Dýchání v kraulu: biomechanika, hydrodynamika a efektivita

Rešeršní kapitola pro trenéry plavání, studenty, pedagogy, biomechaniky, fyziology, fyzioterapeuty a kondiční trenéry. (Plný název: vliv dýchání na biomechaniku, hydrodynamiku, stabilitu těla, rotaci, časování záběru, tvorbu propulzní síly, energetickou náročnost a celkovou efektivitu plavání.)

⚠ Poznámka k poctivosti zpracování — přečti prosím jako první

Kapitola stojí na cíleném ověření literatury ( PubMed, Web of Science, Scopus, J Sports Sci, Int J Sports Med, J Strength Cond Res, Scand J Med Sci Sports, Sensors, Frontiers ) a v této druhé verzi i na cizojazyčných zdrojích — francouzských ( Lerda, Cardelli, Chollet, Seifert), brazilských a portugalských (Castro, Couto, Franken ), španělských ( López-Contreras & Arellano; Apunts /INEFC), řeckých ( Vezos, Gourgoulis a spol.), australských ( Formosa, Sayers, Burkett ), kanadských ( Barden & Barber ) a německých (DSV/IAT). Navazuje na předchozí kapitoly série (VO01–VO08). Žádné bibliografické údaje, čísla ani závěry nejsou vymyšlené.

⚠ Oprava oproti první verzi

V první verzi jsem napsal, že přímé měření odporu při nádechu neexistuje a že hydrodynamická kapitola je proto jen odvozená. To bylo nesprávné. Existuje australská linie, která odpor při nádechu přímo změřila: Formosa, Sayers & Burkett (2014), Int J Sports Med 35(13):1124– 1129 — 20 elitních plavců, tažné zařízení s dynamometrem na silové plošině Kistler. Výsledek: nádech zvýšil čistý odporový odpor o 26 % u mužů a 16 % u žen. Kapitola 3 je proto přepsaná a tohle je dnes nejsilnější jednotlivé číslo celé rešerše.

Sedm věcí předem, protože rámují celou kapitolu:

1) ★ Nádech zvyšuje odpor o 16–26 %. Přímo změřeno ( Formosa a kol. 2014) a potvrzeno systematickým přehledem metod měření aktivního odporu ( Lopes a kol. 2022), který to komentuje slovy, že „prostý akt nádechu mění aktivní odpor" a je proto nutné s ním počítat jako se samostatnou proměnnou.

2) Rotace při nádechu roste — a číslo je konvergentní napříč třemi nezávislými studiemi, ne jen z jedné práce z roku 1999: Payton a kol. (1999) 62 ± 4° vs. 55 ± 4°; López-Contreras & Arellano (2002) 60° vs. 48°; Psycharakis & McCabe (2011) 59° vs. 51°. Souhrnně rozdíl ~10 ± 3° ve prospěch nádechové podmínky. Pro měřítko: Yanai (2003) zjistil, že zvýšení rychlosti z 1,3 na 1,6 m·s ⁻ ¹ rotaci ramen sníží o 9° — nádech tedy s rotací hýbe zhruba stejně jako podstatná změna rychlosti.

3) Nádech mění i podvodní dráhu ruky. Vezos a kol. (2007) — 3D podvodní kinematika, 10 plaveckých závodnic: nádech prodlužuje trvání celého podvodního záběru a zvětšuje absolutní zpětný posun ruky; autoři mluví o „významných změnách celkového motorického vzorce".

4) Nejlépe podložená je fyziologie dýchacích svalů. Jediné 200 m tempem 90–95 % závodního vyvolá únavu nádechových svalů (IMF) za méně než 2,7 minuty ( Lomax & McConnell 2003), a navozená IMF pak měřitelně mění frekvenci dýchání, frekvenci i délku záběru ( Lomax & Castle 2011). Vzácně přímý kauzální řetězec „dýchání → technika".

5) Oboustranné dýchání zlepšuje symetrii — důkaz o výkonu chybí. Jednostranné dýchání vytváří měřitelně asymetrickou rotaci ( Barden & Barber 2022), ale není silný důkaz, že symetrie produkce síly ovlivňuje výkon ( Psycharakis a kol., Sports Biomechanics ). Nově ale přibyla vazba na zranění: plavci s jednostrannou bolestí ramene rotovali boky méně na nedýchací stranu než plavci bez bolesti (Vila Dieguez & Barden 2022).

6) Metodické varování, které mění interpretaci celé literatury: Formosa a kol. (2013) srovnali hodnocení symetrie z časování videa a ze silového profilu. Podle časování bylo symetrických 10 z 10 žen a 7 z 10 mužů; podle silového profilu jen 3 ženy a 0 mužů. → Video-analýza asymetrii systematicky podceňuje. Většina metodických „diagnostik z videa" tedy vidí méně, než si myslí.

7) ★ Klasická metodika je v kapitole použita jako KOMPARAČNÍ ZÁKLAD, ne jako důkaz. Counsilman (1977), Maglischo (1982, 1993) a Costill (1992) stojí za většinou toho, co se o dýchání dodnes učí. Kapitola 2.5 je staví jeden po druhém proti dnešnímu měření. Výsledek: „otoč, nezvedej" obstálo a má dnes čísla (neutrální hlava = −17 až −20 % odporu dle CFD; −4 až −10,9 % dle tažného měření), zatímco normativní úhly rotace („nejméně 45° na stranu") neobstály — rotace klesá s rychlostí a rychlejší plavci rotují méně.

8) ★★ A jeden mechanismus klasikové vůbec neznali: objem plic. Japonská série ( Washino a kol. 2021, 2022) změřila, že nižší objem plic sám o sobě snižuje polohu těžiště až o ~5 cm (MAX −0,152 m vs. MIN −0,199 m) a zvětšuje čelní průřez. To nutí zpřesnit univerzální radu „vydechni všechno pod vodou" — viz 2.6.

9) Kde jsem stále slabý: dýchání konkrétních elitních plavců (kap. 13) — publikovaná telemetrie prakticky neexistuje, pracuji tam s pozorováním a označuji to. Energetická cena samotného nádechu (v jednotkách VO₂) nebyla izolovaně kvantifikována. A konkrétní načasování nádechu nikdo neporovnal s výkonem — byť nástroj k tomu už existuje ( Fantozzi a kol. 2022).

1. Význam dýchání v technice kraulu

1.1 Proč je dýchání technická dovednost, ne fyziologická samozřejmost

Kraul je jediný ze čtyř způsobů, kde plavec musí aktivně narušit obtékanou polohu, aby se nadechl — na rozdíl od znaku (obličej trvale nad hladinou) i prsou a motýlku (nádech je součástí symetrického cyklu). V kraulu je nádech asymetrický zásah do jinak kontinuálního, střídavého pohybu.

Fyziologický kontext, který se často opomíjí — a dnes už má čísla: ponoření samo o sobě mění mechaniku dýchání.

Hydrostatický tlak stlačuje hrudní stěnu a snižuje vitální kapacitu zhruba o 6–11 % (přehled Swimming-induced changes in pulmonary function, BMC Sports Sci Med Rehabil, 2021). V poloze na břiše u hladiny odpovídá tlak hloubce kolem 20 cm vodního sloupce.

Roste tak elastické zatížení hrudníku, práce dýchání i její energetická cena ( Pendergast a kol. 2015, jak jej cituje meta-analýza Liu a kol. 2025).

Nádechová práce dýchání je při plavání vyšší než při jízdě na kole na suchu při stejném ventilačním průtoku ( Broad individual immersion-scattering of respiratory compliance, Sci Rep, 2021) — a tatáž práce ukazuje, že individuální rozptyl poddajnosti dýchacího systému při ponoření je velký, takže „standardní" hodnota neplatí pro každého.

Ponoření mění i dechový vzorec: při srovnání jízdy na kole ve vodě a na suchu při shodné spotřebě kyslíku byla ve vodě vyšší minutová ventilace a vyšší dechová frekvence při střední intenzitě ( Respiratory regulation and lung volume during aquatic and land-based exercise, 2025).

Historická poznámka: tyto mechanismy jako první popsali Hong a kol. (1969) a Robertson a kol. (1978); současné práce je potvrzují a doplňují o kvantifikaci (6–11 % vitální kapacity) i o zjištění, že mezi jedinci je velký rozptyl. Starší práce zde tedy neslouží jako důkaz, ale jako původ konceptu.

Plavec tedy dýchá proti vodnímu sloupci — a to ještě než přidáme technické nároky.

1.2 Čtyři různé věci, které se běžně slévají do slova „dýchání"

⚠ Praktický důsledek rozlišení: plavec s „problémem s dýcháním" může mít čtyři různé problémy — nedostatečnou ventilaci (frekvence), špatnou trajektorii hlavy (technika nádechu), zadržování dechu (technika výdechu), nebo špatné načasování (koordinace). Každý se opravuje jinak.

1.3 Biomechanické nároky, které nádech klade

Rotace hlavy kolem podélné osy — musí být dostatečná pro nádech, ale nesmí přerůst v zvedání.

Načasování v rámci cyklu — nádech musí padnout do okna, kdy je paže na dýchací straně v přenosu.

Udržení osy těla — hlava je nejtěžší segment nad hladinou; její pohyb mění polohu těžiště.

Kompenzace asymetrie — nádech jde vždy na jednu stranu, takže cyklus je jednorázově nesymetrický.

Zvládnutí výdechu pod vodou proti hydrostatickému tlaku.

