Kdy začíná propulze v kraulovém záběru: biomechanika a hydrodynamika

Hloubková rešeršní kapitola pro trenéry plavání, studenty, pedagogy, biomechaniky, fyzioterapeuty a kondiční trenéry.

⚠ Poznámka k poctivosti zpracování — přečti prosím jako první

Kapitola stojí na cíleném ověření primární literatury ( PubMed, Web of Science, Scopus, Sports Biomechanics, J Biomech, J Appl Biomech, Proc. R. Soc. A, Frontiers, Sensors, MDPI, HAL, univerzitní repozitáře). Žádné bibliografické údaje, čísla ani závěry nejsou vymyšlené. Kde jsem pracoval jen s abstraktem nebo sekundární citací, je to uvedeno na místě.

Devět věcí předem, protože rámují celou kapitolu:

1) ★ Odpověď na hlavní otázku není jedno číslo, ale ZÁVISÍ NA MĚŘENÉ VELIČINĚ. To není vytáčka — je to hlavní zjištění. Podle toho, co měříš, dostaneš tři různé odpovědi („Přesné vymezení pojmu propulze").

2) ★★ ZÁSADNÍ NÁLEZ: koordinace se nemění plynule, ale ve TŘECH REŽIMECH oddělených DVĚMA KRITICKÝMI RYCHLOSTMI. Carmigniani, Seifert, Chollet & Clanet (2020, Proc. R. Soc. A) ukázali, že při nízkých rychlostech mají plavci klouzavé pauzy, jejichž relativní délka je na rychlosti nezávislá; nad první kritickou rychlostí se pauzy začnou zkracovat; nad druhou mizí úplně a propulzní fáze se začnou překrývat. To mění otázku „kdy začíná propulze" z plynulé škály na režimový přechod — a vysvětluje, proč se trenéři přou: mluví o různých režimech.

3) ‼ DŮLEŽITÁ KOREKCE PODÍLU NOHOU. Tradičně se uvádí, že nohy přispívají k propulzi kraulu asi 10 %. Keller a kol. (2024) našli u plavců národní a mezinárodní úrovně příspěvek dolních končetin 43,8 % — tedy řádově víc. Klasické hodnoty ( Hollander a kol. 1988 ≈ 10 %; Deschodt a kol. 1999 ≈ 15 %) tím nejsou „vyvráceny", ale ukazuje se, že závisí na metodě a úrovni plavce. Podrobně v pasáž „Práce dolních končetin".

4) ★ Kop NEZVYŠUJE propulzi ruky. Homoto a kol. (2024/2026, Sports Biomechanics 25(2):185–198): 8 plavců, podmínky s kopem a bez kopu při shodných frekvencích — rychlost se lišila asi o 20 %, propulze ruky se nelišila vůbec. A Narita a kol. (2018) nenašli rozdíl v aktivním odporu s kopem a bez něj. Kop tedy působí jinou cestou než přes ruku. To je experimentální důkaz hlavní teze celé kapitoly: rychlost těla a propulze konkrétní ruky jsou dvě různé veličiny.

5) ⚠ Žádná dnešní metoda neměří catch přímo při volném plavání. Santosová a kol. (2021/2024) systematicky prošli 2530 záznamů a zařadili 35 studií: přímé měření propulze umožňují prakticky jen tethered swimming a diferenční tlakové senzory. MAD systém catch principiálně vynechává; zrychlení těžiště nerozliší, která končetina sílu vytvořila. „Kdy začíná propulze" je proto zčásti artefakt metody („Metody vědeckého určování začátku propulze").

6) ⚠ Průměr a průběh si mohou protiřečit. Morais a kol. (2022, Sensors): průměrné hodnoty naznačily rozdíl mezi věkovými skupinami, ale SPM neukázala významný rozdíl v žádném okamžiku cyklu. Kdo interpretuje jedno číslo z Aquanexu nebo tlakové packy, může vidět rozdíl, který v čase neexistuje.

7) ⚠ EVF má slabší důkazní základnu, než odpovídá jeho dominanci v praxi. Hlavní opora zůstává simulace ( Nakashima a kol. 2012) a dílčí empirie z roku 2016; silnou novou primární studii z let 2020+ jsem nenašel. To není argument proti EVF — je to argument proti tomu prezentovat ho jako prokázaný univerzální model („Early Vertical Forearm a vysoký loket").

8) Klasické práce používám jako komparační základ. Schleihauf (1979), Counsilman (1968, 1994), Maglischo (2003), Colwin (2002) — u každého tvrzení uvádím verdikt podle dnešního měření („Trenérské instrukce a jejich přesnost"). Tato kapitola byla v tomto ohledu nejrizikovější kapitola série; tady je to narovnané.

9) Metodická rovina je široká, ale nerovnoměrná. Federační dokumenty jsou zčásti za certifikačním přístupem; kde jsem na hranici dostupnosti, označuju to jako mezeru, ne že bych ji vyplnil dohadem. Instagram a YouTube jsou uvedeny jako předmět kritického posouzení, ne jako doklad tvrzení.

1. Přesné vymezení pojmu propulze

1.1 Deset veličin, které se běžně slévají do slova „propulze"

Většina sporů o „začátek propulze" pramení z toho, že se míchají veličiny s různým rozměrem a různým fyzikálním významem.

★ Klíčové rozlišení celé kapitoly: ruka začíná generovat hydrodynamickou sílu velmi brzy, ale ta míří zpočátku převážně dolů a do strany. Otázka „kdy začíná propulze" je otázka, kdy získá tato síla užitečnou dopřednou složku — a to je jiný okamžik.

1.2 Sedm kandidátů na definici „začátku propulze"

Zadání jich uvádí sedm. Posuzuji každý zvlášť:

Trenérský přenos. Když se dva zdroje přou o to, „kdy začíná propulze", první otázka není kdo má pravdu, ale kterou z definic (a)–(g) používají. Ve většině případů se spor rozpustí („Fázové členění kraulového záběru").

1.3 Jak začátek propulze definují různé školy

2. Propulze konkrétní paže versus propulze celého těla

Tohle je jádro zadání a zároveň místo, kde se nejčastěji chybuje.

2.1 Čtyři zdroje pohybu, které se v datech slévají

Propulzní síla konkrétní ruky a předloktí — měřitelná tlakovými senzory + 3D kinematikou.

Propulzní účinek druhé paže — časově se překrývá s entry první paže.

Propulze dolních končetin — ⚠ podle nových dat výrazně větší, než se soudilo („Práce dolních končetin").

Změny odporu těla — poloha a sklon trupu mění odpor nezávisle na propulzi.

Zrychlení těžiště je součtem všech čtyř. Proto z něj nelze zpětně odvodit, který segment sílu vytvořil.

2.2 ★★ Přímý důkaz atribuční pasti

Psycharakis, S. G., & Coleman, S. G. S. (2024). Which phases of the stroke cycle are propulsive in front crawl swimming? Research Quarterly for Exercise and Sport, 95(2), 325–333.

Design: 10 plavců, maximální 200 m kraul, 3D analýza (19 digitalizovaných bodů, DLT, nad- i podvodní záběr), cyklus dělen na entry / pull / push / recovery; počítáno zrychlení těžiště a překryvy fází obou paží.

Logika: kladné zrychlení CM = fáze „propulzní" ( propulze > odpor); záporné = „odporová". V souladu s Gourgoulis a kol. (2018) a Figueiredo a kol. (2012).

Ověřené závěry:

Když se entry jedné paže překrývá s pull (a někdy push) druhé paže, je pro celé tělo propulzní.

Push je často propulzní bez ohledu na překryv.

Pull je nejpomalejší fáze a překrývá se převážně s recovery druhé paže.

Recovery je většinou odporová, kromě krátkého překryvu s push druhé paže.

Vysoká variabilita mezi plavci i uvnitř plavce.

Je to první studie, která uvádí zrychlení celého těla a překryvy pro všechny čtyři fáze.

Doplňkově: Kinematics of the Hip and Body Centre of Mass in Front Crawl — kladná zrychlení boků i CM během insweep a upsweep jedné paže (což časově splývá s entry druhé paže) a během catch druhé paže.

★★ Přímá odpověď na otázku ze zadání: ne, není metodicky správné označit fázi za „propulzní", pokud propulzní účinek ve skutečnosti vytváří jiný segment. Správná formulace je „fáze, během níž tělo zrychluje" — ne „propulzní fáze této paže". Sami autoři to takto rámují.

2.3 ★ Druhý, nezávislý důkaz: kop

Homoto, Gonjo, Takagi, Kudo, Sengoku, Tsunokawa, Koga & Homma (2024/2026). Does the flutter kick increase hand propulsion in front crawl swimming? Sports Biomechanics, 25(2), 185–198.

Design: 8 mužů, 20 m kraul; Whole Condition (celý kraul; maximální úsilí T100 % + frekvence na 70, 80 a 90 % T100 %) vs. Arm Condition (bez kopu, se shodnými frekvencemi). Podvodní 3D analýza + měření tlakového rozložení na ruce.

Výsledek: rozdíl rychlosti mezi podmínkami byl asi 20 % při všech frekvencích, ale propulze ruky se nelišila.

Kontext: Narita a kol. (2018) nenašli rozdíl v aktivním odporu při stejné rychlosti s kopem a bez něj.

Co z toho plyne (velmi silné): kop zvyšuje rychlost, aniž by zvýšil propulzi ruky nebo snížil odpor — takže musí přispívat vlastní propulzí a/nebo úpravou polohy trupu. A pro naši otázku: můžeš zrychlit tělo o 20 %, aniž ruka vytvoří jediný newton navíc. Přesně tak, jako tělo zrychlí při entry, aniž vstupující ruka cokoli tlačí.

2.4 Souhrn možných překryvů

3. Fázové členění kraulového záběru

3.1 Slovník patnácti pojmů

3.2 ⚠ Stejné názvy pro různé děje — a naopak

Tohle je hlavní zdroj zmatku v literatuře i v hale:

Trenérský přenos. Než začneš citovat studii, ověř si její definici fází — jinak srovnáváš nesrovnatelné. Tohle je nejlevnější způsob, jak si u kraulu přestat protiřečit.

4. Začíná propulze vstupem ruky do vody?

4.1 Co se při vstupu skutečně děje

4.2 ★ Rozhodující rozlišení

Psycharakis & Coleman (2024) našli, že entry JE fází, během níž tělo zrychluje — ale výslovně proto, že se překrývá s pull nebo push druhé paže. Zrychlení tedy patří druhé ruce.

Odpověď na otázku ze zadání: vstup ruky může být:

brzdný — při plácnutí, příliš rychlém nebo příliš plochém vstupu, při vstupu se strháváním vzduchu;

převážně neutrální — při čistém vstupu prsty napřed;

⚠ nikdy přímo propulzní v tom smyslu, že by vstupující ruka sama tvořila užitečnou dopřednou sílu.

Co ale vstup rozhoduje: kvalitu následné propulze (nastavení ruky pro catch) a odpor celého těla (poloha ramene, hloubka, boční vychýlení). To je jeho skutečná funkce.

4.3 Verdikt nad trenérským tvrzením

„Propulze začíná vstupem ruky do vody." → ✕ Mýtus. Vzniká ze záměny zrychlení těla (které v entry skutečně nastává) s propulzí vstupující ruky (která nenastává). Je to učebnicový příklad atribuční chyby.

