šnorchlem střídavě s 25 m bez něj — řeší dýchací a rotační složku — zlepšení je postupné zmenšení rozdílu v čase, cyklech a ose těla mezi oběma variantami.
- 05
Odraz a klouzání v úzké poloze, poté 6 až 8 lehkých záběrů — řeší nadměrný odpor a boční vychylování — zlepšení je delší klouzání bez přikopávání a přenos stejné úzké stopy do kraulu.
- 06
6×25 m kraul s úkolem „opři předloktí a pošli vodu dozadu“, bez pádel — řeší prokluz a padající loket — zlepšení je stejný či lepší čas při nižším počtu cyklů a bez delší pauzy vpředu [25, 26].
- 07
Metronomická pyramida frekvence záběrů ve čtyřech lehkých 25m úsecích — řeší nevhodný kompromis frekvence a délky záběru — zlepšení je nalezení tempa s nejnižší námahou při stabilním čase, nikoli slepé dosažení jednoho „správného“ čísla [19, 20].
- 08
4×50 m s jemným dvoudobým kopem a klidnými kotníky — řeší energeticky drahý kop — zlepšení je menší únava nohou při stejné rychlosti, aniž by na videu klesly boky nebo narostlo boční vlnění [35, 36].
- 09
„Technický strop“: opakujte jen tak dlouhé úseky, na nichž udržíte dvě měřitelné podmínky — řeší rozpad dovednosti únavou — zlepšení je postupné prodlužování kvalitní vzdálenosti, ne pouhé dokončení série za každou cenu [27, 28].
- 10
Jedna změna, dvě videa, jeden ukazatel: krátké video před a po zásahu — řeší nejasnou zpětnou vazbu — zlepšení musí být vidět v předem zvoleném bodu a současně nesmí zhoršit čas či námahu. Přímé studie podporují užitek cílené vizuální či slovní zpětné vazby, ale rozsah důkazů je omezený [45, 46, 47].
05
Riziko falešné opravy
Čemu se při opravě vyhnout
- Nesnažte se „získat kondici“ tím, že každý souvislý úsek začnete rychle a doplavete ho v rozpadu; vysoká počáteční intenzita sama vytváří změny tempa, délky záběru a koordinace [7, 15, 17].
- Neopravujte současně nádech, polohu hlavy, loket, kop i rotaci; nepoznáte, co pomohlo, a mnoho vnitřních pokynů může přetížit pozornost. Specifické důkazy motorického učení v plavání jsou navíc omezené [45, 47].
- Nevynucujte co nejdelší záběr za cenu pasivního čekání vpředu; délka záběru je užitečný ukazatel jen společně s frekvencí, rychlostí a námahou [19, 20].
- Nezrychlujte ruce bez kontroly opory o vodu; vyšší frekvence může udržet rychlost, ale také zakrýt prokluz a zvýšit energetickou cenu [11, 25].
- Nepředepisujte každému stejný šestidobý ani dvoudobý kop. Přínos nohou k rychlosti a účinnosti se mění s tempem a individuálními vlastnostmi [34, 35, 36, 37].
- Nepovažujte lepší plavání s pull buoyem za důkaz „slabých nohou“; pomůcka současně mění vztlak, odpor, kop i souhru a neumí sama určit mechanismus [29, 31].
- Nehledejte jedinou univerzální frekvenci dýchání. Vyberte takovou, která dodá vzduch bez zvedání hlavy a ztráty rytmu; kinematické účinky dýchání se mezi plavci liší [38, 40, 41].
- Neplavte přes ostrou bolest ramene, novou výraznou dušnost, bolest na hrudi, sípání, motání hlavy nebo mdlobu. Technická změna nenahrazuje zdravotní vyšetření a únava může snižovat kontrolu ramene [28].
06
Dohledatelné podklady
Použité zdroje
Seznam zahrnuje zdroje skutečně použité při přípravě této diagnostiky.