1.4 Proč je to důležité pro výkon

Protože nádech mění motorický vzorec měřitelně (kap. 2) a protože dýchací svaly samy unavují a ta únava zpětně mění techniku (kap. 11). Dýchání tedy není „režie", ale proměnná, která vstupuje přímo do rovnice rychlosti (VO07: v = SF × SL — a IMF mění obojí).

Trenérský přenos. Neuč dýchání jako doplněk k technice — uč ho jako součást techniky. Nejlepší diagnostická otázka: „Změní se plavcův záběr, když se nadechne?" Pokud výrazně ano, není to problém dýchání, ale problém techniky.

2. Biomechanika dýchání

2.1 Co se skutečně změří — přehled ověřených nálezů

Souhrn k rotaci: tři nezávislé práce dávají rozdíl ~10 ± 3° ve prospěch nádechu, přičemž Psycharakis & McCabe (2011) upřesňují, kde ten rozdíl vzniká — celkový rozsah rotace se nemusí lišit, ale rotace směrem k dýchací straně je výrazně větší. Jinými slovy: nádech nedělá rotaci větší, dělá ji asymetrickou.

2.2 Pohyb po segmentech

Hlava. Optimální trajektorie je rotace kolem podélné osy těla, ne zvedání a ne přední rotace. Metodická shoda napříč současnými zdroji: nádech se bere v prohlubni vlny ( bow wave ), jedno oko zůstává ve vodě („ one goggle in, one goggle out"), hlava rotuje podélnou osou páteře a zůstává nízko. Takto to formuluje mj. Swim England (aktuální metodika) i australský materiál vycházející ze stroke modelu Leigh Nugenta (hlavní olympijský trenér Austrálie 2004 a 2012): „hlava v neutrální poloze, uvolněný krk, oči dolů; při nádechu rotuje podélnou osou páteře, drží nízkou polohu, jedno oko ve vodě, jedno nad."

⚠ Poctivě: tady existuje ŽIVÝ metodický spor, který jsem dosud neuváděl. The Race Club označuje polohu hlavy za „pravděpodobně nejkontroverznější" ze všeho, co učí: většina trenérů chce hlavu v ose s tělem kvůli nízkému odporu, ale existují argumenty i pro mírné nadzvednutí hlavy v určité části cyklu (kolem tzv. surge pointu), protože poloha hlavy optimální pro nízký odpor nemusí být totožná s polohou optimální pro propulzi paže. Nejde tedy o „starou vs. novou" metodiku — jde o nedořešený kompromis mezi odporem a propulzí, který zatím nikdo neproměřil.

Krční páteř. Klíčové je, aby rotace šla z hrudní páteře a celého trupu, ne z izolovaného kroucení krku. Aktuální metodické zdroje to spojují přímo s prevencí bolestí krku — trvalé plavání s pohledem vpřed staví krk do nevýhodné pozice.

Ramena a trup. Rotace ramen je při nádechu měřitelně větší (viz 2.1) — to je fyziologické, ne chybné. Současná měření navíc upřesňují, že trup nerotuje jako celek: Hyodo, Koga, Sengoku & Wada (2023), Biomechanics 3:193–203 zkoumali vztah rychlosti plavání a torzního pohybu trupu u krátkých tratí; Gonjo, Fernandes, Vilas- Boas & Sanders (2021), Sci Rep 11:824 porovnali amplitudu a časování rotace v kraulu a znaku při stejných intenzitách.

Hrudník. Mobilita hrudní páteře do rotace rozhoduje o tom, zda plavec vůbec může otočit hlavu bez zvedání. Tuhý hrudník = kompenzace krkem a hlavou.

Pánev. Ideálně se pánev otáčí s trupem, ale s menší amplitudou — rotace ramen je typicky větší než rotace boků, protože trup se v podélné ose kroutí (torze); ramena a boky nerotují jako blok (VO04: Psycharakis & Sanders 2008). Při nádechu se rotace boků měřitelně mění podle strany ( Barden & Barber 2022).

Rámec pro celé toto členění: systematický přehled koordinace kraulu ( Silva, Seifert, Fernandes, Vilas- Boas & Figueiredo, 2022/2025, Sports Biomechanics 24(2):127–146 ) shrnuje, že koordinace je výsledkem omezení prostředí, organismu a úkolu — tedy že neexistuje jeden správný segmentální vzorec, ale rodina řešení (viz VO08).

2.3 Časování a návrat hlavy

Klasické metodické pravidlo ( Maglischo 1993; Costill 1992, jak je citují kinematické studie): nádech se bere v první polovině přenosu paže na dýchací straně a obličej se vrací do vody během jeho druhé poloviny; pohyby hlavy mají být koordinovány s rotací těla, aby nedošlo k nadměrnému zvednutí hlavy.

Návrat hlavy je stejně důležitý jako nádech sám: opožděný návrat prodlužuje okno narušené polohy a typicky vede k poklesu pánve a nohou (kap. 4, 15).

2.4 Důsledky správného a nesprávného provedení

Trenérský přenos. Nejsilnější jednoduchý ukazatel: jak dlouho je obličej mimo vodu. Ne „jak vysoko" — ale „jak dlouho". Prodloužené okno je horší než mírně vyšší, ale krátká rotace.

2.5 ★ Klasická metodika (1977–1993) vs. současné měření — přímá komparace

Většina toho, co se o technice nádechu dodnes učí, pochází z Counsilmana (1977), Maglischa (1982, 1993) a Costilla (1992); kinematické studie je citují jako výchozí rámec. Níže je každé klasické tvrzení postaveno proti tomu, co dnes skutečně měříme.

Souhrn komparace. Klasická metodika obstála v tom hlavním — „otoč, nezvedej" má dnes tvrdá čísla (17–20 % z CFD, 4–11 % z tažného měření). Neobstála v normativních detailech: pevné úhly rotace odporují zjištění, že rychlejší plavci rotují méně. A v jednom bodě ji současné měření doplňuje o mechanismus, který klasikové neznali (2.6).

1. 5b ★ Kde si odporuje SOUČASNÁ metodika (2019–2026)

Nejde jen o „staré vs. nové". I mezi dnešními zdroji jsou skutečné rozpory — a ty jsou pro trenéra užitečnější než falešný konsenzus.

Spor 1: Má být hlava vždy v ose?

Většinový proud ( Swim England; Nugentův stroke model; SwimGym; Train Daly; většina federačních materiálů): hlava neutrální, oči dolů, při nádechu nízko a v ose páteře.

The Race Club: označuje polohu hlavy za nejkontroverznější prvek, který učí — argumentuje, že poloha optimální pro minimální odpor není nutně totožná s polohou optimální pro propulzi paže, a připouští mírné nadzvednutí v části cyklu.

Stav evidence: měření jednoznačně podporuje neutrální hlavu pro odpor (−17 až −20 % CFD; −4 až −10,9 % tažné měření). Kompromis odpor vs. propulze ale nikdo neproměřil. → Spor je věcný a otevřený.

Spor 2: Jak často dýchat?

Klasická a stále rozšířená linie: dýchej co nejméně, každý nádech stojí polohu.

★ Gary Hall Sr. ( The Race Club / USA Triathlon ) — kvantifikovaný protiargument: při frekvenci záběru 55–70 cyklů·min ⁻ ¹ d á v á d ý ch á n í ka ž d ý druh ý z á b ě r dechovou frekvenci jen 27–35 dechů/min, zatímco fyziologická potřeba při zátěži je řádově kolem 60. Jeho závěr: pro triatlety a dálkové plavce je lepší dýchat víc, ne míň — navrhuje vzorec 2:3 (dva nádechy na tři záběry, tj. dvakrát po sobě na obě strany a pak cyklus bez nádechu).

Stav evidence: Hallův fyziologický výpočet je konzistentní s tím, že omezené dýchání zkracuje délku záběru ( Couto a kol. 2014) a že IMF nastupuje rychle ( Lomax & McConnell 2003). Zároveň platí, že každý nádech stojí 16–26 % odporu ( Formosa a kol. 2014). → Skutečný kompromis, ne mýtus na jedné straně. Rozhoduje trať, tempo a trénovanost dýchacích svalů.

Spor 3: Kdy vydechnout?

Klasika i většina metodik: vydechuj plynule celou dobu pod vodou, „vyfoukni všechno" před nádechem.

⚠ Nová výhrada z měření: prázdné plíce snižují polohu těžiště a zvětšují čelní průřez (2.6).

Stav evidence: rozpor je nový a zatím nikdo netestoval optimální strategii výdechu. Praktický kompromis viz 2.6.

Spor 4: Dvoustranné dýchání jako norma?

Australská metodická linie ( Nugent ) doporučuje u dětí učit každé 4 záběry na levou a každé 4 na pravou stranu, aby se rozvíjely obě strany.

Race Club a část triatlonové linie: v závodě jednostranně, oboustranně jen jako tréninková dovednost.

Stav evidence: symetrie ano ( Barden & Barber 2022), zdraví ramene ano (Vila Dieguez & Barden 2022), výkon neprokázán (kap. 8).

2.6 ★★ Nově změřený mechanismus, který klasická metodika neznala: objem plic

Japonská skupina ( Washino a kol., AIST + NIFS Kanoya ) provedla sérii měření podvodním motion capture s digitálním modelem těla, která spojují objem plic přímo s polohou těla a čelním průřezem.

Washino, S., Murai, A., Mankyu, H., Ogita, F., Kanehisa, H. & Yoshitake, Y. (2021), J Biomech 121:110428. 13 trénovaných plavců (21,2 ± 2,0 let), 15 m kraul při cílové rychlosti 1,20 m·s ⁻ ¹ ve t ř ech stavech: maximální nádech (MAX), maximální výdech (MIN), střední (MID); 25 reflexních markerů, podvodní motion capture.