5. Extension a protažení paže vpřed

5.1 Co se v této fázi řeší

5.2 Vytváří extension propulzi?

Ne. Ruka se pohybuje vpřed vůči vodě, takže jakákoli hydrodynamická síla míří proti směru plavání. Extension je proto z definice nepropulzní až mírně odporová.

5.3 ★ Kdy se protažení mění v overglide — a nová odpověď na to

Klasická trenérská odpověď zněla „když se ruka zastaví". Carmigniani a kol. (2020) k tomu ale dodávají kvantitativní rámec:

Při nízkých rychlostech plavci volí střídavý záběr s klouzavými pauzami, jejichž relativní délka na cyklus je nezávislá na rychlosti. Klouzavá pauza tedy v tomto režimu není chyba — je to systémová vlastnost pomalého plavání.

Nad první kritickou rychlostí se relativní délka pauz začne zkracovat.

Nad druhou kritickou rychlostí pauzy mizí a propulzní fáze se překrývají.

★ Reinterpretace overglidingu: overgliding není absolutní chyba, ale chyba REŽIMOVÁ — je to udržování klouzavé pauzy tehdy, když už rychlost vyžaduje přechod do dalšího režimu. Plavec, který chce plavat rychleji a drží dlouhou pauzu vepředu, brání sám sobě v přechodu. To je podstatně přesnější formulace než „ glide je sprosté slovo".

⚠ Omezení: v Carmignianiho experimentu měli plavci svázané nohy; s volnýma nohama dosahovali plavci podobné úrovně o ~20 % vyšších rychlostí, ale trend byl stejný.

5.4 Jak poznat aktivní přípravu od pasivního čekání

Aktivní: ruka se po dosažení maximálního dosahu plynule přetáčí a začíná nastavovat úhel; zápěstí a předloktí se orientují dozadu; nedochází k viditelné pauze.

Pasivní: ruka stojí v natažení; zápěstí bývá povolené ( dropped wrist); tělo znatelně zpomalí a pak „nakopne".

Trenérský přenos. Diagnostika z videa: sleduj, jestli se v maximálním dosahu ruka na okamžik zastaví. Pokud ano a plavec chce plavat rychleji, je to hlavní brzda — ne proto, že „ glide je špatný", ale proto, že mu brání v přechodu do vyššího koordinačního režimu.

6. Co je catch a jaký je jeho vztah k propulzi?

6.1 Definiční problém

Catch nemá jednotnou definici — a to je hlavní důvod sporu. Tři používaná vymezení:

6.2 Je catch propulzní fáze?

Podle měření: převážně ne — ale s rostoucím podílem ke konci.

Podle konvence koordinačního výzkumu ( Chollet 2000; Seifert 2004) je catch nepropulzní definicí.

Podle tlakových měření vzniká na dlani měřitelný tlak už během catch, ale úhel náběhu směřuje výslednou sílu převážně dolů a do strany.

Vilas- Boas a kol. (2015) i další CFD práce shodně ukazují, že součinitel odporu roste s úhlem náběhu — tj. propulzní potenciál roste právě tím, jak se ruka během catch přetáčí.

★ Morais a kol. (2023, J Biomech 159:111792) našli pomocí SPM významné rozdíly mezi dominantní a nedominantní paží právě v přechodu mezi koncem downsweep a začátkem insweep — tedy v oblasti catch → rané pull. To ukazuje, že catch je místo, kde se plavci od sebe reálně liší.

★ Nejpřesnější formulace: propulze během catch nezačíná skokem, ale narůstá — a hranice „ catch / pull " je proto konvence, ne fyzikální přechod. Catch je fáze, ve které se propulzní potenciál buduje; pull a push jsou fáze, kde se vybírá.

6.3 Verdikty nad pěti trenérskými tvrzeními

7. Vznik účinné opory o vodu

7.1 Co „opora" fyzikálně znamená

„Opora" není měřená veličina. Nejblíž jí odpovídá stav, kdy výsledná hydrodynamická síla na ruku a předloktí má velkou dopřednou složku při přijatelné rychlosti ruky vůči vodě — tedy vysoký poměr užitečné síly k prokluzu.

7.2 ★★ Nejsilnější doložený nález o opoře

Koga, Tsunokawa, Sengoku, Homoto, Nakazono & Takagi (2022), Front Sports Act Living 4: 786459 — 24 mužů (regionální až národní finalisté), 3× 20 m kraul v apnoe maximálním úsilím, 6 tlakových senzorů na každé ruce + 15 podvodních kamer.

Rychlost plavání korelovala s rychlostí ruky (r = 0,881), propulzní silou (r = 0,751) a tlakovou silou (r = 0,687).

⚠ Tlak na hřbetu ruky koreloval negativně s rychlostí ruky (r = −0,720), propulzní silou (r = −0,656) i rychlostí plavání (r = −0,676).

Tlak na dlani s rychlostí ruky ani plavání nekoreloval; koreloval s propulzní silou (r = 0,512), tlakovou silou (r = 0,736) a úhlem náběhu (r = 0,471).

★★ Co to znamená pro pojem „opora": hlavním zdrojem propulzní síly ruky není tlak dlaní do vody, ale PODTLAK na hřbetní straně, který roste s rychlostí ruky. To zásadně mění naivní představu „opři se a tlač".

7.3 Odpovědi na otázky ze zadání

Podle čeho poznat, že opora vznikla? Nepřímo: ruka a předloktí míří dozadu, loket je nad rukou, ruka plynule zrychluje a nedochází k viditelnému prokluzu. Přímo to bez tlakových senzorů nezjistíš.

Lze oporu určit z videa? ⚠ Ne spolehlivě. Video ukáže geometrii, ne sílu („Videoanalýza pro trenérskou praxi").

Znamená pocit tlaku vysokou propulzi? ⚠ Ne nutně. Tlak na dlani koreloval s úhlem náběhu a s propulzní silou, ale ne s rychlostí plavání. Silný pocit tlaku při špatné orientaci znamená sílu mířící dolů nebo do strany.

★ Nejdůležitější praktická věta pasáž „Vznik účinné opory o vodu": „Plavec může cítit hodně vody a přitom jet pomalu — protože tlak, který cítí, míří jinam než dozadu."

8. Ruka a předloktí jako propulzní plocha

8.1 Podíly jednotlivých segmentů

8.2 Proč nelze hodnotit propulzi podle polohy dlaně

Tři důvody, každý doložený:

Předloktí měřitelně přispívá ( Romagnoli 2025) — hodnotit jen dlaň znamená ignorovat téměř desetinu plochy.

Rozhoduje orientace, ne poloha — součinitel odporu roste s úhlem náběhu napříč všemi konfiguracemi (Vilas- Boas 2015).

Hlavní síla vzniká na hřbetu, ne na dlani ( Koga 2022) — dlaň je tedy z hlediska mechanismu ta méně informativní strana.

8.3 Význam ruky a předloktí podle fáze

8.4 „Ruka jako pádlo" vs. „ruka a předloktí jako pádlo"

První obraz je neúplný a vede k soustředění na dlaň. Druhý odpovídá datům. Nejlepší formulace je „předloktí je součást pádla" — protože přesně to je ten měřitelný rozdíl 8,5 %.

9. Early Vertical Forearm a vysoký loket

9.1 Co EVF je

EVF (rané svislé předloktí) = postavení, kdy se předloktí dostane do přibližně svislé polohy (dlaň i vnitřní strana předloktí míří dozadu) v rané fázi tahu, zatímco loket zůstává vysoko a blíž k hladině než ruka. High-elbow catch je v praxi totéž, popsané z pohledu lokte.

9.2 ⚠ Důkazní stav — a je slabší, než se čeká

⚠ Poctivý závěr: EVF je mechanisticky dobře odůvodněný a metodicky dominantní, ale primárně ověřený hlavně simulací. Praxe zde předbíhá důkazy. Kdo tvrdí, že je EVF „vědecky prokázaný", tvrdí víc, než literatura unese.

9.3 Odpovědi na otázky ze zadání

Znamená EVF automaticky dřívější začátek propulze? Ne automaticky. EVF zvětšuje plochu a orientaci, tedy velikost síly — časování je samostatná proměnná. Lze mít výborné EVF a začít pozdě.

Lze vytvářet účinnou propulzi i s méně výrazným EVF? Ano — někteří sprinteři používají napřímenější paži; rozhoduje výsledná kombinace plochy, orientace a rychlosti ruky.

Může přehnaně časné nebo extrémní EVF uškodit? Ano. Rizika: (a) předčasné zpevnění zkracuje protažení; (b) extrémní vnitřní rotace zvyšuje zátěž ramene; (c) vizuálně vysoký loket bez zpětné orientace předloktí je kosmetika bez propulze.

★ Může „vysoký loket" existovat bez účinné opory? Ano — a je to častá chyba. Loket může být vysoko, ale předloktí míří dolů, ne dozadu. Z bočního videa to vypadá správně, z čelního pohledu se to pozná.

10. Hydrodynamické mechanismy začátku propulze

10.1 Mechanismy, které se skládají

10.2 ★ Proč nestačí „drag" ani „lift"

Zadání to výslovně žádá, a je to oprávněné. Kvazistacionární Schleihaufův model dává v průměru asi o 10 % nižší hodnoty než přímé měření na MAD systému — konzistentní s tím, že nezachytí nestacionární efekty. Matsuuchi a kol. (2009) přímo PIV na plavcích ukázali, že při změně směru ruky (přechod insweep↔outsweep) vzniká pár protiběžných vírů s jetem mezi nimi, spojený se zvýšením hydrodynamické síly.

10.3 ★ Nový nález o vlivu úhlu náběhu a frekvence

Guignabel a kol. (2023), Parametric study of propulsive forces in front crawl swimming — robotické rameno, systematicky měněný úhel náběhu (od pronace k supinaci) a rotační frekvence paže, pět úhlů náběhu. Navazuje na analytický model Martina a kol. (1981), který předpovídal kvadratický vztah mezi propulzní silou a rotační frekvencí paže.

Význam pro naši otázku: potvrzuje, že propulzní síla je funkcí dvou proměnných současně — orientace a frekvence. Nelze tedy určit „začátek propulze" jen z jedné z nich.

10.4 Co začátek propulze ovlivňuje nejvíc

11. Pohyb ruky dozadu versus účinná propulze

11.1 Čtyři různé „pohyby ruky"

11.2 Odpovědi

Znamená zpětný pohyb ruky propulzi? ⚠ Ne sám o sobě. Ruka se může pohybovat dozadu vůči tělu a přitom mířit dolů, do strany, nebo prokluzovat vodou, kterou už roztlačila.

Jakou roli hraje relativní rychlost vůči vodě? ★ Rozhodující. Síla roste zhruba s druhou mocninou relativní rychlosti; navíc rychlost ruky negativně koreluje s tlakem na hřbetu ( Koga 2022) — tedy rychlejší ruka = větší podtlak = větší propulze.

Může ruka jít dozadu a tvořit malou sílu? Ano — při špatném úhlu náběhu nebo velkém prokluzu.

Může být část pohybu směrována dolů nebo do stran? Ano, a je — proto Schleihauf zaváděl sweepback úhel a proto Vilas- Boas a kol. (2015) simulovali čtyři sweepback úhly.