- 01
Zamparo, P.; Cortesi, M.; Gatta, G. (2020). The energy cost of swimming and its determinants
Narativní přehledOtevřít zdroj ↗ - 02
Zamparo, P.; Capelli, C.; Pendergast, D. R. (2011). Energetics of swimming: a historical perspective
Narativní přehledOtevřít zdroj ↗ - 03
Toussaint, H. M.; Hollander, A. P. (1994). Energetics of competitive swimming. Implications for training programmes
Odborný přehledOtevřít zdroj ↗ - 04
Barbosa, T. M.; Bragada, J. A.; Reis, V. M.; Marinho, D. A.; Carvalho, C.; Silva, A. J. (2010). Energetics and biomechanics as determining factors of swimming performance: updating the state of the art
Narativní přehledOtevřít zdroj ↗ - 05
Zamparo, P.; Pendergast, D. R.; Mollendorf, J.; Termin, A.; Minetti, A. E. (2005). An energy balance of front crawl
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 06
Costill, D. L.; Kovaleski, J.; Porter, D.; Kirwan, J.; Fielding, R.; King, D. (1985). Energy expenditure during front crawl swimming: predicting success in middle-distance events
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 07
Figueiredo, P.; Zamparo, P.; Sousa, A.; Vilas-Boas, J. P.; Fernandes, R. J. (2011). An energy balance of the 200 m front crawl race
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 08
Correia, R. A.; Feitosa, W. G.; Castro, F. A. S. (2023). Kinematic, arm-stroke efficiency, coordination, and energetic parameters of the 400-m front-crawl test: A meta-analysis
MetaanalýzaOtevřít zdroj ↗ - 09
Almeida, T. A. F.; Espada, M. C.; Massini, D. A.; Macedo, A. G.; Castro, E. A.; Ferreira, C. C.; Reis, J. F.; Pessôa Filho, D. M. (2023). Stroke and physiological relationships during the incremental front crawl test: outcomes for planning and pacing aerobic training
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 10
Pelayo, P.; Alberty, M.; Sidney, M.; Potdevin, F. P.; Dekerle, J. (2007). Aerobic potential, stroke parameters, and coordination in swimming front-crawl performance
Narativní přehledOtevřít zdroj ↗ - 11
Ribeiro, J.; Toubekis, A. G.; Figueiredo, P.; de Jesus, K.; Toussaint, H. M.; Alves, F.; Vilas-Boas, J. P.; Fernandes, R. J. (2017). Biophysical determinants of front-crawl swimming at moderate and severe intensities
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 12
Dekerle, J.; Sidney, M.; Hespel, J. M.; Pelayo, P. (2002). Validity and reliability of critical speed, critical stroke rate, and anaerobic capacity in relation to front crawl swimming performances
Primární validační studieOtevřít zdroj ↗ - 13
Dekerle, J.; Pelayo, P.; Clipet, B.; Depretz, S.; Lefevre, T.; Sidney, M. (2005). Critical swimming speed does not represent the speed at maximal lactate steady state
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 14
Psycharakis, S. G. (2011). A longitudinal analysis on the validity and reliability of ratings of perceived exertion for elite swimmers
Primární validační studieOtevřít zdroj ↗ - 15
McGibbon, K. E.; Pyne, D. B.; Shephard, M. E.; Thompson, K. G. (2018). Pacing in Swimming: A Systematic Review
Systematický přehledOtevřít zdroj ↗ - 16
Barroso, R.; Crivoi, E.; Foster, C.; Barbosa, A. C. (2021). How do swimmers pace the 400 m freestyle and what affects the pacing pattern?
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 17
Laffite, L. P.; Vilas-Boas, J. P.; Demarle, A.; Silva, J.; Fernandes, R.; Billat, V. L. (2004). Changes in physiological and stroke parameters during a maximal 400-m free swimming test in elite swimmers
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 18
Schnitzler, C.; Seifert, L.; Chollet, D. (2009). Variability of Coordination Parameters at 400-M Front Crawl Swimming
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 19
McLean, S. P.; Palmer, D.; Ice, G.; Truijens, M.; Smith, J. C. (2010). Oxygen uptake response to stroke rate manipulation in freestyle swimming
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 20
Craig, A. B., Jr.; Pendergast, D. R. (1979). Relationships of stroke rate, distance per stroke, and velocity in competitive swimming
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 21
Seifert, L.; Chollet, D.; Chatard, J. C. (2007). Kinematic changes during a 100-m front crawl: effects of performance level and gender
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 22
de Jesus, K.; Sanders, R.; de Jesus, K.; Ribeiro, J.; Figueiredo, P.; Vilas-Boas, J. P.; Fernandes, R. J. (2016). The effect of intensity on 3-dimensional kinematics and coordination in front-crawl swimming
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 23
Seifert, L.; Komar, J.; Crettenand, F.; Dadashi, F.; Aminian, K.; Millet, G. P. (2014). Inter-limb coordination and energy cost in swimming
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 24
Silva, A. F.; Seifert, L.; Fernandes, R. J.; Vilas-Boas, J. P.; Figueiredo, P. (2025). Front crawl swimming coordination: a systematic review
Systematický přehledOtevřít zdroj ↗ - 25
Silveira, R. P.; Soares, S. M.; Zacca, R.; Alves, F. B.; Fernandes, R. J.; de Souza Castro, F. A.; Vilas-Boas, J. P. (2019). A Biophysical Analysis on the Arm Stroke Efficiency in Front Crawl Swimming: Comparing Methods and Determining the Main Performance Predictors
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 26
Toussaint, H. M.; Beelen, A.; Rodenburg, A.; Sargeant, A. J.; de Groot, G.; Hollander, A. P.; van Ingen Schenau, G. J. (1988). Propelling efficiency of front-crawl swimming