Vertikální poloha těžiště klesala s klesajícím objemem plic: MAX −0,152 ± 0,009 m; MID −0,163 ± 0,009 m; MIN −0,199 ± 0,007 m (p < 0,001 ). Rozdíl mezi plným nádechem a plným výdechem je tedy téměř 5 cm.

Změnily se i frekvence záběru, frekvence a amplituda kopu, rychlost kopu a sklon trupu.

Závěr: nižší objem plic snižuje polohu těžiště a plavec musí modifikovat kinematiku, aby překonal zvýšený odpor z většího čelního průřezu.

Washino a kol. (2022), Scand J Med Sci Sports 32(12):1724–1737. 12 vysoce trénovaných plavců, tatáž metodika + digitální model těla z 3D fotonického skeneru, výpočet projekční čelní plochy (PFA).

Vyšší objem plic → vyšší poloha těžiště (p < 0,01).

Sklon trupu menší při nádechu a středním stavu než při výdechu (p < 0,01).

Čelní průřez menší při vyšším objemu plic (p < 0,01).

Mechanismus: PFA klesá s rostoucím objemem plic jednak díky vyšší poloze těžiště, jednak (při nízkých až středních objemech) díky menšímu sklonu trupu.

⚠ Co z toho plyne — a je to nepříjemné pro univerzální radu. „Vydechni všechno pod vodou" má nezamýšlený hydrodynamický důsledek: plavec s prázdnými plícemi leží níž a má větší čelní průřez. Rada přitom není špatná — plynulý výdech řeší délku nádechového okna, hromadění CO₂ i napětí (kap. 15, chyby 7 a 8). Ale „vydechnout a zůstat prázdný" a „vydechnout těsně před nádechem" jsou dvě různé věci s různou cenou.

Kompromis podložený daty: vydechuj plynule, ale dokončuj výdech blízko nádechu — trávit co nejmíň času s prázdnými plícemi. To je mimochodem přesně to, co říkají i pečlivější metodické zdroje, když mluví o „důrazném vypuzení zbytku vzduchu při otáčení na nádech ", ne o vyprázdnění hned na začátku cyklu.

Otevřené výzkumné pole: existuje pozorování, že ve druhé polovině 200 m klesá poloha těla a roste čelní průřez souběžně s poklesem rychlosti — ale není jasné, zda za tím stojí pokles objemu plic. Autoři upozorňují, že po 200 m nastává únava nádechových svalů (kap. 11) a příčinný faktor zůstává neurčen. Propojení Washinovy a Lomaxovy linie je zatím nenapsaná kapitola.

3. Dýchání a hydrodynamika

✅ Oprava oproti první verzi: dříve jsem zde uvedl, že přímé měření odporu při nádechu neexistuje. Existuje — a je to nejcennější číslo celé kapitoly.

3.1 ★★ Přímo změřený vliv nádechu na odpor

Formosa, D., Sayers, M. G. L. & Burkett, B. (2014). The influence of the breathing action on net drag force production in front crawl swimming. Int J Sports Med, 35(13), 1124–1129.

Metoda: 20 elitních plavců, celkem 6 randomizovaných měření čistého odporu ve dvou podmínkách (3× s nádechem, 3× bez nádechu). Čistá odporová síla měřena asistovaným motorizovaným dynamometrem umístěným na silové plošině Kistler — plavec byl tažen konstantní rychlostí.

Výsledky:

Nádech zvýšil čistou odporovou sílu o 26 % u mužů a o 16 % u žen.

Muži nevykázali statisticky významný rozdíl ve frekvenci záběru mezi podmínkami; ženy ano.

Minimální a maximální hodnoty odporové síly se u mužů při zařazení nádechu posunuly v rámci cyklu.

Nezávislé potvrzení: systematický narativní přehled metod měření aktivního odporu ( Lopes, Morais, Pinto & Marinho, 2022, Front Physiol 13:938658 ) tento nález cituje a shrnuje: rozdíl v odporu mezi nádechovou a bezdechou podmínkou je 16–26 %, což je „velké" ve srovnání s bezdechým plaváním, a uzavírá, že prostý akt nádechu mění aktivní odpor, takže s ním musí být počítáno jako se samostatnou proměnnou.

Proč je to zásadní. Do této chvíle byla celá metodika „otoč, nezvedej" postavena na biomechanické úvaze. Teď má číslo. Nádech není drobné narušení — je to jednorázový nárůst odporu o pětinu až čtvrtinu. A protože odpor roste s rychlostí velmi prudce, je tato daň při závodním tempu nejdražší.

3.2 Kolik to stojí času

Pedersen, T. & Kjendlie, P.-L. (2006), Biomechanics and Medicine in Swimming X, Porto. Nádech v každém záběrovém cyklu významně snižuje rychlost oproti plavání bez nádechu — řádově o 0,1 s na 10 m. (Přepočteno: na 50 m by šlo o cca 0,5 s, pokud by plavec dýchal každý cyklus. Proto sprinteři na 50 m nedýchají — a proto to na delších tratích nejde udržet.)

3.3 Pasivní a aktivní odpor — rámec

Pasivní odpor roste zhruba s druhou mocninou rychlosti; příkon potřebný na jeho překonání roste ještě prudčeji (~3. mocnina — Takagi a kol. 2023).

Aktivní odpor je vyšší než pasivní a metody jeho měření se liší (MAD systém vs. asistované tažení — Formosa, Toussaint, Mason & Burkett 2012; přehled Lopes a kol. 2022). Absolutní čísla se proto mezi metodami liší; relativní rozdíl nádech/bez nádechu je ale konzistentní.

Podvodní točivý moment ( underwater torque ) — tendence nohou klesat — přímo souvisí s energetickou cenou, odporem a účinností ( Zamparo, Capelli, Termin, Pendergast & di Prampero, 1996). To je fyziologický most k tomu, proč klesající nohy při nádechu stojí energii.

3.4 Poloha těla a mechanismus — dva nezávislé zdroje odporu

(a) Poloha hlavy — změřeno.

CFD ( Zaidi a kol.): neutrální zarovnání hlavy s trupem umožňuje snížení odporu o 17–20 % při rychlostech klouzání 2,2–3,1 m·s ⁻ ¹ oproti hlav ě zvednut é.

Tažný experiment v bazénu (10 plavců, hloubka 60 cm, rychlosti 1,5 / 1,7 / 1,9 m·s ⁻ ¹, t ř i polohy hlavy × dv ě polohy pa ží ): hlava dole nebo v ose vs. hlava nahoru d á v á −4 až −5,2 % pasivního odporu s pažemi podél těla a −10,4 až −10,9 % (p < 0,05) s pažemi nad hlavou. Autoři uzavírají, že poloha hlavy je prvním místem výrazné změny tvaru obtékaného tělesa a odtržení mezní vrstvy začíná právě tam.

(b) Objem plic — změřeno (viz 2.6). Nezávisle na poloze hlavy platí, že nižší objem plic sám o sobě snižuje polohu těžiště (až o ~5 cm mezi plným nádechem a plným výdechem) a zvětšuje čelní průřez ( Washino a kol. 2021, 2022).

Klíčová veličina je tedy sklon těla vůči směru pohybu, do kterého vstupují oba mechanismy: zvednutí hlavy působí jako páka ( hlava nahoru → pánev a nohy dolů, kap. 4) a prázdné plíce snižují vztlak trupu. Německá federační formulace to říká úsporně (DSV/IAT): „ Wasserlage wird von der Kopfbewegung /- haltung beeinflusst " — polohu v vodě určuje pohyb a držení hlavy; a „Die Einatmung hat Auswirkungen auf die Wasserlage sowie die Koordination von Arm - und Beinbewegung " — nádech ovlivňuje polohu i koordinaci paží a nohou.

3.5 Kontinuita pohybu a zachování rychlosti

Změřeno: nádech prodlužuje trvání celého podvodního záběru a zvětšuje absolutní zpětný posun ruky ( Vezos a kol. 2007). (Odvozeno:) delší cyklus s vyšším odporem znamená delší okno ztráty rychlosti — tedy vyšší intracyklickou variaci rychlosti (IVV), která je sama znakem nižší dovednosti (VO08: elita má IVV o ~26 % nižší).

⚠ Metodická výhrada: IVV se měří nesourodými způsoby a výsledky se rozcházejí ( Fernandes a kol. 2023) — princip platí, přesné číslo ne.

3.6 Turbulence a vlnová soustava

Plavec si před hlavou vytváří vlnu ( bow wave ) s prohlubní za ní; nádech v této prohlubni je hydrodynamicky nejlevnější, protože hladina je v tom místě níž. (Metodicky univerzálně sdílené vysvětlení — DE „ Bugwelle ", FR „ vague d'étrave "; přímou experimentální kvantifikaci úspory jsem nenašel, beru jako fyzikálně konzistentní princip.)

3.7 Jak se liší jednotlivé způsoby dýchání

Trenérský přenos. Máš teď číslo, kterým lze plavce přesvědčit: každý nádech stojí 16–26 % odporu navíc. Z toho neplyne „nedýchej", ale „nedýchej déle, než musíš, a nezvedej u toho hlavu". Diagnostika z boku: sleduj pánev a paty v okamžiku nádechu.

4. Dýchání a stabilita těla

4.1 Mechanismus poklesu nohou při nádechu

Sled událostí, který stojí za nejčastější chybou vůbec:

Plavec zvedne hlavu (místo aby ji otočil) — hlava je nejtěžší segment nad hladinou.

Zvednutí hlavy posune těžiště kraniálně a naruší podélnou rovnováhu.

Tělo reaguje jako páka kolem těžiště → pánev a nohy klesají.