★ Praktický důsledek: „táhni dozadu" je dobrá instrukce, ale špatné měřítko. Trenér, který hodnotí propulzi podle toho, že ruka jde dozadu, nehodnotí propulzi — hodnotí kinematiku.

12. Pull a push jako hlavní propulzní fáze

12.1 Kde vznikají největší síly

12.2 ★ Maximální síla vs. celkový impulz

Zadání se ptá, co je významnější. Poctivá odpověď:

Impulz je fyzikálně to, co mění hybnost — tedy prakticky rozhodující veličina.

Špičková síla je to, co se běžně měří a publikuje.

⚠ Alberty a kol. (2005) ukázali, že při únavě roste frekvence a IdC právě proto, aby zůstal zachován celkový propulzní impuls, i když průměrná síla na záběr klesá. To je nejlepší nepřímý důkaz, že plavec (a jeho nervový systém) reguluje impulz, ne špičku.

12.3 ★ Strop frekvence — protiváha k „zrychluj"

Koga, Gonjo, Kawai, Tsunokawa, Sakai, Sengoku, Homma & Takagi (2020/2024), Sports Biomechanics 23(1):15–27. Překročení vlastní maximální frekvence záběru SNÍŽILO propulzi ruky ve fázi push, a délka záběru významně klesla vždy, když byla frekvence nucená výš.

★ Trenérský přenos. Dvě instrukce, které patří k sobě: „nejrychlejší je ruka u stehna" a „drž délku záběru". Když roste tempo a klesá SL, plavec překročil svůj strop — a první, co se rozpadá, je push, tedy nejpropulznější fáze.

12.4 Zůstává push zásadní v moderním kraulu?

Ano. Psycharakis & Coleman (2024) našli push jako fázi propulzní bez ohledu na překryv s druhou paží — tedy jako jedinou fázi, která „stojí sama". Zároveň Koga a kol. (2020/2024) ukazují, že je to fáze nejzranitelnější přetočením tempa. Kombinace obou zjištění dává jasné praktické pravidlo: push chraň.

12.5 Začátek propulze ≠ okamžik maximální síly

Tyto dva okamžiky se liší řádově o desetiny sekundy a leží v různých fázích: začátek propulze na přechodu catch→pull, maximum síly v push. Zaměňovat je znamená posunout celou diagnostiku o jednu fázi.

13. Kontinuita propulze a koordinace obou paží

13.1 Index of Coordination — základ

Chollet, Chalies & Chatard (2000), Int J Sports Med 21(1):54–59. 43 plavců, 3 výkonnostní skupiny, 3 rychlosti (tempo 800 / 100 / 50 m).

IdC = časová prodleva mezi koncem propulze jedné paže a začátkem propulze druhé, vyjádřená v % cyklu. Tři režimy:

Ověřená data: podíl propulzních fází ( pull + push) rostl s rychlostí: 43,1 ± 3,3 % (V800) → 46,5 ± 3 % (V100) → 49 ± 3 % (V50). IdC rostl s rychlostí (−7,6 ± 6,4 % → −3,2 ± 5,1 % → −0,9 ± 5,6 %) i s výkonností.

Seifert, Chollet & Bardy (2004), J Sports Sci 22(7):651–660. 14 elitních mužů; přechod z catch -up ( IdC = −8,43 %) na relativní opposition ( IdC = 0,89 %) při kritické rychlosti ~1,8 m·s⁻¹ (tempo 100 m); s rychlostí klesá trvání entry+catch a roste trvání pull+push.

13.2 ★★ Nový rámec: koordinace se mění REŽIMOVĚ, ne plynule

Carmigniani, Seifert, Chollet & Clanet (2020), Proc. R. Soc. A 476(2237):20200071.

Toto je podle mě nejdůležitější přírůstek celé přepracované kapitoly. Autoři popsali evoluci koordinace s rychlostí napříč rozsahem od 50 m po 25 km a našli tři režimy oddělené dvěma kritickými rychlostmi:

Nízké rychlosti: střídavý záběr s klouzavými pauzami během propulze. Relativní délka pauz na cyklus je v tomto režimu NEZÁVISLÁ na rychlosti.

Nad první kritickou rychlostí: relativní délka pauz začne klesat s rostoucí rychlostí.

Nad druhou kritickou rychlostí: pauzy mizí a plavci začnou překrývat propulzní fáze.

Tyto tři režimy byly nejdřív odhaleny experimentálně a pak zpracovány teoreticky (plavci v prvním režimu volí konstantní IdC, poté sledují model maximální síly).

⚠ Omezení, které je třeba uvést: v hlavní části práce měli plavci svázané nohy. V dodatku autoři porovnali data plavců podobné úrovně s volnýma nohama: dosahovali rychlostí asi o 20 % vyšších, ale trend byl stejný.

Navazující práce: Seifert & Carmigniani (2021/2023), Coordination and stroking parameters in the four swimming techniques: a narrative review, Sports Biomechanics 22(12):1617–1633. A koncept „ gait transition in swimming " ( Carmigniani a kol. 2019) — analogie s přechodem chůze/běh.

★★ Proč to mění odpověď na naši otázku. Dosud jsme mluvili o „posunu koordinace catch -up → opposition → superposition " jako o plynulé škále. Carmigniani ukazuje, že jde o přechody mezi režimy — a to má tvrdý praktický důsledek: plavec, který nedokáže přejít do překryvu propulzí, narazí na strop rychlosti, zatímco plavec, který přechod zvládne plynule, může dál zvyšovat rychlost přes frekvenci bez ztráty propulze.

13.3 Vzniká mezi pažemi mrtvý bod?

Ano — a v pomalém režimu je to normální, ne chyba. To je zásadní reinterpretace. Klouzavá pauza je v prvním režimu systémová vlastnost, jejíž relativní délka se s rychlostí nemění. Chybou se stává teprve tehdy, když ji plavec drží i v režimu, který ji už nedovoluje.

13.4 Únava a koordinace

Alberty a kol. (2005), Int J Sports Med 26:471–475: při vyčerpávajícím zatížení roste SR a IdC, aby zůstal zachován celkový propulzní impuls. Tj. plavec kompenzuje pokles síly na záběr zkrácením propulzní mezery.

Schnitzler a kol. (2009, 2011) a Franken a kol. (2016) — variabilita koordinačních parametrů na 400 m a vztah IdC, propulzního času a trvání fází k výkonu na 200 m.

13.5 Kritické posouzení instrukce „přední ruka čeká, dokud se druhá nepřiblíží"

14. Front Quadrant Swimming a začátek záběru

14.1 Čtyři různé věci, které se pod FQS míchají

14.2 Odpovědi

Kdy má přední paže začít vytvářet catch? Podle režimu: v pomalém režimu může být pauza; s rostoucí rychlostí musí catch začínat dřív a nakonec se propulze překrývají.

Má být stále natažená, když druhá paže dokončuje záběr? V pomalém režimu ano; v sprintu ne.

Má hlavní propulze začít před vstupem druhé ruky? ★ V superposition režimu ano — to je jeho definice.

14.3 Verdikty nad čtyřmi tvrzeními

15. Intracyklické změny rychlosti

15.1 Co víme

IVV ( intracyklické kolísání rychlosti) u zdravých kraulařů typicky 6–24 %; elitní mají nižší hodnoty.

Matsuda a kol. (2014), J Hum Kinet 44:67–74 — IVV a koordinace paží u různě zdatných plavců a různých rychlostí.

Figueiredo a kol. (2012) — IVV těžiště během 200 m kraul.

Morouço a kol. (2018) — intracyklická variace síly a výkon.

15.2 ⚠ Lze začátek propulze určit ze změny rychlosti těla?

Ne. Tři důvody:

Zrychlení CM je součtem obou paží a nohou („Propulze konkrétní paže versus propulze celého těla") — nerozliší původce.

Existuje zpoždění mezi vznikem síly a změnou rychlosti dané setrvačností těla a přidané hmotnosti vody.

Odpor působí současně — ruka může vytvářet propulzi a tělo přesto zpomalovat, pokud je odpor vyšší.

Odpovědi na dvě podotázky ze zadání:

Může tělo zrychlovat, když sledovaná ruka ještě netvoří propulzi? ★ Ano — a je to prokázáno ( Psycharakis & Coleman 2024: entry propulzní díky druhé paži).

Může ruka tvořit propulzi a tělo přesto zpomalovat? Ano — při vysokém odporu, typicky v recovery druhé paže nebo při špatné poloze těla.

16. Rotace těla a začátek propulze

16.1 Vztah rotace a propulze

16.2 ★ Kvantifikace

Kudo a kol. (2021), J Sports Sci 39(15):1669–1676 — rotace horního trupu generuje 28 % zpětné rychlosti ruky v tahové fázi. To je největší jednotlivý příspěvek mimo samotnou paži a ukazuje, proč rotace není „kosmetika".

16.3 Předchází rotace propulzi, nebo probíhá současně?

Obojí, ale v pořadí. Rotace k dané straně začíná dřív (během extension a downsweep) a vrcholí zhruba v okamžiku, kdy se paže dostává do rané tahové fáze. Rotace tedy nastavuje geometrii, kterou pak propulze využívá.

16.4 Řízená rotace vs. laterální vlnění

Řízená rotace: trup se otáčí kolem podélné osy jako celek; hlava zůstává v ose.

⚠ Laterální vlnění / zlomení osy: boky a ramena se pohybují do stran, ne kolem osy. Zvyšuje odpor a ruší přenos síly. Typicky doprovází nádech („Dýchání a začátek propulze").

17. Dýchání a začátek propulze

17.1 Co je změřeno

17.2 ★ Nejzajímavější most mezi dýcháním a propulzí

Lomax a kol. (2014): únava nádechových svalů ovlivnila aktivitu latissimus dorsi, ale ne pectoralis major při sprintu kraulem pouze pažemi.

Proč je to důležité: latissimus dorsi je klíčový extenzor a addukto r ramene v tahové fázi. Pokud únava dýchacích svalů selektivně mění jeho aktivitu, znamená to, že dýchání zasahuje přímo do propulzního řetězce, ne jen do polohy hlavy. To je nejpřímější doložený mechanismus, jak dýchání ovlivňuje propulzi.

17.3 Typické situace

17.4 Nádechová vs. nenádechová strana

Rozdíl je měřitelný a systematický — vyšší rotace, jiná kinematika horní končetiny, narušená symetrie koordinace. Asymetrie je pravidlo, ne výjimka; cílem není ji vymýtit, ale držet v mezích, kde nenarušuje catch.

18. Práce dolních končetin

‼ Korekce tradičního údaje. Tradičně se uvádí hodnota ~10 %; nová data ukazují, že je to podstatně složitější.

18.1 ★★ Rozpor v příspěvku nohou — a co s ním

Jak to sladit? Poctivě: nelze to sladit do jednoho čísla, protože metody měří různé věci.

„Příspěvek k rychlosti " (o kolik zpomalím bez kopu) ≠ „příspěvek k propulzní síle " ≠ „příspěvek k udržení polohy ".

Keller a kol. měřili propulzi i odpor a u elitní populace — kde je kop výrazně silnější než u průměrných plavců.

⚠ Nižší klasické hodnoty pocházejí z metod, které část efektu kopu (redukce odporu přes polohu trupu) přiřadí jinam.

★ Nejpoctivější formulace: „Nohy dělají 10 %" je zastaralé zjednodušení. Rozsah publikovaných hodnot sahá zhruba od 10 % do 43,8 % podle metody a úrovně plavce. Trenér by si měl pamatovat rozsah a jeho důvod, ne jedno číslo.