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 27
Figueiredo, P.; Rouard, A.; Vilas-Boas, J. P.; Fernandes, R. J. (2013). Upper- and lower-limb muscular fatigue during the 200-m front crawl
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 28
Matthews, M. J.; Green, D.; Matthews, H.; Swanwick, E. (2017). The effects of swimming fatigue on shoulder strength, range of motion, joint control, and performance in swimmers
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 29
Lopes, T. J.; Morais, J. E.; Pinto, M. P.; Marinho, D. A. (2022). Numerical and experimental methods used to evaluate active drag in swimming: A systematic narrative review
Systematický narativní přehledOtevřít zdroj ↗ - 30
Takagi, H.; Nakashima, M.; Sengoku, Y.; Tsunokawa, T.; Koga, D.; Narita, K.; Kudo, S.; Sanders, R.; Gonjo, T. (2023). How do swimmers control their front crawl swimming velocity? Current knowledge and gaps from hydrodynamic perspectives
Odborný přehledOtevřít zdroj ↗ - 31
Zamparo, P.; Gatta, G.; Pendergast, D. R.; Capelli, C. (2009). Active and passive drag: the role of trunk incline
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 32
Cortesi, M.; Gatta, G. (2015). Effect of The Swimmer's Head Position on Passive Drag
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 33
Zamparo, P.; Capelli, C.; Termin, B.; Pendergast, D. R.; di Prampero, P. E. (1996). Effect of the underwater torque on the energy cost, drag and efficiency of front crawl swimming
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 34
Deschodt, V. J.; Arsac, L. M.; Rouard, A. H. (1999). Relative contribution of arms and legs in humans to propulsion in 25-m sprint front-crawl swimming
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 35
Morris, K. S.; Osborne, M. A.; Shephard, M. E.; Skinner, T. L.; Jenkins, D. G. (2016). Velocity, aerobic power and metabolic cost of whole body and arms only front crawl swimming at various stroke rates
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 36
Silveira, R. P.; de Souza Castro, F. A.; Figueiredo, P.; Vilas-Boas, J. P.; Zamparo, P. (2017). The Effects of Leg Kick on Swimming Speed and Arm-Stroke Efficiency in the Front Crawl
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 37
Morouço, P. G.; Marinho, D. A.; Izquierdo, M.; Neiva, H.; Marques, M. C. (2015). Relative Contribution of Arms and Legs in 30 s Fully Tethered Front Crawl Swimming
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 38
Payton, C. J.; Bartlett, R. M.; Baltzopoulos, V.; Coombs, R. (1999). Upper extremity kinematics and body roll during preferred-side breathing and breath-holding front crawl swimming
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 39
Vezos, N.; Gourgoulis, V.; Aggeloussis, N.; Kasimatis, P.; Christoforidis, C.; Mavromatis, G. (2007). Underwater Stroke Kinematics During Breathing and Breath-holding Front Crawl Swimming
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 40
Seifert, L.; Chehensse, A.; Tourny-Chollet, C.; Lemaitre, F.; Chollet, D. (2008). Effect of breathing pattern on arm coordination symmetry in front crawl
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 41
McCabe, C. B.; Sanders, R. H.; Psycharakis, S. G. (2015). Upper limb kinematic differences between breathing and non-breathing conditions in front crawl sprint swimming
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 42
Lomax, M.; Castle, S. (2011). Inspiratory muscle fatigue significantly affects breathing frequency, stroke rate, and stroke length during 200-m front-crawl swimming
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 43
Brown, S.; Kilding, A. E. (2011). Exercise-induced inspiratory muscle fatigue during swimming: The effect of race distance
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 44
Moravec, T.; Lomax, M.; Ušaj, A.; Kapus, J. (2023). Inspiratory muscle fatigue at the swimming tumble turns: its occurrence and effects on kinematic parameters of the turns
Primární studieOtevřít zdroj ↗ - 45
Minkels, C.; van der Kamp, J.; de Vries, R.; Beek, P. J. (2025). Learning how to swim in 5- to 12-year-old children: a scoping review of evidence-based motor learning methods
Scoping review; nepřímý důkaz pro dospěléOtevřít zdroj ↗ - 46
Giannousi, M.; Mountaki, F.; Kioumourtzoglou, E. (2017). The effects of verbal and visual feedback on performance and learning freestyle swimming in novice swimmers
Primární studie motorického učeníOtevřít zdroj ↗ - 47
Marques-Dahi, M. T. S. P.; Bastos, F. H.; de Araújo, U. O.; Walter, C.; Freudenheim, A. M. (2016). Verbal Instructions on Learning the Front-Crawl: Emphasizing a Single Component or the Interaction between Components?
Primární studie motorického učeníOtevřít zdroj ↗ - 48
Swim England (2018). Tips for improving your front crawl breathing
Národní trenérská metodikaOtevřít zdroj ↗ - 49
Sheaff, A.; U.S. Masters Swimming (Bez data). Freestyle Swimming: The Complete Guide
Národní trenérská metodikaOtevřít zdroj ↗ - 50
Global Triathlon Network (2019). How To Breathe Whilst Swimming Freestyle | Swim Technique For Front Crawl Breathing
Trenérská videoanalýzaOtevřít zdroj ↗ - 51
Maglischo, E. W. (2003). Swimming Fastest
Odborná trenérská knihaOtevřít zdroj ↗ - 52
Riewald, S. A.; Rodeo, S. A., eds. (2015). Science of Swimming Faster
Odborná editovaná knihaOtevřít zdroj ↗
07
Jít více do hloubky
Související odborné články
Související články právě připravujeme.