Klesající nohy zvětšují čelní průřez a odpor (VO03).

Plavec kompenzuje silnějším nebo nůžkovým kopem, což stojí energii a dál destabilizuje.

(Mechanismus je biomechanicky konzistentní a metodicky univerzálně sdílený; přímá studie kvantifikující pokles nohou při nádechu mi ale chybí — uvádím jako princip.)

4.2 Vliv na body line, pánev, těžiště

Body line: nádech je jediný okamžik cyklu, kdy se osa systematicky narušuje.

Pánev: při správném provedení rotuje s trupem, ale méně než ramena (torze — VO04).

Řízení těžiště: klíčová je hlava — její poloha rozhoduje o podélné rovnováze.

Kontrola rotace: rotace při nádechu je větší (+9°; Payton a kol. 1999) a asymetrická ( Sensors 2022).

4.3 Jak změnám předcházet

Otáčej, nezvedej — nádech kolem podélné osy.

Nechej jedno oko ve vodě — jednoduchá a účinná kontrola výšky.

Rychlý návrat hlavy — zkracuje okno narušení.

Nádech v prohlubni vlny.

Stabilita trupu (kap. 17) — aby nádech nevyvolal boční vlnění.

Šnorchl v tréninku — umožňuje pracovat na poloze bez rušivého vlivu nádechu (a měřeně zlepšuje symetrii rotace — Sensors 2022).

Trenérský přenos. Když plavci při nádechu padají nohy, neopravuj kop. Kop je kompenzace, ne příčina. Oprav hlavu a rotaci.

5. Dýchání a rotace těla

5.1 Vztah rotace hlavy, ramen, hrudníku a pánve

Základní princip: hlava se otáčí s tělem, ne proti němu. Rotace má sestupný gradient — ramena rotují víc než boky, protože trup se v podélné ose kroutí (VO04). Při nádechu se rotace ramen zvětší o ~9° ( Payton a kol. 1999) a rotace boků se mění asymetricky podle strany nádechu ( Sensors 2022).

★ Souvislost, kterou je dobré si uvědomit (z VO06/VO08): rotace trupu sama generuje ~28 % zpětné rychlosti ruky v tahové fázi (Kudo a kol. 2021). Nádech tedy nevstupuje jen do „polohy", ale přímo do propulzního mechanismu.

5.2 Jak koordinovat

Nádech je součástí rotace, kterou plavec stejně dělá — nemá být rotací navíc. Prakticky: rotace na dýchací stranu probíhá tak jako tak; nádech se do ní jen „vloží". Když plavec rotuje málo, musí nádech vyrobit extra pohybem hlavy — a tam vznikají chyby.

5.3 Důsledky chybného časování a rozsahu

Trenérský přenos. Sekvence oprav je rotace → hlava → dýchání, ne naopak. Plavec, který plave „na plocho", nemůže mít dobrý nádech — a opravovat mu hlavu bez opravy rotace je práce naprázdno. (Stejná logika jako u catch — VO06.)

6. Časování dýchání

6.1 Klasické metodické schéma — a jak si stojí dnes

Podle klasiků citovaných v kinematických studiích ( Maglischo 1993; Costill 1992):

Nádech se bere v první polovině přenosu paže na dýchací straně.

Obličej se vrací do vody během druhé poloviny přenosu.

Pohyby hlavy jsou koordinovány s rotací těla, aby nedošlo k nadměrnému zvednutí hlavy.

⚠ Stav evidence (viz komparace v 2.5): třetí bod je dnes kvantitativně potvrzen (neutrální hlava = −17 až −20 % odporu dle CFD; −4 až −10,9 % dle tažného měření). První dva body — tedy konkrétní načasování v rámci přenosu — nikdo neporovnal s výkonnostním výstupem. Jsou to tedy zkušenostní doporučení, ne měřený optimum. To je poctivá odpověď na otázku „kdy přesně".

★ Nově ale existuje nástroj, jak to konečně měřit. Fantozzi, Coloretti, Piacentini, Quagliarotti, Bartolomei, Gatta & Cortesi (2022), Sensors 22(4):1419 vyvinuli metodu stroke -by- stroke hodnocení integrovaného časování záběru, kopu a dýchání pomocí pěti tříosých inerciálních senzorů (hlava, obě zápěstí, oba kotníky) u 12 plavců na 100 m. Algoritmy detekují vstup zápěstí do vody, kop dolní končetiny a okamžik výstupu a vstupu obličeje z/do vody; ověřeno proti sagitálnímu videu (RMSE, Bland –Altmanovy grafy, korelace). → Znamená to, že otázka „jaké načasování nádechu je nejlepší" je poprvé technicky zodpověditelná. Zatím ale zodpovězena není.

⚠ Limity té metody, které autoři sami uvádějí: IMU na zápěstí detekuje vstup ruky do vody, ale ne samotný catch — tedy událost nejtěsněji spjatou s propulzí. Autoři zároveň navrhují praktické využití, které je pro tuto kapitolu důležité: trenér může nástrojem průběžně sledovat, jak únava mění časování dýchání vůči záběru — což je přesně mechanismus doložený Lomaxem & Castle (2011).

1. 1b Co říká současná metodika (datované zdroje, 2019–2026)

Konvergence napříč současnou metodikou: všechny zdroje se shodnou na tom, že nádech se vloží do rotace, která už probíhá, a že návrat hlavy má být rychlý. Rozcházejí se v tom, jak přesně brzy a jak často.

★ Nejzajímavější aktuální důraz — a je jiný než klasický: klasika řešila hlavně kdy se nadechnout; současná praxe ( Race Club, ale i měřená logika kap. 3) klade důraz na jak rychle se vrátit. Protože cena nádechu je z velké části funkcí času stráveného mimo osu, ne okamžiku začátku. To je posun, který stojí za pozornost.

6.2 Rozfázování v praxi

Konec tahu / začátek push na dýchací straně — rotace vrcholí, hlava se začíná otáčet.

Výstup ruky z vody (začátek přenosu) — obličej se dostává nad hladinu, nádech.

Střed přenosu — nádech dokončen, hlava se začíná vracet.

Konec přenosu / vstup ruky — obličej už je zpět ve vodě, hlava v neutrální poloze.

Zbytek cyklu — plynulý výdech pod vodou.

6.3 Kde se autoři liší

Délka nádechového okna: někteří zdůrazňují maximálně krátký nádech, jiní přirozený rytmus bez uspěchání.

Kdy přesně vrátit hlavu: „ještě před vstupem ruky" vs. „ s vstupem ruky".

Vazba na kop: část metodiky váže nádech na konkrétní kop (u 6-beat ), většina ne.

⚠ Vědecké rozhodnutí těchto sporů neexistuje — nenašel jsem studii srovnávající varianty načasování s výkonnostním výstupem. Metoda k jejich rozhodnutí ale už existuje ( Fantozzi a kol. 2022), takže jde o mezeru, ne o principiálně neřešitelnou otázku.

Co k tomu přidává francouzská linie: Lerda & Cardelli (2003) rozdělili cyklus na apnoe, výdech a nádech pomocí mikrofonu synchronizovaného s videem a ukázali, že se trvání těchto fází liší podle úrovně plavce a rychlosti. Neurčuje to „správné" načasování, ale ukazuje, že timing dýchání je dovednost, která se s úrovní mění — ne konstanta.

Trenérský přenos. Bezpečné univerzální jádro: nádech na přenosu, návrat před vstupem ruky, výdech plynule pod vodou. Detaily individualizuj.

7. Dýchání a jednotlivé fáze záběru

★ Změřený dopad na fáze: nádech prodlužuje dobu záběrového cyklu a mění zpětný i boční posun ruky vůči vodě (podvodní 3D kinematika) — tedy nemění jen „kdy dýchám", ale i jak vypadá záběr.

Trenérský přenos. Nejzranitelnější místo je catch na straně opačné k nádechu. Když plavci hledáš, proč mu „padá loket jen na jedné straně", podívej se na dýchání.

8. Jednostranné versus oboustranné dýchání

Tohle je nejostřejší spor celé kapitoly — a data ho neřeší tak jednoznačně, jak metodika předpokládá.

8.1 ★ Co je změřeno ve prospěch oboustranného

Barden, J. M. & Barber, M. V. (2022), Sensors, 22(6), 2324 (University of Regina): 18 elitních plavců, 3× 100 m při 70 % sezonního maxima, tříosý akcelerometr na kříži, tři podmínky (jednostranně na preferovanou stranu / oboustranně po 3 záběrech / šnorchl):

Vrcholová rotace boků na preferovanou stranu byla významně větší v jednostranné podmínce (p < 0,001 ).

Šnorchl snížil rotaci na preferovanou stranu o −7,0° oproti jednostrannému a o −4,4° oproti oboustrannému dýchání; na nepreferované straně beze změny.

Závěr: jednostranné dýchání = nejméně symetrická rotace, šnorchl = nejvíc symetrická.

Koordinace paží: Seifert, Chollet & Allard (2005), Hum Mov Sci 24(2):234–256 — symetrie koordinace paží a vliv dýchání; a Seifert, Chehensse, Chollet, Lemaitre & Chollet ( J Strength Cond Res ) — vliv dechového vzorce na symetrii koordinace paží. U plavců s jednostranným dýcháním (každé 2 záběry) byla koordinace asymetrická, a to jak u expertů, tak u neexpertů.

★ Nově — vazba na zranění: Vila Dieguez, O. & Barden, J. M. (2022), Sports Biomechanics 21(10):1277–1290. Plavci s jednostrannou bolestí ramene rotovali BOKY (ne ramena) méně na nedýchací stranu než plavci bez bolesti. Autoři z toho vyvozují, že asymetrie rotace boků může souviset s etiologií či výskytem impingementu ramene. To je nejsilnější dosud dostupný argument pro symetrizaci — ne výkonnostní, ale zdravotní.