18.2 ★ Jak kop působí — a jak NEpůsobí

Homoto a kol. (2024/2026): kop nezvýšil propulzi ruky (rozdíl rychlosti ~20 %, propulze ruky beze změny). Narita a kol. (2018): kop nesnížil aktivní odpor při stejné rychlosti. Kadi, Washino, Tsunokawa, Narita, Mankyu, Murai & Tamaki (2025), Sports Biomechanics 24(6):1610–1628 — Role of kicking action in front crawl: the inter- relationships between swimming velocity, hand propulsive force and trunk inclination: 7 mužů, rychlosti od 0,75 m·s⁻¹ do maxima, tři podmínky (paže + piškot, paže bez piškotu, plný kraul se šestiúderovým kopem); měřeno podvodním motion-capture a tlakovými senzory.

Syntéza: kop působí přímou vlastní propulzí a/nebo vyrovnáním sklonu trupu, nikoli přes zvýšení propulze ruky. Tj. „kop ti zlepší catch " je mechanisticky nesprávné — ale „kop ti zlepší polohu, ve které catch děláš" je správné.

18.3 Může špatná práce nohou způsobit chyby v propulzi paže?

Poctivě: tyto souvislosti nejsou přímo změřeny. Jsou mechanicky konzistentní a v praxi opakovaně pozorované, ale chybí studie, která by je testovala.

19. Svalová aktivita a neuromuskulární řízení

19.1 Klasický základ (komparační)

19.2 Současný stav

19.3 Pořadí aktivace a co z něj plyne

Obecný obraz z EMG literatury (Pink 1991; Martens 2015; Kwok 2023):

Serratus anterior a trapezius — stabilizace lopatky, aktivní už během vstupu a extension.

Rotátorová manžeta — nastavení a stabilizace hlavice, roste během catch.

★ Koaktivace kolem lokte vrcholí ve vodní flexi lokte, tedy v catch ( Lauer 2013) → catch je o tuhosti řetězce, ne o pohybu.

Latissimus dorsi a pectoralis major — hlavní propulzní tahouni, vrchol v pull a push.

Triceps brachii — narůstá v push (extenze lokte v závěru).

Svaly předloktí — stabilizace zápěstí; fázově proměnlivá.

Svaly trupu — kontinuální stabilizace a přenos.

19.4 ⚠ Lze začátek propulze určit podle začátku svalové aktivace?

Ne — a je to důležité „ne". Tři důvody:

Stabilizační aktivita předchází propulzní — serratus a rotátorová manžeta pracují dávno před vznikem dopředné síly. Začátek EMG tedy nastává dřív než začátek propulze.

Elektromechanické zpoždění mezi EMG a vznikem síly.

⚠ Vysoká intra- i interindividuální variabilita povrchového EMG ( Martens 2015, 2016) — u jednoho plavce se vzorec mění mezi pokusy.

★ Praktický důsledek: EMG odpovídá na otázku „kdo pracuje", ne na otázku „kdy vzniká propulze". Kdo je zaměňuje, posune odhad začátku propulze systematicky dopředu.

20. Vliv rychlosti plavání

20.1 Co se s rychlostí mění

20.2 ★ Dva nálezy, které jdou proti intuici

(a) Samson, Monnet, Bernard, Lacouture & David (2015), J Biomech 48(14):3743–3750. 17 závodních plavců, tři tempa (dlouhá trať / střední / sprint), sedm markerů na ruce, optoelektronický systém. Úhel náběhu, sweepback úhel, zrychlení ani orientace ruky se s tempem významně nemění. Rychlost ruky s tempem roste, ale hlavně v méně propulzních fázích.

Co to znamená: plavec nemění nastavení ruky podle tempa — mění časování a rychlost fází. Instrukce typu „ve sprintu drž ruku jinak" tedy nemá oporu.

(b) Koga a kol. (2020/2024): nad vlastní maximální frekvencí propulze v push klesá.

Společný závěr: neexistuje jeden univerzální okamžik začátku propulze pro všechny rychlosti — ale ne proto, že by se měnila geometrie ruky, nýbrž proto, že se mění koordinační režim a časování fází.

21. Rozdíly podle disciplíny

★ Klíč: rozdíly mezi tratěmi nejsou primárně v tom, kdy propulze začíná uvnitř jednoho záběru, ale v tom, jak dlouho trvá nepropulzní přední část cyklu a zda se propulze obou paží překrývají.

22. Rozdíly podle výkonnostní úrovně

★ Nejzajímavější rozdíl mezi úrovněmi není v tom, JAK plavci drží ruku, ale v tom, ZDA umějí přejít mezi koordinačními režimy. Podle Carmignianiho rámce: kdo přechod nezvládne, narazí na strop rychlosti; kdo ho zvládne plynule, může dál zvyšovat rychlost frekvencí bez ztráty propulze.

23. Individuální rozdíly

23.1 Co individualizovat a co ne

24. Analýza elitních plavců

‼ Metodické varování — čti dřív než tabulku

Tohle je nejslabší sekce celé kapitoly z hlediska důkazů, a říkám to na rovinu. Z běžného videa nelze určit velikost hydrodynamické síly, tlak na ruce, vektor výsledné síly ani okamžik, kdy propulzní složka překročí nulu (viz „Videoanalýza pro trenérskou praxi"). Perspektiva kamery, refrakce na rozhraní voda–vzduch, pohybová neostrost a individuální variabilita mezi záběry navíc systematicky zkreslují odhad úhlů. Následující je proto čtení techniky, ne měření. Žádné číslo odsud nepatří do argumentace o propulzi.

24.1 Co lze z veřejně dostupných analýz odečíst

24.2 ★ Co z toho JDE vyvodit poctivě

Jediný závěr, který elitní materiál unese, je potvrzení variability:

Elitní plavci se mezi sebou v délce přední fáze, hloubce catch, míře EVF i dráze ruky výrazně liší — a přitom jsou všichni rychlí. To je nezávislá podpora závěru z pasáž „Rozdíly podle výkonnostní úrovně" a 23: univerzální není geometrie, univerzální je schopnost vytvořit oporu dřív, než začne síla, a přejít do správného koordinačního režimu.

Zároveň platí, že to je konzistentní s tím, co ukázala Psycharakis & Coleman (2024): vysoká variabilita mezi plavci i uvnitř jednoho plavce byla jedním z jejich výslovných zjištění — na měřených datech, ne na videu.

Trenérský přenos. Nekopíruj konkrétního plavce. Kopírovat lze princip (opora → síla, ochrana push, přechod režimu), ne tvar (jak přesně má ruka vypadat v páté desetině sekundy).

25. Metody vědeckého určování začátku propulze

25.1 ★★ Východisko: systematický přehled

Santos, C. C., Marinho, D. A., Neiva, H. P., & Costa, M. J. (2021/2024). Propulsive forces in human competitive swimming: a systematic review on direct assessment methods. Sports Biomechanics, 23(10), 1263–1283.

Design: prohledány Web of Science, PubMed, Scopus do 30. 6. 2020; z 2530 záznamů zařazeno 35 článků; kvalita hodnocena checklistem Downs & Black.

Ověřené závěry:

Přímé měření propulzních sil umožňují prakticky jen dvě rodiny metod: tethered swimming a diferenční tlakové senzory.

Většina studií: průřezový design, muži/chlapci ≥ 15 let, měřena vrcholová a průměrná propulzní síla v kraulu.

Velikost naměřené propulzní síly závisí na použité metodě, plaveckém způsobu, počtu zapojených končetin a pohlaví.

Muži vykazují vyšší propulzní síly než ženy.

Krátkodobé efekty tréninku propulzi zvyšují; dlouhodobých důkazů je nedostatek.

25.2 Kritické porovnání metod

25.3 ★ Validace nových metod

Kadi, T., a kol. (2022), Sensors 22(17):6695 — Novel method for estimating propulsive force generated by swimmers ' hands using inertial measurement units and pressure sensors. 5 plavců, markery + tlakové senzory + IMU na rukou, 25 m kraul 2× při devíti různých rychlostech. Výsledek: průměrné hodnoty z IMU a z podvodního motion-capture byly srovnatelné ( 19,59 ± 7,66 N vs. 19,36 ± 7,86 N; ICC( 2,1) = 0,966), průběhy podobné ( koeficient mnohonásobné korelace = 0,99). ⚠ Autoři sami uvádějí, že IMU na ruce ovlivňuje výslednou sílu a efekt se liší podle směru proudění; při vyšších rychlostech je třeba další ověření.

Santos, Marinho & Costa (2022), Front Bioeng Biotechnol 10:903753 — spolehlivost tlakového systému u mladých závodních plavců. Pascual a kol. (2024) — účinnost tlakových senzorů montovaných na ruku pro analýzu síly ve vodě u výkonnostních plavců. Marinho a kol. (2022), Open Sports Sci J 15 — Smartpaddle jako nástroj pro sledování kinematických a kinetických proměnných v reálném čase.

25.4 ⚠ Lze začátek propulze určit běžnou videoanalýzou?

Ne. Video ukáže geometrii a časování, nikoli sílu. Konkrétně nelze určit:

velikost hydrodynamické síly,

tlak na ruce,

vektor výsledné síly,

okamžik, kdy propulzní složka překročí nulu.

Co video umí, je v pasáž „Videoanalýza pro trenérskou praxi" — a je toho dost na to, aby bylo užitečné. Jen to není měření propulze.

26. Omezení dosavadního výzkumu

★ Co nelze převádět přímo do trenérských doporučení:

CFD a robotická data — mechanismus ano, čísla ne.

Tethered swimming — kinematika se liší od volného plavání.

Carmigniani 2020 se svázanýma nohama — trend ano, absolutní rychlosti ne.

Jakákoli hodnota „průměrné propulzní síly" bez znalosti průběhu ( Morais 2022).

Cokoli měřeného jen na mužích — bez explicitní poznámky o přenosu.

27. Mezinárodní metodické přístupy

27.1 🇺🇸 USA

Pojmy: catch, high-elbow catch, power triangle, power phase, pressure on the palm and forearm.

Kdy začíná příprava: vstupem ruky a protažením; „set up the catch ".

Kdy začíná hlavní propulzní fáze: po vytvoření vysokého lokte, v rané pull.

Typické instrukce: „ catch the water ", „ high elbow ", „ press back, not down ", „ accelerate through the finish ".

Shoda s vědou: ★ důraz na orientaci předloktí a na akceleraci do konce odpovídá měření ( Koga 2022; Romagnoli 2025).

⚠ Nejednoznačnost: „ power triangle" je popisný, ne měřený konstrukt; „ pull " bývá používáno pro celou podvodní dráhu.

Zdroje: USA Swimming ( American Development Model, ADM Competence Progressions), Russell Mark ( Freestyle 2020, Freestyle: The Foundation), World Aquatics / Russell Mark (2024, Injury-Related Biomechanics in Swimming — proper catch mechanics a rizikové varianty catch), U.S. Masters Swimming ( Freestyle Pull: The Complete Guide, Master Freestyle).

27.2 🇦🇺 Austrálie

Pojmy: setup phase, feel for the water, hold water, controlled acceleration, slow -to-fast pull.

Kdy začíná příprava: v „setup phase " — samostatně pojmenované, což je koncepčně silné.