Frekvence oboustranného dýchání v praxi: ve studii symetrie plaveckého záběru uvedlo oboustranné dýchání méně než 10 % plavců (PLOS ONE 2020) — autoři to označují za pravděpodobný zdroj asymetrií.

8.2 ⚠ Co tuto argumentaci oslabuje

Klíčový protinález: Psycharakis, Soultanakis, González Ravé & Paradisis (2021/2024), Sports Biomechanics 23(6). 15 plavců, maximální upoutané plavání ve čtyřech podmínkách (dominantní paže / nedominantní / plný záběr bez dýchání / plný záběr s nádechem na preferovanou stranu). Výsledek: byly nalezeny určité bilaterální asymetrie síly, ale nesměřovaly konzistentně ve prospěch dominantní strany a nebyly přímo spojeny s výkonem. Autoři uzavírají, že není silný důkaz, že produkce síly je vyšší na dominantní straně ani že symetrie produkce síly ovlivňuje výkon.

A brazilská kinematická studie: Couto, Franken & Castro (2014), Rev Bras Cineantropom Desempenho Hum 17(1):82–90 — strana nádechu neměla vliv na čas na 25 m, frekvenci ani délku záběru a rychlost. Tj. u vyspělých plavců strana kinematiku nemění.

1. 2b ‼ Metodické varování, které mění výklad všeho výše

Formosa, Sayers & Burkett (2013), J Sports Sci 31(7):759–766. 20 elitních plavců (FINA 908 ± 59), srovnání dvou způsobů hodnocení symetrie záběru: tradiční časování vs. profil čisté odporové síly.

Podle časového indexu: symetrických všech 10 žen a 7 z 10 mužů.

Podle silového profilu: symetrické minimum odporové síly mělo jen 3 ženy a 0 mužů; symetrické maximum jen 4 ženy a 2 muži.

V bezdeché podmínce rozdíly mezi metodami nebyly.

Co z toho plyne: asymetrie z dýchání je mnohem rozšířenější, než ukazuje video-analýza. Metoda, kterou trenér reálně používá (časování z videa), tuto asymetrii systematicky přehlédne — a přehlédne ji hlavně tam, kde vzniká: při nádechu. Doprovodná práce Formosa a kol. (2014, J Sports Sci 32(18):1729–1737) navíc ukázala, že většina plavců má asymetrický silový profil i v bezdeché podmínce.

8.3 Poctivé shrnutí sporu

8.4 Kdy je vhodnější jednostranné

Sprint a závodní tempo: vyšší potřeba kyslíku; oboustranné dýchání (po 3 záběrech) dává výrazně nižší dechovou frekvenci, což je při vysoké intenzitě limitující.

Dálkové plavání: strana se volí i podle vln, slunce a soupeřů — ale schopnost dýchat na obě strany je tam praktická výhoda.

Plavci s omezenou rotací na jednu stranu (mobilita, bolest ramene): vynucené oboustranné dýchání může zhoršit techniku.

8.5 Doporučení podle tratí

50 m: typicky bez nádechu nebo minimální počet.

100 m: obvykle jednostranně, často až po prvních metrech.

200–400 m: jednostranně nebo kombinace; oboustranně spíš v tréninku.

800–1500 m, OW: převládá jednostranné v závodě, oboustranné jako tréninková dovednost.

Trenérský přenos — nejpoctivější formulace. Oboustranné dýchání trénuj, jednostranné závoď. Ale změň si důvod: nejlepší argument pro symetrii dnes není výkonnostní, ale zdravotní — asymetrie rotace boků souvisí s bolestí ramene (Vila Dieguez & Barden 2022). A počítej s tím, že na videu tu asymetrii nejspíš neuvidíš ( Formosa a kol. 2013), takže se nespoléhej na oko: kontroluj obě strany zvlášť a systematicky, i když „vypadají stejně".

9. Frekvence dýchání

9.1 Co je změřeno o vlivu na kinematiku a výkon

★ Couto, J. G. M., Franken, M. & Castro, F. A. S. (2014), Rev Bras Cineantropom Desempenho Hum 17(1):82–90. 11 vysokoškolských plavců, sedm 25m úseků maximální intenzitou s 2min pauzami: jeden se zadrženým dechem a šest s různou frekvencí (každé 2, 4 a 6 záběrů) a stranou (preferovaná i opačná).

Strana nádechu neměla vliv na čas na 25 m, frekvenci ani délku záběru a rychlost.

Frekvence dýchání nezměnila rychlost, ale čas na 25 m a frekvence záběru byly vyšší při dýchání každé 2 záběry.

Délka záběru byla větší při dýchání každé 2 záběry než každých 6.

Souhrnně: čím nižší frekvence dýchání, tím vyšší frekvence záběru a kratší délka záběru — plavec udrží rychlost, ale změní její strukturu.

★ Pedersen, T. & Kjendlie, P.-L. (2006), BMS X, Porto. Nádech v každém cyklu významně snižuje rychlost oproti bezdechému plavání — cca 0,1 s na 10 m.

★ Lerda, R. & Cardelli, C. (2003), Int J Sports Med 24(1):75–80. 36 mužů ve dvou výkonnostních skupinách ( expertnější / méně expertní), plavali s jedním nádechem na cyklus na preferovanou stranu při tempech odpovídajících V100 a V800. Metoda je pozoruhodná: zvuk vzduchu procházejícího ústy snímal mikrofon synchronizovaný s videem, což umožnilo rozdělit cyklus na apnoe, výdech a nádech. Navazuje na Cardelli, Lerda & Chollet (2000) a Lerda, Cardelli & Chollet (2001), kteří analyzovali interakce dýchání a pohybu paží.

Peyrebrune, Robinson, Lakomy & Nevill (2003), BMS IX, Saint- Étienne. Vliv řízené frekvence dýchání na maximální upoutaný plavecký výkon.

⚠ Protinález: Payton a kol. (1999) nenašli významný vliv nádechu na výkon — a Vezos a kol. (2007) to citují jako rozpor s vlastními nálezy. Pravděpodobné vysvětlení: rozdíly v úrovni plavců, rychlosti a designu. Rozpor je otevřený.

9.2 Vzorce a jejich profil

Poznámka k ventilaci: při dýchání po 3 záběrech vychází dechová frekvence řádově kolem 20 dechů/min, což je při závodní intenzitě málo — proto je udržení oboustranného dýchání v tempu náročné.

9.3 Vliv na stabilitu a biomechaniku

Nižší frekvence dýchání znamená méně narušení polohy — ale za cenu horší ventilace a rostoucí frekvence záběru s kratší délkou (viz 9.1). To je stejný trade-off jako v VO07: něco se získá, něco zaplatí.

Trenérský přenos. Frekvenci dýchání ber jako tréninkovou proměnnou, ne jako morální otázku. V tréninku ji měň záměrně (symetrie, dechová práce); v závodě ji podřiď přísunu kyslíku. A hlídej, co dělá s délkou záběru — pokud se plavci při omezeném dýchání rozpadá SL, omezení je moc velké.

10. Dýchání a práce dolních končetin

10.1 Proč při nádechu padají nohy

Viz mechanismus v 4.1: zvednutí hlavy → posun těžiště → pokles pánve a nohou. Klíčové je, že příčina je nahoře, projev dole.

10.2 Jak dýchání ovlivňuje kop

Přerušení rytmu: u 6-beat kopu je rytmus vázán na rotaci; nádech rotaci mění (+9°), takže mění i podmínky pro kop.

Kompenzační kop: plavec instinktivně kope silněji, aby zvedl klesající nohy — energeticky drahé a technicky nefunkční (VO03: kop dodává rychlost za vysokou metabolickou cenu).

Nůžkový kop: typická kompenzace bočního vlnění při nádechu.

10.3 Koordinace horních a dolních končetin

Rotace je společný jmenovatel: kop má stabilní rytmický vztah k rotaci (VO04: Sanders & Psycharakis 2009). Nádech tento vztah jednorázově naruší, a plavec ho musí obnovit.

10.4 Stabilita pánve

Pánev je spojovací článek — pokud není stabilizovaná, nádech se přenese do bočního vlnění a nůžkového kopu. Anti-rotační příprava (kap. 17) míří přesně sem.

Trenérský přenos. Nůžkový kop, který se objevuje jen při nádechu, je diagnostická zlatá žíla: je to kompenzace nádechu, ne chyba kopu. Oprav hlavu a rotaci; kop se srovná sám.

11. Energetická náročnost a fyziologie

★ Nejlépe podložená část celé kapitoly.

11.1 Práce dýchání je při plavání zvýšená

Ponoření zvyšuje práci dýchání měřitelně: hydrostatický tlak stlačuje hrudní stěnu a snižuje vitální kapacitu o ~6–11 % (BMC Sports Sci Med Rehabil, 2021), roste elastické zatížení hrudníku a energetická cena dýchání ( Pendergast a kol. 2015), a nádechová práce dýchání je při plavání větší než při jízdě na kole na suchu při shodném ventilačním průtoku ( Sci Rep, 2021). Ve vodě navíc roste dechová frekvence i minutová ventilace při shodné spotřebě kyslíku (2025). (Původní popis: Hong a kol. 1969; Robertson a kol. 1978 — viz 1.1.) Plavec tedy dýchá proti vnějšímu tlaku, a navíc dýchací svaly plní dvojí roli — dýchají a zároveň stabilizují trup a podílejí se na propulzi (kap. 12).

⚠ Individuální rozptyl je velký. Táž práce ze Sci Rep (2021) ukazuje, že poddajnost dýchacího systému při ponoření se mezi jedinci výrazně liší i v homogenní skupině mladých zdravých sportovců. Praktický důsledek: subjektivní „nestíhám dýchat" nemusí být otázka kondice ani techniky — část plavců má prostě nevýhodnější mechaniku dýchání ve vodě.

11.2 ★ Únava nádechových svalů (IMF) — přímá měření

Lomax & McConnell (2003), J Sports Sci 21(8):659–664. 7 závodních plavců, jediné 200 m kraul na 90–95 % závodního tempa. Výsledek: IMF nastala za méně než 2,7 minuty. Navíc: maximální nádechový tlak byl vleže nižší než vestoje už na začátku.

IMF byla doložena i po 100 m (Brown & Kilding 2011), 200 m ( Jakovljevic & McConnell 2009), 300 a 400 m ( Thomaidis a kol. 2009) a při submaximálních intenzitách nad kritickou rychlostí ( Lomax a kol. 2013).

Lomax a kol. (2012), J Strength Cond Res 26(10):2729–2733. 11 mladých reprezentantů, 200 m závodním tempem ve všech čtyřech způsobech: IMF nastala po každém z nich ( rozsah 18–21 % ) a nelišila se mezi způsoby; nebyl nalezen vztah mezi dechovou frekvencí a poklesem MIP. → IMF není jen záležitost kraulu a nevysvětlí se jen frekvencí dýchání.

11.3 ★★ Jak únava dýchacích svalů zpětně mění techniku

Lomax & Castle (2011), J Strength Cond Res 25(10):2691–2695. 8 vysokoškolských plavců, 200 m kraul při 85 % závodního tempa, randomizovaný crossover: v jedné podmínce byla IMF navozena bezprostředně před plaváním, v druhé ne.

Navozená IMF snížila maximální nádechový tlak o 17 % (p < 0,05).

IMF významně ovlivnila počet dechů, dechovou frekvenci, počet záběrů, frekvenci záběru i délku záběru.

Proč je to zásadní: tohle je experimentální důkaz kauzality — ne korelace. Únava dýchacích svalů prokazatelně mění parametry záběru, tedy přímo veličiny z VO07 (SF a SL). Dýchání a technika nejsou dvě oddělené oblasti.

11.4 Ekonomika a spotřeba kyslíku

Obecný rámec (VO07): rychlost = SF × SL a ekonomika je U-křivka. Dýchání do ní vstupuje dvěma cestami: mechanicky (narušení polohy → vyšší odpor) a fyziologicky (práce dýchacích svalů a jejich únava). (Přímou studii kvantifikující energetickou cenu samotného nádechu v kraulu jsem nenašel — proto zde nedávám číslo.)

11.5 Dechová omezení a hypoxický trénink — kriticky

★ Meta-analýza hypoxických intervencí u závodních plavců (11 studií, n = 182, kontrolované srovnání hypoxie vs. normoxie za jinak shodných podmínek): malé, ale statisticky významné zlepšení výkonu — SMD = −0,34 ( 95% CI −0,62 až −0,06; p = 0,02), nízká heterogenita (I² = 30 %).

Kritické zhodnocení:

Přínos je malý a nesrovnatelný s efektem obyčejného kvalitního tréninku.

Autoři upozorňují, že bez dostatečně dlouhé expozice nebo cíleného zatížení dýchacích svalů je nepravděpodobné, že by přerušovaný hypoxický trénink vyvolal velké ventilační adaptace.

Riziko: dechová omezení při vysoké intenzitě zvyšují riziko hypoxie z mělčinového blackoutu při zadržování dechu — proto se extrémní zadržování dechu (např. dlouhé podvodní úseky) nedoporučuje bez dohledu.

Praktický kompromis: omezené dýchání jako technický a dechový nástroj (kontrola, symetrie, komfort), ne jako hlavní cesta k adaptaci.

Alternativní přístup: přidaný respirační mrtvý prostor — šestitýdenní plavecký trénink s přidaným mrtvým prostorem u rekreačních plavců ( Szczepan a kol. 2020, IJERPH 17(16):5743).

Trenérský přenos. Dvě věty, které stojí za zapamatování: (1) Jediné 200 m závodním tempem stačí k únavě nádechových svalů — takže „dýchací" problém na konci série nemusí být kondice, ale unavená bránice. (2) Hypoxické sety mají malý prokázaný efekt na výkon; jejich hlavní hodnota je technická a psychologická, ne metabolická.

12. Svalová aktivita

12.1 ★ Klíčová EMG studie — „dvojí role" svalů

Lomax, Tasker & Bostanci (2015), Scand J Med Sci Sports 25(5 ):e 472–e478. 14 trénovaných plavců, 200 m kraul na 90 % závodního tempa; měřen maximální nádechový i výdechový tlak před a po, a EMG tří svalů: latissimus dorsi, pectoralis major a serratus anterior. Cílem bylo zjistit, zda tyto svaly přispívají k rozvoji únavy nádechových svalů.

Proč je to důležité: tyto tři svaly mají v kraulu dvojí roli — jsou to současně hlavní motory záběru (VO02: latissimus a pectoralis jako tahové motory; serratus jako stabilizátor lopatky) a pomocné dýchací svaly. Vzniká tak přímý konflikt: čím víc plavec táhne, tím míň kapacity zbývá na dýchání — a naopak.

12.2 Zapojené svalové skupiny

12.3 ⚠ Omezení EMG evidence (platí i zde)

Z VO02/VO06: moderní povrchové EMG nezměří hlubší svaly (bránice přímo, subscapularis ); základna podvodních sEMG studií u kraulu je malá ( Kwok a kol. 2023 — 16 studií); variabilita mezi plavci i uvnitř plavce je vysoká ( Martens a kol. 2015, 2016). Vyšší EMG ≠ lepší technika.

Trenérský přenos. Konflikt dvojí role vysvětluje praktickou zkušenost, že na konci náročné série se rozpadá dýchání i záběr současně — nejsou to dva problémy, ale jeden. A vysvětluje, proč má trénink dýchacích svalů (kap. 17) v plavání smysl víc než v mnoha jiných sportech.

13. Rozdíly mezi elitními plavci

⚠ Poctivě a bez vytáček: publikovaná telemetrie dýchání konkrétních elitních plavců prakticky neexistuje. Nenašel jsem recenzovanou studii ani veřejná závodní data, která by u jmenovaných plavců kvantifikovala počet nádechů, timing rotace hlavy nebo její návrat. Následující je proto na úrovni trenérského pozorování a veřejných rozborů — a záměrně nevymýšlím konkrétní čísla.

13.1 Co lze říct obecně a s jistotou

Sprint 50 m: špička dýchá minimálně nebo vůbec.

100 m: typicky jednostranné dýchání, často s prvními metry bez nádechu; frekvence roste ve druhé polovině.

200 m a delší: pravidelný vzorec, u vytrvalců spíš každé dva záběry.

Napříč špičkou: společné je krátké nádechové okno a rychlý návrat hlavy; individuální je strana, frekvence a míra rotace.

13.2 Jednotliví plavci (pozorování, ne měření)

Katie Ledecky — bývá popisována s výrazně pravidelným jednostranným vzorcem a distinktivním asymetrickým („loping") rytmem (VO08); rozbory: The Race Club, Russell Mark / USA Swimming, Effortless Swimming.

David Popovici — technické rozbory zdůrazňují klidnou hlavu a nízký nádech v rámci jeho dlouhého, uvolněného záběru.

Pan Zhanle — na 100 m extrémně agresivní první padesátka (splity 22,28/24,12 — VO07); dýchání tomu odpovídá (minimalizované v úvodu).

Bobby Finke, Ariarne Titmus, Summer McIntosh — rozbory od MySwimPro, Effortless Swimming, SwimSwam; u vytrvalců pravidelnost, u polohovkářů vliv ostatních způsobů.

⚠ Metodická poznámka. Videorozbory značek jsou ilustrace, ne data: bez kalibrace nelze určit ani rozsah rotace hlavy, ani přesné načasování. Kdyby ti někdo tvrdil, že „ Popovici rotuje hlavu o X stupňů", chtěj zdroj.

Trenérský přenos. Z elity si neber vzorec, ale princip: krátce, nízko, s rotací, rychlý návrat. Frekvence a strana jsou individuální volby (kap. 8).

14. Rozdíly podle disciplíny

Jak se strategie mění s intenzitou: čím vyšší intenzita, tím větší potřeba ventilace a zároveň tím dražší je každé narušení polohy. Proto se optimum posouvá od „symetrie a nízké frekvence" (trénink, vytrvalost) k „dostatek kyslíku za nejnižší mechanickou cenu" (závod).

Trenérský přenos. V OW nepodceňuj sighting — je to další, ještě rušivější zvednutí hlavy. Nacvičuj kombinaci sighting + nádech jako jeden plynulý pohyb, ne dva oddělené.

15. Nejčastější technické chyby

1) Zvedání hlavy místo rotace. Příčina: nedostatečná rotace těla; strach z nedostatku vzduchu; tuhá hrudní páteř. Důsledek: posun těžiště → pokles pánve a nohou → růst odporu; přetížení krku a horního trapézu. Výkon: výrazná ztráta rychlosti v každém cyklu s nádechem. Oprava: nádech v prohlubni vlny; „jedno oko ve vodě"; rotace z trupu. Cue: „otoč, nezvedej."