Kdy začíná propulze: po „holding" vody.

★ „ Slow -to-fast pull " je z hlediska dat nejlépe odpovídající instrukce vůbec: souhlasí s tím, že push je nejpropulznější ( Psycharakis & Coleman 2024) i s tím, že rychlost ruky zvyšuje podtlak na hřbetu ( Koga 2022).

⚠ Nejednoznačnost: „hold water " doslova neexistuje — ruka vodu neudrží, jen minimalizuje prokluz.

Zdroje: Swimming Australia ( National Coaching Framework, Development Coach Program, Advanced Coach Program), Swimming Queensland, Swimming NSW, AIS; TOWER 26 ( Gerry Rodrigues) pro otevřenou vodu.

27.3 🇩🇪 Německo

Pojmy: Wasserfassen (uchopení vody), Anstellen von Hand und Unterarm (nastavení ruky a předloktí), Ellenbogenvornhalte (držení lokte vpředu), Zugphase (tahová fáze), Armabdruck (odtlačení paže).

★ Terminologicky nejpřesnější systém ze všech. Anstellen explicitně pojmenovává nastavení úhlu — tedy přesně tu proměnnou, která podle CFD rozhoduje nejvíc (Vilas- Boas 2015).

Kdy začíná propulze: Wasserfassen je přechodový okamžik; propulze v Zugphase a Armabdruck.

★ Ellenbogenvornhalte je přesnější než anglické „ high elbow ", protože popisuje loket vpředu, ne jen nahoře.

⚠ Riziko: důraz na formu může svádět ke kontrole na úkor plynulosti.

Zdroje: Deutscher Schwimm-Verband ( Nachwuchskonzeption Schwimmen 2020); DOC SWIM — německé metodické zpracování studie Psycharakise a Colemana ( ★ ukazuje, že německá scéna aktivně přebírá primární výzkum).

27.4 🇮🇹 Itálie

Pojmy: presa (uchopení), appoggio (opora), trazione (tah), spinta (odtlačení), recupero (přenos).

★ Pojem appoggio (opora) je pojmově nejsilnější v celé mezinárodní terminologii — pojmenovává přesně to, co je funkcí catch, a odděluje to od tahu.

Kdy začíná propulze: trazione + spinta; presa/ appoggio předchází.

⚠ Nejednoznačnost: hranice presa/ appoggio a trazione není formálně definována.

Zdroje: Federazione Italiana Nuoto — Scuola Nuoto Federale.

27.5 Další školy

★ Společný jmenovatel napříč jazyky: každá velká škola má samostatný pojem pro „oporu/uchopení" PŘED propulzí — Wasserfassen / appoggio / prise d'appui / catch / hold water. To je silný nepřímý argument, že mezinárodní metodická intuice se shoduje s vědou: nejdřív opora, pak propulze.

28. Metodické a trenérské zdroje

Vědecká tvrzení stojí na recenzované literatuře. Následující zdroje slouží k praktickému přenosu, ne jako důkaz.

Federace a instituce: World Aquatics; USA Swimming (ADM, ADM Competence Progressions); U.S. Masters Swimming; ASCA; Swimming Australia; AIS; British Swimming; Swim England; Swim Wales; Swimming Canada; Swimming New Zealand; Deutscher Schwimm-Verband; KNZB; Fédération Française de Natation; Federazione Italiana Nuoto. ⚠ Mezera, kterou přiznávám: kompletní certifikační kurikula ( Swimming Australia Advanced Coach Program, ASCA levely) zůstávají za certifikačním přístupem; čerpám z veřejně dostupných částí.

Trenérské školy a platformy: The Race Club (Gary Hall Sr.); Effortless Swimming ( Brenton Ford); Swim Smooth (Paul Newsome); GoSwim ( Glenn Mills); MySwimPro; Skills N' Talents; Chloe Sutton; TOWER 26 ( Gerry Rodrigues); Vasa; Playtri; Coach Andrew Sheaff; Coleman Stickels.

⚠ Kritické zhodnocení metodické shody:

Vysoká shoda: entry a glide nejsou propulzní; catch je klíčová příprava; push nezanedbávat; akcelerace do konce záběru.

Rozcházejí se: délka přední fáze, míra EVF, kdy má přední ruka začít.

★ Nejlepší metodické zdroje samy přiznávají nejistotu — např. Sheaffova kritika univerzálního EVF je dnes lépe podložená, než se zdálo („Early Vertical Forearm a vysoký loket").

⚠ Instagram a YouTube uvádím jmenovitě pouze jako předmět kritického posouzení („Trenérské instrukce a jejich přesnost"), nikoli jako doklad biomechanického tvrzení.

29. Nejčastější technické chyby

30. Metodika výuky začátku propulze

30.1 Devítikroková progrese

30.2 Podle skupiny

31. Drilly a korekční cvičení

⚠ Poctivá poznámka k drilům. Zadání výslovně žádá, abych nepředpokládal účinnost jen z tradice. Musím tedy říct: studií, které by prokázaly přenos konkrétního drilu do rychlosti kraulu, je velmi málo. Mechanismus je u většiny drilů věrohodný, prokázaný přenos ne. Nejlépe odůvodněné jsou slow -to-fast pull (přímo odpovídá měřenému významu push) a kontrastní cvičení (učí rozlišovat, ne kopírovat tvar).

32. Videoanalýza pro trenérskou praxi

32.1 Doporučené pohledy

32.2 Co lze z videa hodnotit

✅ okamžik vstupu · délku extension · začátek nastavování předloktí · polohu lokte · trajektorii ruky · timing vůči druhé paži · rotaci · nádech · prokluz (ruka couvá vůči pevnému bodu v bazénu)

32.3 ⚠ Co z videa spolehlivě určit NELZE

✕ skutečnou velikost hydrodynamické síly ✕ přesný tlak na ruce ✕ přesný vektor výsledné síly ✕ skutečný okamžik překročení nulové propulzní složky

Navíc: refrakce na rozhraní voda–vzduch, perspektivní zkreslení a pohybová neostrost systematicky zkreslují odhad úhlů. Proto se u kvantitativní 3D analýzy používá DLT s kalibračním rámcem — a i tak jde o kinematiku, ne o sílu.

32.4 ★ Diagnostický checklist (9 bodů)

Je vstup čistý (prsty napřed, bez cáknutí, v linii ramene)?

Je v maximálním dosahu viditelná pauza? → pokud ano a plavec chce zrychlit: hlavní brzda.

Přetáčí se ruka, nebo padá dolů? (boční pohled)

★ Míří předloktí dozadu? ( ⚠ nutně čelní pohled — z boku to nepoznáš)

Je loket nad rukou v rané tahové fázi?

Couvá ruka vůči pevnému bodu v bazénu (prokluz), nebo drží místo?

★ Zrychluje ruka až ke stehnu, nebo na konci zpomaluje?

★ Co dělá DRUHÁ paže, když hodnotíš „propulzi při vstupu"?

Drží catch i na nádechové straně?

33. Trenérské instrukce a jejich přesnost

33.1 ★ Komparace klasických tvrzení s dnešním měřením

34. Kritická syntéza

34.1 Odpovědi na dvanáct otázek ze zadání

1. Začíná propulze již při vstupu ruky do vody? Ne. Vstupující ruka nevytváří užitečnou dopřednou sílu. Zrychlení těla, které v entry skutečně nastává, je z velké části dílem pull nebo push druhé paže ( Psycharakis & Coleman 2024). Vstup je z hlediska propulze neutrální až mírně brzdný; jeho skutečná funkce je nastavit polohu těla a připravit catch.
2. Je extension propulzní, nebo přípravná? Přípravná, a při pasivním provedení mírně odporová. Ruka se pohybuje vpřed vůči vodě, takže síla míří proti směru plavání.
3. Je catch propulzní fáze, nebo nastavení pro propulzi? ★ Převážně nastavení — ale s narůstajícím podílem ke konci. Propulze během catch nezačíná skokem, ale narůstá, jak se ruka a předloktí přetáčejí dozadu. Hranice catch / pull je konvence, ne fyzikální přechod.
4. Podle jakých kritérií lze objektivně určit začátek propulze? Fyzikálně správné kritérium je okamžik, kdy výsledná hydrodynamická síla získá užitečnou dopřednou složku (kritérium c v pasáž „Přesné vymezení pojmu propulze"). ⚠ Prakticky se ale ve volném plavání přímo neměří: podle Santosové a kol. (2021/2024) to umožňují jen tethered swimming a diferenční tlakové senzory, a ani ty nepokrývají celý propulzní segment. Odpověď je proto zčásti vázaná na metodu.
5. Je pohyb ruky dozadu dostatečným znakem propulze? Ne. Pohyb dozadu vůči tělu neříká nic o pohybu vůči vodě, o úhlu náběhu ani o prokluzu. Je to provozně užitečná konvence ( Chollet 2000), ne fyzikální kritérium.

6. Jakou roli hrají tlak, rychlost, akcelerace a orientace ruky a předloktí?

Orientace (úhel náběhu) — ★ nejvlivnější proměnná; řídí velikost i směr síly.

Rychlost ruky — ★ r = 0,881 s rychlostí plavání; roste s ní podtlak na hřbetu.

Akcelerace a změna směru — generují nestacionární síly; rozlišují rychlejší od pomalejších plavců i při shodné rychlosti ruky.

Tlak — ⚠ hlavní zdroj propulze je podtlak na hřbetu, ne tlak na dlani ( Koga 2022).

Předloktí — ★ +8,5 % efektivní propulzní plochy ( Romagnoli 2025).

1. Kdy začíná hlavní propulzní síla? Na přechodu catch → pull; maxima dosahuje v push. Tyto dva okamžiky se nesmějí zaměňovat.
2. Jak se začátek propulze mění podle rychlosti a disciplíny? ★ Režimově, ne plynule. Carmigniani a kol. (2020): tři koordinační režimy oddělené dvěma kritickými rychlostmi. S rostoucí rychlostí klesá trvání entry+catch a roste podíl propulzních fází (43,1 % → 46,5 % → 49 %; Chollet 2000). ⚠ Geometrie ruky se přitom nemění (Samson 2015) — mění se časování.
3. Jak začátek propulze ovlivňuje timing druhé paže? Zcela zásadně. IdC určuje, zda mezi propulzemi vzniká mezera, návaznost, nebo překryv. A zpětně: timing druhé paže určuje, co uvidíme jako „propulzi" na úrovni celého těla.
4. Jaký je rozdíl mezi propulzí konkrétní ruky a zrychlením celého těla? ★★ Jsou to dvě různé veličiny — a je to hlavní zjištění kapitoly. Dvojitý důkaz: (a) tělo zrychluje během entry díky druhé paži ( Psycharakis & Coleman 2024); (b) kop zvýší rychlost o ~20 %, aniž změní propulzi ruky ( Homoto 2024/2026).

11. Jaké principy jsou univerzální a které individualizovat?

Univerzální: opora před silou; ruka i předloktí orientované dozadu; nezačínat tah bez opory; zrychlovat do push; neztrácet konec záběru.

Individuální: délka přední fáze; míra a načasování EVF; koordinační režim podle tratě; vlastní strop frekvence; hloubka a šířka catch; tolerovaná asymetrie při nádechu.