2) Pozdní nádech. Příčina: pozdní start rotace hlavy (až po výstupu ruky). Důsledek: plavec musí hlavu zvednout, protože rotace už pomíjí; zpožděné nasazení druhé paže. Oprava: začít otáčet hlavu s koncem tahu, ne po něm. Cue: „hlava jde s rukou ven."

3) Příliš dlouhý nádech. Příčina: nedostatečný výdech pod vodou → potřeba delšího okna. Důsledek: prodloužené narušení polohy; zpomalený přenos. Právě délka okna je hlavní cena nádechu — odpor je při nádechu vyšší o 16–26 % ( Formosa a kol. 2014), takže čím déle, tím dráž. Oprava: plynulý výdech pod vodou s dokončením blízko nádechu (viz 2.6). Cue: „krátký, ostrý nádech — ne dlouhé nasávání."

4) Opožděný návrat hlavy. Příčina: plavec „hlídá" nádech nebo se dívá dozadu. Důsledek: hlava mimo osu při vstupu ruky → crossover, propadlá pánev. Oprava: hlava zpět před vstupem ruky. ★ Aktuální metodický důraz: The Race Club uvádí Nathana Adriana jako vzor právě proto, že aktivně používá svaly krku k rychlému vrácení hlavy do osy. Návrat hlavy tedy není pasivní děj — je to trénovatelná dovednost. Cue: „vrať obličej dřív než ruku."

5) Přehnaná rotace. Příčina: snaha o „pohodlný" nádech; přetáčení celého těla. Důsledek: ruka přes osu, zpožděné nasazení, ztráta rytmu. Oprava: omezit rotaci na nezbytnou míru; nácvik se šnorchlem pro cit neutrální rotace.

6) Nedostatečná rotace. Příčina: plavání „na plocho", tuhá hrudní páteř. Důsledek: nádech nejde bez zvednutí hlavy — vede přímo k chybě č. 1. Oprava: mobilita hrudní páteře (kap. 17); nácvik rotace bez dýchání.

7) Zadržování dechu. Příčina: nezvládnutý výdech; napětí. Důsledek: nutnost rychlého výdechu i nádechu v krátkém okně → delší nádech; hromadění CO₂ → subjektivní dušnost; růst napětí. Oprava: nácvik plynulého výdechu, bublinkové drily. Cue: „nepřestávej vydechovat."

8) Nedostatečný výdech. Podobné jako 7; typicky „vydechnu až těsně před nádechem", takže na výdech i nádech zbývá jedno krátké okno. Oprava: výdech začíná brzy po nádechu a je plynulý. ⚠ Nová výhrada (2.6): neuč „vyprázdni plíce co nejdřív a zůstaň prázdný". Nízký objem plic snižuje polohu těžiště až o ~5 cm a zvětšuje čelní průřez ( Washino a kol. 2021, 2022). Cílem je plynulý výdech s dokončením blízko nádechu, ne co nejdelší pobyt s prázdnými plícemi. Cue: „vydechuj celou dobu, doprázdna až na otočce hlavy."

9) Ztráta stability / boční vlnění. Příčina: slabá stabilizace trupu, přetáčení. Důsledek: nůžkový kop, růst odporu. Oprava: anti-rotační příprava (kap. 17); zkrácení nádechového okna.

10) Padání nohou při nádechu. Příčina: zvednutá hlava (viz 4.1). Důsledek: největší jednorázový nárůst odporu v celém cyklu. Oprava: oprav hlavu, ne kop.

⚠ Kontext z VO06/VO08: chyby se řetězí — Virag a kol. (2014) ukázali, že chyby v kraulu spolu statisticky souvisejí (např. spadlý loket v přenosu se vstupem palcem napřed). U dýchání to platí obzvlášť: nedostatečná rotace → zvedání hlavy → padání nohou → kompenzační kop. Opravuj od příčiny, ne od projevu.

16. Metodika výuky dýchání

16.1 Progrese (od základů k integraci)

Dýchání na místě: výdech do vody, bublinky; rytmus nádech–výdech bez plavání.

Výdech pod vodou v pohybu: splývání s výdechem; klíčové je plynulé vydechování.

Rotace bez nádechu: nácvik rotace těla se šnorchlem nebo s obličejem dolů — nejdřív rotace, pak nádech.

Nádech s oporou: u stěny, s deskou, single- arm drily.

Nádech v rytmu: jednostranně po 2, pak po 3 (oboustranně).

Integrace do celého záběru a do tempa; variabilní vzorce.

Závodní specifika: nádech pod tlakem, po obrátce, ve vlnách (OW).

16.2 Nejčastější drily a jejich smysl

16.3 ⚠ Kritické zhodnocení metodiky

Šnorchl je jediný nástroj z této kapitoly s přímou měřenou oporou pro to, co má dělat (symetrie rotace — Barden & Barber 2022).

Přenos drilů do celého záběru není doložen žádnou intervenční studií — platí stejná výhrada jako u catch (VO06). Vždy páruj dril → hned kousek celého kraulu.

⚠ Doložený protipříklad, který stojí za pozornost: španělská analýza ( Apunts /INEFC) zjistila, že jednopažní cvičení s nataženou paží rotaci nejvíc deformuje (na jedné straně jen ~8–19° oproti ~50–60° v ostatních protokolech). Tedy: některé oblíbené drily mění techniku směrem, který u nádechu nechceme. Používej je cíleně a krátce, ne jako objem.

Australský výzkum metodiky ( Brackley, Farrow a kol. 2020 — VO08) ukazuje, že i elitní trenéři stojí hlavně na dekompozici na drily, přestože specificita nácviku je jejich vlastní deklarovanou hodnotou. Napětí je tedy i uvnitř praxe.

16.4 ★ Na čem se současné metodické školy shodnou — a kde se rozejdou

Shoda napříč aktuálními zdroji ( Swim England, Nugentův model, Race Club, SwimGym, Effortless Swimming, Total Immersion, Train Daly):

Výdech pod vodou, nezadržovat.

Otáčet hlavu podélnou osou, nezvedat vpřed.

Nádech v prohlubni vlny, jedno oko ve vodě.

Nádech se vkládá do rotace, která už probíhá.

Rychlý návrat hlavy.

Pořadí nácviku: uvolnění a poloha → rotace → teprve dýchání.

Rozchod (viz 2. 5b ): jak často dýchat ( Hallův argument o dechové frekvenci vs. „dýchej co nejméně"); zda je hlava vždy v ose; kdy přesně vydechnout; zda učit oboustranné dýchání jako normu.

★ Praktický důsledek pro trenéra. Šest bodů shody uč bez váhání — jsou podložené buď měřením, nebo plnou metodickou konvergencí. Čtyři sporné body individualizuj a rozhodni je podle tratě, trénovanosti dýchacích svalů a zdraví ramene, ne podle toho, kterou školu máš rád.

17. Suchá příprava

17.1 Oblasti a jejich odůvodnění

17.2 ★★ Trénink dýchacích svalů (IMT / RMT) — co říká evidence

Meta-analýza vlivu na výkon ( Liu, Gou & Lin, 2025, Frontiers in Physiology 16:1638739):

RMT významně zlepšil plavecký výkon, s nízkou heterogenitou a bez známek publikačního zkreslení.

Typické protokoly: 50–80 % maximálního nádechového tlaku (MIP), 6–8 týdnů, 3–14 jednotek týdně.

⚠ Velká variabilita protokolů znemožnila přímé srovnání intervencí a podskupinové analýzy podle pohlaví, způsobu ani úrovně.

Meta-analýza vlivu na plicní funkce ( Carvajal-Tello a kol., 2024, Frontiers in Sports and Active Living 6:1429902):

13 studií, 277 osob ve věku 11–21 let, 84,6 % elitní plavci; PowerBreathe ® v 92,3 % studií.

Významný nárůst MIP po IMT — ale pouze tam, kde protokol obsahoval progresi zátěže. Souhrnně MD = 29,35 cmH₂O ( 95% CI 13,04–45,65; p < 0,01), zatímco maximální výdechový tlak a usilovný výdechový objem se nezměnily.

‼ Zásadní upřesnění — novější meta-analýza dochází k opačnému závěru u výkonu

Nejnovější systematický přehled a meta-analýza ( Effects of respiratory muscle training on swimming performance, respiratory muscle function, and pulmonary function of competitive swimmers, Front Physiol, 2026) zjistil, že:

RMT zlepšuje FEV₁ (usilovný výdechový objem), zatímco FVC a maximální minutová ventilace zůstávají beze změny → jde o rychlost výměny vzduchu, ne o zvětšení statických plicních objemů.

⚠ RMT ale NEVYVOLAL významné zlepšení výkonu na 50, 100 ani 200 m volný způsob.

To je v přímém rozporu s Liu a kol. (2025), kteří našli významné zlepšení výkonu. Rozpor je otevřený a pravděpodobně plyne z různých kritérií zařazení, různých protokolů a z toho, že sprinterské tratě jsou z hlediska ventilace jinak limitované než delší.

Podpůrné nulové nálezy: Gómez-Albareda, Viscor & García (2023), Int J Sports Physiol Perform 18(3):320–325 — „IMT zlepšuje maximální nádechový tlak, aniž by zvyšoval výkon u elitních plavců"; Cunha a kol. (2019) — 12 týdnů, 32 osob, bez efektu. Pozitivní nálezy: Kilding a kol. (2010) — 6 týdnů, 14 jednotek týdně, zlepšení MIP i výkonu na 100 a 200 m u klubových plavců; Ohya a kol. (2022) — zlepšení 100 m.