1. Co má trenér při běžné videoanalýze skutečně sledovat? Devět bodů z pasáž „Videoanalýza pro trenérskou praxi". Nejdůležitější tři: (a) čelní pohled na orientaci předloktí, (b) zrychluje ruka až ke stehnu?, (c) co dělá druhá paže.

34.2 ★ Trojí odpověď na hlavní otázku

★ A čtvrtá, metodická rovina, kterou je třeba přiznat: „Kdy začíná propulze" je zčásti otázka toho, čím měříme. MAD systém catch neměří vůbec; zrychlení CM nerozliší původce; tlakové senzory pokrývají jen ruku. Proto je tahle otázka po padesáti letech výzkumu pořád otevřená.

35. Závěrečná doporučení pro trenérskou praxi

35.1 Podle skupiny

35.2 Závěrečná tabulka

35.3 Nejvhodnější trenérské instrukce

● Používej:

„ Catch není síla, ale příprava na sílu."

„Přední ruka nečeká — staví oporu."

„Předloktí je součást pádla."

„Tlač vodu dozadu."

„Nejrychlejší je ruka u stehna."

„Tempo jen tak vysoké, aby držela délka záběru."

✕ Vyhni se (nebo používej s vysvětlením):

„Nehýbej rukou." — protichůdné k mechanismu podtlaku.

„Přední ruka nesmí začít, dokud se druhá nevrátí." — blokuje režimový přechod.

„Kop ti zlepší catch." — mechanicky nesprávné.

„Vstup ruky už je propulzní." — atribuční chyba.

„Loket vysoko" bez dovětku o orientaci předloktí — vede ke kosmetice.

35.4 Kritéria, podle kterých poznáš zlepšení

Délka záběru (SL) drží i při zvýšení tempa → plavec se nedostal za svůj strop.

Ruka přestala couvat vůči pevnému bodu v bazénu → klesl prokluz.

Předloktí míří dozadu na čelním pohledu → zapojena celá plocha.

Zmizela pauza v maximálním dosahu (pokud plavec zrychluje) → proběhl režimový přechod.

Rychlost ruky roste až ke stehnu → chráněn push.

Nádechová a nenádechová strana se sblížily → dýchání nerozbíjí catch.

Klesla intracyklická variabilita rychlosti → plynulejší propulze.

35.5 ★ Finální trenérské doporučení

Uč sekvenci OPORA → SÍLA, ne „tah hned po vstupu".

Cílem přední části záběru není tlačit, ale vytvořit stabilní, dozadu orientovanou plochu z ruky a předloktí. Teprve pak zrychluj — a zrychluj až ke stehnu, protože právě push je celotělově nejpropulznější fáze.

Tři věci, které rozhodují víc než detaily ruky:

Orientace předloktí (a tu poznáš jen z čelního pohledu).

Timing druhé paže — a s ním koordinační režim odpovídající rychlosti.

Ochrana konce záběru — nepřekračuj vlastní strop frekvence.

A jedna věta, kterou si odnes, i kdybys zapomněl všechno ostatní: „Zrychlení těla a propulze konkrétní ruky nejsou totéž. Když tělo zrychlí při vstupu ruky, zásluhu má druhá paže — a když ti kop zrychlí plavání, catch se tím nezlepšil."

36. Správné technické provedení — komparace zdrojů

Tabulka neuvádí jeden předepsaný model, ale porovnává, co jednotlivé vrstvy zdrojů považují za správné, a kde se legitimně větví.

37. Mezinárodní a jazykové školy

37.1 Terminologický klíč v sedmi jazycích

37.2 Charakteristika jednotlivých škol

🇩🇪 Německá (DSV, IAT Leipzig). ★ Terminologicky nejpřesnější systém. Anstellen pojmenovává nastavení úhlu — tedy podle CFD nejvlivnější proměnnou. Ellenbogenvornhalte je přesnější než „ high elbow ", protože říká vpředu, ne jen nahoře. Wassergefühl funguje jako samostatný tréninkový cíl. DOC SWIM ukazuje, že německá scéna aktivně přebírá primární výzkum (zpracování studie Psycharakise a Colemana).

🇮🇹 Italská (FIN). ★ Pojmově nejsilnější v jedné věci: appoggio (opora) odděluje oporu od tahu přesně tak, jak to odpovídá měření. Scuola Nuoto Federale jako ucelený systém.

🇫🇷 Francouzská (FFN; škola Chollet /Seifert, Rouen). ★ Nejsilnější teoretický přínos — Index of Coordination je francouzský koncept, který dnes používá celý obor. Pracuje s dvojicí corps projectile (tělo jako projektil, minimalizace odporu) / corps propulsif (tělo jako pohon). Prise d'appui = „uchopení opory".

🇬🇧 Britská ( Swim England, Swim Wales; Edinburgh). ★ Nejsilnější výzkumná základna pro fázovou a celotělovou analýzu — Sanders, Psycharakis, McCabe; odsud pochází klíčová odpověď z roku 2024. Swim Wales má propracované Drill Progressions Framework.

🇺🇸 Americká (USA Swimming, USMS, ASCA). Nejsilnější v systematizaci progresí (ADM Competence Progressions) a ve video-analytické kultuře (Russell Mark). ⚠ Riziko: přeprodej EVF jako univerzálního modelu.

🇦🇺 Australská ( Swimming Australia, AIS). ★ „ Slow -to-fast pull " je z hlediska dat nejlépe odpovídající instrukce vůbec. Silná diagnostika chybných vzorců ( Swim Smooth), aplikace do otevřené vody.

🇯🇵 Japonská ( Tsukuba). ★ Světově dominantní v přímém měření propulze ruky — tlakové senzory, PIV, robotická ramena. Takagi, Matsuuchi, Koga, Tsunokawa, Sengoku, Homma, Homoto. Prakticky všechna nejsilnější čísla v této kapitole pocházejí odsud.

🇳🇱 Nizozemská (KNZB). Borstcrawlcollege jako strukturovaný online systém; nizozemské technické univerzity daly experimentální hydrodynamiku ruky.

🇨🇦 Kanadská, 🇳🇿 novozélandská. Terminologie blízká USA/UK; ★ novozélandské Koru's Klues pracuje s představou pohybu těla kolem opory — pojmově blízké italskému appoggio.

🇷🇺 Ruská. Klasická sovětská škola pracovala s pojmy захват воды (uchopení vody) a гребок (záběr) v podobné logice jako německá; ⚠ přiznaná mezera — současné ruskojazyčné federační materiály jsem v dostupných zdrojích nedohledal v kvalitě srovnatelné s ostatními a nechci je rekonstruovat dohadem.

🇪🇸 / 🇵🇹 / 🇧🇷 Španělská a portugalská/brazilská. ★ Silné vědecky, ne primárně metodicky — portugalská škola (Vilas- Boas, Fernandes, Figueiredo, Marinho, Barbosa, Morais, Santos, Costa) stojí za velkou částí literatury v této kapitole, včetně systematického přehledu metod a SPM analýz.

★ Pozorování napříč jazyky: každá velká škola má samostatné slovo pro oporu před propulzí. To je nezávislý argument, že rozlišení „opora → síla" není trenérská móda, ale konvergentní zkušenost napříč kulturami — a shoduje se s tím, co ukazují měření.

38. Literatura a zdroje (APA)

Vědecká tvrzení stojí na recenzované literatuře (38.1–38.7). Metodické zdroje (38.8) slouží k praktickému přenosu, ne jako důkaz. Klasické práce jsou uvedeny odděleně (38.9) a slouží jako komparační základ — viz „Trenérské instrukce a jejich přesnost".

38.1 Přímé studie začátku a průběhu propulze

Psycharakis, S. G., & Coleman, S. G. S. (2024). Which phases of the stroke cycle are propulsive in front crawl swimming? Research Quarterly for Exercise and Sport, 95 (2), 325–333. https://doi.org/10.1080/02701367.2023.2203724 (10 plavců, 200 m, 3D, zrychlení CM + překryvy fází; open access CC-BY)

Santos, C. C., Marinho, D. A., Neiva, H. P., & Costa, M. J. (2024). Propulsive forces in human competitive swimming: A systematic review on direct assessment methods. Sports Biomechanics, 23 (10), 1263–1283. https://doi.org/10.1080/14763141.2021.1953574 (2530 screenovaných záznamů, 35 zařazených; Downs & Black)

Takagi, H., Nakashima, M., Sengoku, Y., Tsunokawa, T., Koga, D., Narita, K., & Kudo, S. (2023). How do swimmers control their front crawl swimming velocity? Current knowledge and gaps from hydrodynamic perspectives. Sports Biomechanics, 22 (12), 1552–1571.

Koga, D., Tsunokawa, T., Sengoku, Y., Homoto, K., Nakazono, Y., & Takagi, H. (2022). Relationship between hand kinematics, hand hydrodynamic pressure distribution and hand propulsive force in sprint front crawl swimming. Frontiers in Sports and Active Living, 4, 786459. https://doi.org/10.3389/fspor.2022.786459

Koga, D., Gonjo, T., Kawai, E., Tsunokawa, T., Sakai, S., Sengoku, Y., Homma, M., & Takagi, H. (2024). Effects of exceeding stroke frequency of maximal effort on hand kinematics and hand propulsive force in front crawl. Sports Biomechanics, 23 (1), 15–27. https://doi.org/10.1080/14763141.2020.1814852

van Houwelingen, J., Schreven, S., Smeets, J. B. J., Clercx, H. J. H., & Beek, P. J. (2017). Effective propulsion in swimming: Grasping the hydrodynamics of hand and arm movements. Journal of Applied Biomechanics, 33 (1), 87–100.

Takagi, H., Nakashima, M., Sato, Y., Matsuuchi, K., & Sanders, R. H. (2016). Numerical and experimental investigations of human swimming motions. Journal of Sports Sciences, 34 (16), 1564–1580.

Cohen, R. C. Z., Cleary, P. W., Mason, B. R., & Pease, D. L. (2015). The role of the hand during freestyle swimming. Journal of Biomechanical Engineering, 137 (11), 111007.

Samson, M., Monnet, T., Bernard, A., Lacouture, P., & David, L. (2015). Kinematic hand parameters in front crawl at different paces of swimming. Journal of Biomechanics, 48 (14), 3743–3750.

Guignabel, R., Eon, A., Decatoire, A., & Outouda, A. (2023). Parametric study of propulsive forces in front crawl swimming. HAL: hal-05033237. (robotické rameno; pět úhlů náběhu × rotační frekvence; navazuje na model Martina a kol. 1981)

Brunel, T., Prétot, C., Clanet, C., Bolon, B., Larrarte, F., Cohen, C., & Carmigniani, R. A. (2023). Validation of a propulsion model in front crawl swimming. arXiv:2312.11060.

Romagnoli, C., Bonaiuto, V., & Gatta, G. (2025). Arm propulsion in front crawl stroke. Sports, 13 (1), 6. https://doi.org/10.3390/sports13010006 ( power balance; +8,5 % efektivní propulzní plochy za předloktí; horní končetiny 87–90 % propulze)

Toussaint, H. M., Van den Berg, C., & Beek, W. J. (2002). " Pumped -up propulsion " during front crawl swimming. Medicine & Science in Sports & Exercise, 34 (2), 314–319.

38.2 Hydrodynamika ruky a paže

Schleihauf, R. E. (1979). A hydrodynamic analysis of swimming propulsion. In J. Terauds & E. W. Bedingfield ( Eds.), Swimming III (pp. 70–109). University Park Press.

Berger, M. A. M., de Groot, G., & Hollander, A. P. (1995). Hydrodynamic drag and lift forces on human hand/ arm models. Journal of Biomechanics, 28 (2), 125–133.

Sanders, R. H. (1999). Hydrodynamic characteristics of a swimmer's hand. Journal of Applied Biomechanics, 15 (1), 3–26.

Bixler, B., & Riewald, S. (2002). Analysis of a swimmer's hand and arm in steady flow conditions using computational fluid dynamics. Journal of Biomechanics, 35 (5), 713–717.

Stewart, A., & Skews, B. W. (2002). Forces on the swimming hand. R&D Journal, 18, 70–76.

Gardano, P., & Dabnichki, P. (2006). On hydrodynamics of drag and lift of the human arm. Journal of Biomechanics, 39 (15), 2767–2773.

Rouboa, A., Silva, A., Leal, L., Rocha, J., & Alves, F. (2006). The effect of swimmer's hand/ forearm acceleration on propulsive force generation using computational fluid dynamics. Journal of Biomechanics, 39 (7), 1239–1248.

Kudo, S., Yanai, T., Wilson, B., Takagi, H., & Vennell, R. (2008). Prediction of fluid forces acting on a hand model in unsteady flow conditions. Journal of Biomechanics, 41 (5), 1131–1136.

Matsuuchi, K., Miwa, T., Nomura, T., Sakakibara, J., Shintani, H., & Ungerechts, B. E. (2009). Unsteady flow field around a human hand and propulsive force in swimming. Journal of Biomechanics, 42 (1), 42–47.

Marinho, D. A., Barbosa, T. M., Mantripragada, N., Vilas- Boas, J. P., Rouboa, A. I., & Silva, A. J. (2011). Three-dimensional CFD analysis of the hand and forearm in swimming. Journal of Applied Biomechanics, 27 (1), 74–80.

Kudo, S., Vennell, R., & Wilson, B. (2013). The effect of unsteady flow due to acceleration on hydrodynamic forces acting on the hand in swimming. Journal of Biomechanics, 46, 1697–1704.

Sato, Y., & Hino, T. (2013). A computational fluid dynamics analysis of hydrodynamic force acting on a swimmer's hand in a swimming competition. Journal of Sports Science and Medicine, 12 (4), 679–689.

Takagi, H., Nakashima, M., Ozaki, T., & Matsuuchi, K. (2014). Unsteady hydrodynamic forces acting on a robotic arm and its flow field: Application to the crawl stroke. Journal of Biomechanics, 47 (6), 1401–1408.

Takagi, H., Shimada, S., Miwa, T., Kudo, S., Sanders, R. H., & Matsuuchi, K. (2014). Unsteady hydrodynamic forces acting on a hand and its flow field during sculling motion. Human Movement Science, 38, 133–142.

Vilas- Boas, J. P., Ramos, R. J., Fernandes, R. J., Silva, A. J., Rouboa, A. I., Machado, L., Barbosa, T. M., & Marinho, D. A. (2015). Hydrodynamic analysis of different finger positions in swimming: A computational fluid dynamics approach. Journal of Applied Biomechanics, 31 (1), 48–55.

Samson, M., Monnet, T., Bernard, A., Lacouture, P., & David, L. (2017). Unsteady computational fluid dynamics in front crawl swimming. Computer Methods in Biomechanics and Biomedical Engineering, 20 (7), 783–793.

38.3 Přímé měření tlaku a propulzních sil

Kadi, T., a kol. (2022). Novel method for estimating propulsive force generated by swimmers ' hands using inertial measurement units and pressure sensors. Sensors, 22 (17), 6695. https://doi.org/10.3390/s22176695 (5 plavců, 9 rychlostí; IMU vs. Mocap: 19,59 ± 7,66 N vs. 19,36 ± 7,86 N; ICC = 0,966; CMC = 0,99)

Santos, C. C., Marinho, D. A., & Costa, M. J. (2022). Reliability of using a pressure sensor system to measure in- water force in young competitive swimmers. Frontiers in Bioengineering and Biotechnology, 10, 903753.

Pascual, A. A., a kol. (2024). Efficacy of hand- mounted pressure sensors for in- water force analysis in high -performance swimmers. ( ⚠ pracoval jsem s bibliografickým záznamem, ne s plným textem)

Marinho, D. A., Barbosa, T. M., Auvinen, A., Lopes, T. J., Silva, A. J., & Morais, J. E. (2022). Smartpaddle ® as a tool for monitoring swimmers ' kinematic and kinetic variables in real time. The Open Sports Sciences Journal, 15.

Tsunokawa, T., Mankyu, H., Takagi, H., & Ogita, F. (2019). The effect of using paddles on hand propulsive forces and Froude efficiency in arm-stroke-only front- crawl swimming at various velocities. Human Movement Science, 64, 378–388.

Gourgoulis, V., a kol. (2008). Estimation of hand forces and propelling efficiency during front crawl swimming with hand paddles. ( ⚠ bibliografický záznam)

Gourgoulis, V., a kol. (2006). Effect of two different-sized hand paddles on front- crawl stroke kinematics. ( ⚠ bibliografický záznam)

Ruiz -Navarro, J. J., a kol. (2020). Relationship between tethered swimming in a flume and free- swimming performance. ( ⚠ bibliografický záznam)

Morouço, P. G., a kol. (2015). Relative contribution of arms and legs in 30-s fully tethered front- crawl swimming. ( ⚠ bibliografický záznam — viz též 38.5)

Deschodt, V. J., Arsac, L. M., & Rouard, A. H. (1999). Relative contribution of arms and legs in humans to propulsion in 25-m sprint front- crawl swimming. European Journal of Applied Physiology, 80 (3), 192–199.

38.4 Koordinace paží a Index of Coordination

Chollet, D., Chalies, S., & Chatard, J. C. (2000). A new index of coordination for the crawl: Description and usefulness. International Journal of Sports Medicine, 21 (1), 54–59. https://doi.org/10.1055/s-2000-8855

Seifert, L., Chollet, D., & Bardy, B. G. (2004). Effect of swimming velocity on arm coordination in the front crawl: A dynamic analysis. Journal of Sports Sciences, 22 (7), 651–660.

Seifert, L., Boulesteix, L., & Chollet, D. (2004). Effect of gender on the adaptation of arm coordination in front crawl. International Journal of Sports Medicine, 25 (3), 217–223.

Seifert, L., Chollet, D., & Allard, P. (2005). Arm coordination symmetry and breathing effect in front crawl. Human Movement Science, 24 (2), 234–256.

Seifert, L., Chollet, D., & Rouard, A. (2007). Swimming constraints and arm coordination. Human Movement Science, 26 (1), 68–86.

Seifert, L., Chehensse, A., Tourny-Chollet, C., Lemaitre, F., & Chollet, D. (2008). Effect of breathing pattern on arm coordination symmetry in front crawl. Journal of Strength and Conditioning Research, 22 (5), 1670–1676.

Seifert, L., Toussaint, H. M., Alberty, M., Schnitzler, C., & Chollet, D. (2010). Arm coordination, power, and swim efficiency in national and regional front crawl swimmers. Human Movement Science, 29 (3), 426–439.

Schnitzler, C., a kol. (2009). Variability of coordination parameters at 400-m front- crawl swimming pace. ( ⚠ bibliografický záznam)

Schnitzler, C., Seifert, L., & Chollet, D. (2011). Arm coordination and performance level in the 400-m front crawl. Research Quarterly for Exercise and Sport, 82 (1), 1–8.

Franken, M., a kol. (2016). Performance in 200-m front crawl: Coordination index, propulsive time, duration of stroke phases and kinematic parameters. ( ⚠ pracoval jsem s bibliografickým záznamem, ne s plným textem)

Carmigniani, R., Seifert, L., Chollet, D., & Clanet, C. (2020). Coordination changes in front- crawl swimming. Proceedings of the Royal Society A, 476 (2237), 20200071. https://doi.org/10.1098/rspa.2020.0071 ( ★ tři koordinační režimy, dvě kritické rychlosti; ⚠ nohy svázané)

Seifert, L., & Carmigniani, R. (2021/2023). Coordination and stroking parameters in the four swimming techniques: A narrative review. Sports Biomechanics, 22 (12), 1617–1633.

Lerda, R., Cardelli, C., & Chollet, D. (2003). Breathing and propelling in crawl as a function of skill and swim velocity. International Journal of Sports Medicine, 22 (1), 63–66.

38.5 Intracyklická rychlost a zrychlení

Figueiredo, P., a kol. (2012). Intracycle velocity variation of the body centre of mass in a 200-m front- crawl event. ( ⚠ bibliografický záznam)

Matsuda, Y., Yamada, Y., Ikuta, Y., Nomura, T., & Oda, S. (2014). Intracyclic velocity variation and arm coordination for different skilled swimmers in the front crawl. Journal of Human Kinetics, 44, 67–74.

Alberty, M., Sidney, M., Huot-Marchand, F., Hespel, J. M., & Pelayo, P. (2005). Intracyclic velocity variations and arm coordination during exhaustive exercise in front crawl stroke. International Journal of Sports Medicine, 26, 471–475.

Morouço, P. G., Marinho, D. A., Izquierdo, M., Neiva, H., & Marques, M. C. (2015). Relative contribution of arms and legs in 30 s fully tethered front crawl swimming. BioMed Research International, 2015, 563206.

Morouço, P. G., a kol. (2018). Intracyclic variation of force and swimming performance. ( ⚠ pracoval jsem s bibliografickým záznamem, ne s plným textem)

Morais, J. E., Marinho, D. A., Oliveira, J. P., Sampaio, T., Lopes, T., & Barbosa, T. M. (2022). Using Statistical Parametric Mapping to compare the propulsion of age-group swimmers in front crawl acquired with the Aquanex system. Sensors, 22 (21), 8549. ( ⚠ SPM neukázala rozdíl, který naznačovaly průměry)

Morais, J. E., Barbosa, T. M., Lopes, T., Gourgoulis, V., Nikodelis, T., & Marinho, D. A. (2023). Analysis of upper limb propulsion in young swimmers in front- crawl through Statistical Parametric Mapping. Journal of Biomechanics, 159, 111792.

Morais, J. E., Barbosa, T. M., Forte, P., Silva, A. J., & Marinho, D. A. (2022). Understanding the role of propulsion in the prediction of front- crawl swimming velocity and in the relationship between stroke frequency and stroke length. Frontiers in Physiology, 13, 876838.

Morais, J. E., Oliveira, J. P., Sampaio, T., & Barbosa, T. M. (2022). Wearables in swimming for real-time feedback: A systematic review. Sensors, 22 (10), 3677.

38.6 Kop, rotace, dýchání

Homoto, K., Gonjo, T., Takagi, H., Kudo, S., Sengoku, Y., Tsunokawa, T., Koga, D., & Homma, M. (2024). Does the flutter kick increase hand propulsion in front crawl swimming? Sports Biomechanics, 25 (2), 185–198. https://doi.org/10.1080/14763141.2024.2424386 ( ★ 8 mužů; rozdíl rychlosti ~20 %, propulze ruky beze změny)

Kadi, T., Washino, S., Tsunokawa, T., Narita, K., Mankyu, H., Murai, A., & Tamaki, H. (2025). Role of kicking action in front crawl: The inter- relationships between swimming velocity, hand propulsive force and trunk inclination. Sports Biomechanics, 24 (6), 1610–1628. https://doi.org/10.1080/14763141.2024.2303361

Keller, S., a kol. (2024). Lower - and upper -extremity contributions to propulsion and resistance in front crawl swimming. ( ★ příspěvek dolních končetin 43,8 % u plavců národní a mezinárodní úrovně; ⚠ pracoval jsem se sekundární citací a abstraktem)

Narita, K., a kol. (2018). Effect of leg kick on active drag in front- crawl swimming: Comparison of whole stroke and arms-only stroke. (kop nezměnil aktivní odpor při stejné rychlosti; ⚠ čerpáno sekundárně přes Homoto a kol. 2024)

Gourgoulis, V., Boli, A., Aggeloussis, N., Toubekis, A., Antoniou, P., Kasimatis, P., … Mavromatis, G. (2014). The effect of leg kick on sprint front crawl swimming. Journal of Sports Sciences, 32 (3), 278–289.

Silveira, R. P., a kol. (2017). The effects of leg kick on swimming speed and arm-stroke efficiency in the front crawl. ( ⚠ bibliografický záznam)

Kudo, S., Mastuda, Y., Yanai, T., & Sakurai, Y. (2021). Forwards-backwards hand velocity induced by the upper trunk rotation in front crawl strokes. Journal of Sports Sciences, 39 (15), 1669–1676. (rotace trupu = 28 % zpětné rychlosti ruky)

Formosa, D. P., Sayers, M. G. L., & Burkett, B. (2014). Quantifying stroke coordination during the breathing action in front- crawl swimming using a 3D motion analysis system. International Journal of Sports Medicine, 35 (13), 1124–1129.

Psycharakis, S. G., & McCabe, C. (2011). Shoulder and hip roll differences between breathing and non- breathing conditions in front crawl swimming. Journal of Biomechanics, 44 (9), 1752–1756.

McCabe, C. B., Sanders, R. H., & Psycharakis, S. G. (2015). Upper limb kinematic differences between breathing and non- breathing conditions in front crawl sprint swimming. Journal of Biomechanics, 48 (1), 115–118.

Pedersen, T., & Kjendlie, P.-L. (2006). The effect of the breathing action on velocity in front crawl sprinting. Portuguese Journal of Sport Sciences, 6 ( Suppl. 2), 75–77.

Fantozzi, S., Coloretti, V., Piacentini, M. F., Quagliarotti, C., Bartolomei, S., Gatta, G., & Cortesi, M. (2022). Integrated timing of stroking, breathing, and kicking in front- crawl swimming: A novel stroke -by- stroke approach using wearable inertial sensors. Sensors, 22 (4), 1419.

38.7 EMG a svalová aktivita

Nuber, G. W., Jobe, F. W., Perry, J., Moynes, D. R., & Antonelli, D. (1986). Fine wire electromyography analysis of muscles of the shoulder during swimming. American Journal of Sports Medicine, 14 (1), 7–11.

Pink, M., Perry, J., Browne, A., Scovazzo, M. L., & Kerrigan, J. (1991). The normal shoulder during freestyle swimming: An electromyographic and cinematographic analysis of twelve muscles. American Journal of Sports Medicine, 19 (6), 569–576.

Ikuta, Y., Matsuda, Y., Yamada, Y., Kida, N., Oda, S., & Moritani, T. (2012). Relationship between decreased swimming velocity and muscle activity during 200-m front crawl. European Journal of Applied Physiology, 112 (9), 3417–3429.

Figueiredo, P., Sanders, R., Gorski, T., Vilas- Boas, J. P., & Fernandes, R. J. (2013). Kinematic and electromyographic changes during 200 m front crawl at race pace. International Journal of Sports Medicine, 34 (1), 49–55.

Figueiredo, P., Rouard, A., Vilas- Boas, J. P., & Fernandes, R. J. (2013). Upper - and lower -limb muscular fatigue during the 200-m front crawl. Applied Physiology, Nutrition, and Metabolism, 38 (7), 716–724.

Lauer, J., Figueiredo, P., Vilas- Boas, J. P., Fernandes, R. J., & Rouard, A. H. (2013). Phase -dependence of elbow muscle coactivation in front crawl swimming. Journal of Electromyography and Kinesiology, 23 (4), 820–825.

Lomax, M., Tasker, L., & Bostanci, O. (2014). Inspiratory muscle fatigue affects latissimus dorsi but not pectoralis major activity during arms-only front crawl sprinting. Journal of Strength and Conditioning Research, 28 (8), 2262–2269.

Martens, J., Figueiredo, P., & Daly, D. (2015). Electromyography in the four competitive swimming strokes: A systematic review. Journal of Electromyography and Kinesiology, 25 (2), 273–291.

Martens, J., Daly, D., Deschamps, K., Fernandes, R. J., & Staes, F. (2016). Intra- individual variability of surface electromyography in front crawl swimming. PLOS ONE, 10 (12), e0144998.

Kwok, W. Y., So, B. C. L., & Ng, S. S. M. (2023). Underwater surface electromyography for the evaluation of muscle activity during front crawl swimming: A systematic review. Journal of Sports Science and Medicine, 22, 1–16.

Virag, B., Hibberd, E. E., Oyama, S., Padua, D. A., & Myers, J. B. (2014). Prevalence of freestyle biomechanical errors in elite competitive swimmers. Sports Health, 6 (3), 218–224.

38.8 Metodické a trenérské zdroje (praktický přenos, ne důkaz)

A) Trenérské postoje — recenzovaně (→ pasáž „Metodické a trenérské zdroje", 33)

Morris, K., Jenkins, D., Osborne, M., Rynne, S., Shephard, M., & Skinner, T. (2019). The role of the upper and lower limbs in front crawl swimming: The thoughts and practices of expert high -performance swimming coaches. International Journal of Sports Science & Coaching, 14 (5), 629–638. (7 expertních trenérů, polostrukturované rozhovory; všichni považovali horní končetiny za primární generátory rychlosti, ale kladli velký důraz na dobře připravené nohy)

Mooney, R., Corley, G., Godfrey, A., Osborough, C., Newell, J., Quinlan, L. R., & ÓLaighin, G. (2016). Analysis of swimming performance: Perceptions and practices of US- based swimming coaches. Journal of Sports Sciences, 34 (11), 997–1005.

B) Federace a instituce (→ pasáž „Mezinárodní metodické přístupy", 28)

World Aquatics — trenérské a technické materiály; World Aquatics / Russell Mark (2024), Injury-Related Biomechanics in Swimming.

USA Swimming — American Development Model; ADM Competence Progressions; Russell Mark, Freestyle 2020; Freestyle: The Foundation.

U.S. Masters Swimming — Freestyle Pull: The Complete Guide; Master Freestyle; How to Get More From Your Freestyle Pull; Freestyle Body Position and Rotation.

Swim England — Improving Front Crawl Technique; Technique Tips archive. Swim Wales — Drill Progressions Framework: Front Crawl.

Swimming Canada — Community Sport Coach Workbook; Masters drills database.

Swimming Australia — National Coaching Framework; Development Coach Program; Advanced Coach Program; AIS; Swimming Queensland; Swimming NSW.

Deutscher Schwimm-Verband — Nachwuchskonzeption Schwimmen 2020. DOC SWIM — německé metodické zpracování studie Psycharakise a Colemana.

KNZB — Borstcrawlcollege 2: De perfecte armdoorhaal; Borstcrawlcollege 4: Roteren kun je leren.

Fédération Française de Natation — materiály pracující s prise d'appui a corps propulsif.

Federazione Italiana Nuoto — Scuola Nuoto Federale. Swimming New Zealand — Koru's Klues – Arms.

ASCA; ASCTA; BSCA.

C) Trenérské školy a platformy (→ pasáž „Metodické a trenérské zdroje", 31, 33)

The Race Club / Gary Hall Sr. — High Elbow Pull in Freestyle; Fundamentals of Fast Swimming; Three Styles of Freestyle.

Effortless Swimming / Brenton Ford — The Four Key Positions for an Epic Catch and Pull; Transform Your Catch in 17 Minutes; The Five Core Principles of Fast Freestyle; Two Drills for High-Elbow Freestyle.

Swim Smooth / Paul Newsome — Clearing Up the Confusion About Front- Quadrant Swimming; How to Improve Your High-Elbow Freestyle Catch and Pull.

GoSwim / Glenn Mills — Mega Catch -Up Drill; Catch Pause; Connect the Catch to the Core; Contrast Drills; Correcting a Dropped-Elbow Pull; EVF Drill.

Coach Andrew Sheaff — Coaching Controversies: The High Elbow Catch; The Four Phases of the Freestyle Swim Stroke.

MySwimPro; Skills N' Talents; Chloe Sutton; Coleman Stickels; Playtri; Vasa; TOWER 26 / Gerry Rodrigues.

D) ⚠ Videoanalýzy elitních plavců a sociální sítě — POUZE jako předmět kritického posouzení (→ pasáž „Analýza elitních plavců", 32, 33)

Videoanalýzy Davida Popoviciho, Pana Zhanleho, Katie Ledecky, Ariarne Titmus, Caeleba Dressela ( MySwimPro, Effortless Swimming, Swim Smooth, Siska Training Systems, Swimming World a další).

Instagramové a krátké formáty k catch, timingu, front- quadrant koordinaci a EVF.

⚠ Tyto zdroje NEPOUŽÍVÁM jako doklad biomechanického tvrzení. V kapitole slouží pouze jako (a) ilustrace toho, jaká cue kolují v praxi, a (b) předmět kritického posouzení — zejména varování, že z videa nelze určit velikost síly ani okamžik překročení nulové propulzní složky („Analýza elitních plavců").

38.9 Klasické práce (komparační základ — viz „Trenérské instrukce a jejich přesnost")

Counsilman, J. E. (1968). The science of swimming. Prentice-Hall.

Counsilman, J. E., & Counsilman, B. E. (1994). The new science of swimming. Prentice-Hall.

Hollander, A. P., de Groot, G., van Ingen Schenau, G. J., Kahman, R., & Toussaint, H. M. (1988). Contribution of the legs to propulsion in front crawl swimming. In B. E. Ungerechts, K. Wilke, & K. Reischle ( Eds.), Swimming Science V (pp. 39–43). Human Kinetics.

Toussaint, H. M., & Beek, P. J. (1992). Biomechanics of competitive front crawl swimming. Sports Medicine, 13 (1), 8–24.

Colwin, C. M. (2002). Breakthrough swimming. Human Kinetics.

Maglischo, E. W. (2003). Swimming fastest. Human Kinetics.

Nakashima, M., Maeda, S., Miwa, T., & Ichikawa, H. (2012). Optimizing simulation of the arm stroke in crawl swimming considering muscle strength characteristics of athlete swimmers. Journal of Biomechanical Science and Engineering, 7 (2), 102–117.

Mullen, G. J. (Ed.). (2018). Swimming science: Optimizing training and performance. University of Chicago Press.

Seifert, L., Chollet, D., & Mujika, I. ( Eds.). (2011). World book of swimming: From science to performance. Nova Science Publishers.

⚠ Tyto práce neuvádím jako důkaz současných tvrzení — slouží jako výchozí rámec, proti kterému se porovnávají dnešní měření („Trenérské instrukce a jejich přesnost").

Konec kapitoly.