Poctivý souhrn: že IMT zvyšuje sílu nádechových svalů, je prokázané. Že to zlepší závodní čas, prokázané NENÍ — meta-analýzy si odporují a nulové výsledky jsou soustředěné právě u elitních plavců. Nejpravděpodobnější interpretace: efekt existuje u méně trénovaných a u tratí, kde je ventilace skutečně limitem; u elitních sprinterů ne.

⚠ Protipříklady (které je poctivé uvést):

Ohya a kol. (2021): 6týdenní intervence, 30 mužů — zlepšení výkonu na 100 m volný způsob.

Cunha a kol. (2019): 12týdenní intervence, 32 osob — žádné významné změny ve výkonu, síle nádechových svalů, plicních objemech ani vnímané dušnosti.

Starší meta-analýza RMT u sportovců obecně: Hajghanbari a kol. (2013), J Strength Cond Res 27:1643–1663.

Související linie: předaktivace nádechových svalů před výkonem ( Soares de Araujo a kol. 2024, Sci Rep 14:5975 — upoutané plavání) a respirační rozcvičení jako součást přípravy.

17.3 Praktické doporučení k IMT

Protokol s oporou v literatuře: tlakově prahové zařízení, ~50–70 % MIP, 30 účinných dechů, 1–2× denně, 4–8 týdnů, s progresí zátěže.

Progrese je podmínkou účinku ( Carvajal-Tello a kol. 2024).

Nejlogičtější cílová skupina: plavci na 200 m a delších tratích (kde je IMF prokázána) a plavci, kteří subjektivně „nestíhají dýchat" dřív, než jim dojdou nohy.

Trenérský přenos. IMT má ze všech „doplňkových" věcí v této kapitole nejlepší evidenci pro to, že zvýší sílu nádechových svalů — ale ne pro to, že zlepší závodní čas (viz rozpor meta-analýz v 11.5). Nejrozumnější použití: u plavců na 200 m a delších tratích a u těch, kteří subjektivně „nestíhají dýchat" dřív, než jim dojdou nohy. Není to náhrada za opravu techniky nádechu — plavec, který zvedá hlavu, neztrácí kvůli slabé bránici.

18. Vědecká část — přehled klíčových studií

★ = práce, na nichž stojí hlavní tvrzení kapitoly. Řazeno podle toho, co studie skutečně změřila.

18.1 ★★ Dýchání a odpor — přímé měření (australská linie)

★★ Formosa, D., Sayers, M. G. L. & Burkett, B. (2014), Int J Sports Med 35(13):1124–1129. The influence of the breathing action on net drag force production in front crawl swimming. 20 elitních plavců, asistovaný motorizovaný dynamometr na silové plošině Kistler. Nádech zvýšil čistou odporovou sílu o 26 % (muži) a 16 % (ženy).

★ Formosa, D. P., Sayers, M. G. L. & Burkett, B. (2013), J Sports Sci 31(7):759–766. Srovnání hodnocení symetrie časováním vs. profilem odporové síly u 20 elitních plavců (FINA 908 ± 59). Časování označilo za symetrických 10/10 žen a 7/10 mužů; silový profil jen 3 ženy a 0 mužů. Pohlaví ovlivnilo překryv paží při nádechovém záběru o 25,2 %.

★ Formosa, D. P., Sayers, M. G. L. & Burkett, B. (2014), J Sports Sci 32(18):1729–1737. Quantifying stroke coordination during the breathing action … 20 elitních plavců, 6 tažných měření. Většina měla asymetrický profil odporové síly v nádechové i bezdeché podmínce, přestože se časy od vstupu po výstup ruky nelišily.

Formosa, D. P., Toussaint, H. M., Mason, B. R. & Burkett, B. (2012), J Appl Biomech 28(6):746–750. Srovnání systému MAD a asistovaného tažení — metodický kontext k měření aktivního odporu.

Lopes, T. J., Morais, J. E., Pinto, M. P. & Marinho, D. A. (2022), Front Physiol 13:938658. Systematický narativní přehled metod měření aktivního odporu; potvrzuje rozdíl 16–26 % a uzavírá, že nádech je samostatná proměnná ovlivňující aktivní odpor.

Zamparo, P., Capelli, C., Termin, B., Pendergast, D. R. & di Prampero, P. E. (1996), Eur J Appl Physiol 73(3–4):195–201. Vliv podvodního točivého momentu na energetickou cenu, odpor a účinnost kraulu — fyziologický most k „padajícím nohám".

18.2 ★ Rotace těla při nádechu

★ Payton, C. J., Bartlett, R. M., Baltzopoulos, V. & Coombs, R. (1999), J Sports Sci 17(9):689–696. Rotace 62 ± 4° s nádechem vs. 55 ± 4° bez.

López-Contreras, G. & Arellano, R. (2002). Rotace 60° vs. 48° (španělská linie, Granada).

★ Psycharakis, S. G. & McCabe, C. (2011), J Biomech 44(9):1752–1756. 10 mužů, 2× 25 m sprint. Celkový rozsah rotace ramen a boků se mezi podmínkami nelišil, ale rotace na dýchací stranu byla o 9,5° (18,8 %) větší. Hodnoty 59° vs. 51°.

Yanai, T. (2003), J Biomech 36:53–62. Zvýšení rychlosti z 1,3 na 1,6 m·s ⁻ ¹ snížilo rotaci ramen o 9° — měřítko pro velikost nádechového efektu.

Psycharakis, S. G. & Sanders, R. H. (2010), J Sports Sci 28(3):229–236. Body roll in swimming: a review — přehledová práce k rotaci.

Psycharakis & Sanders (2008); Sanders & Psycharakis (2009); Andersen, Sanders & Takagi (2020). Rotace ramen vs. boků, torze trupu, změny s rychlostí (VO04).

Yanai, T. (2001), J Appl Biomech 17(1):28–42. Co rotaci způsobuje (vztlak a setrvačnost paže).

Castro, F. A. S., Guimarães, A. C. S., Moré, F. C., Lammerhirt, H. M. & Marques, A. C. (2005), Rev Bras Educ Fís Esporte 19(3):223–232. Cinemática do nado crawl sob diferentes intensidades e condições de respiração de nadadores e triatletas — kinematika kraulu při různých intenzitách a dechových podmínkách u plavců a triatletů (brazilská linie).

Castro, F. & Guimarães, A. (2006), Port J Sport Sci 6:26–28. Akutní efekty dýchání a tempa.

Lee, J., Mellifont, R., Winstanley, J. & Burkett, B. (2008), Int J Sports Med 29:569–573. Rotace těla při simulovaném kraulu.

Kippenhan, C. & Hay, J. G. (1994), ASB Columbus. Rotace a dýchání u zdatných a nezdatných plavců — historická práce.

Barber, M. & Barden, J. M. (2014), BMS XII, Canberra, 84–89. Vliv dýchání na asymetrii rotace boků (předchůdce studie z roku 2022).

18.3 ★ Dechová lateralita, symetrie a zranění

★ Barden, J. M. & Barber, M. V. (2022), Sensors 22(6):2324. 18 elitních plavců, akcelerometr na kříži, tři podmínky. Šnorchl −7,0° vs. jednostranné, −4,4° vs. oboustranné na preferované straně; jednostranné = nejméně symetrické.

★ Vila Dieguez, O. & Barden, J. M. (2022), Sports Biomechanics 21(10):1277–1290. Plavci s jednostrannou bolestí ramene rotovali boky méně na nedýchací stranu — možná souvislost s etiologií impingementu.

★ Seifert, L., Chollet, D. & Allard, P. (2005), Hum Mov Sci 24(2):234–256. Symetrie koordinace paží a vliv dýchání.

Seifert, L., Chehensse, A., Tourny-Chollet, C., Lemaitre, F. & Chollet, D., J Strength Cond Res. Effect of breathing pattern on arm coordination symmetry in front crawl.

★ Psycharakis, S. G., Soultanakis, H., González Ravé, J. M. & Paradisis, G. P. (2021), Sports Biomechanics 23(6). Upoutané plavání, 15 plavců: asymetrie sil nejsou konzistentně na dominantní straně a nejsou spojeny s výkonem.

Effect of breathing conditions on relationships between impairment, breathing laterality and coordination symmetry in elite para swimmers (2024), Sci Rep. Asymetrie koordinace přetrvávala napříč dechovými podmínkami i tempy.

Symmetry in the front crawl stroke of different skill level of able-bodied and disabled swimmers (2020), PLOS ONE 15(3 ):e 0229918. Méně než 10 % plavců uvádělo oboustranné dýchání.

Morouço, P., Marinho, D., Fernandes, R. & Marques, M., Hum Mov Sci. Kvantifikace kinetických asymetrií horní končetiny.

Cohen, R. C. Z., Cleary, P. W., Mason, B. R. & Pease, D. L. Vliv asymetrie na kraul metodou smoothed particle hydrodynamics (simulace).

18.4 ★ Kinematika záběru a dechové vzorce

★ Vezos, N., Gourgoulis, V., Aggeloussis, N., Kasimatis, P., Christoforidis, C. & Mavromatis, G. (2007), J Sports Sci Med 6(1):58–62. 10 závodnic, 25 m konstantní rychlostí, 2 podvodní kamery 60 Hz, DLT s 30 kontrolními body. Nádech prodlužuje trvání podvodního záběru a zvětšuje absolutní zpětný posun ruky; „významné změny celkového motorického vzorce" (řecká linie, Democritus University of Thrace ).

★ Couto, J. G. M., Franken, M. & Castro, F. A. S. (2014), Rev Bras Cineantropom Desempenho Hum 17(1):82–90. 11 plavců, 7× 25 m maximálně: strana nádechu bez vlivu; nižší frekvence dýchání → vyšší SF a kratší SL.

★ Pedersen, T. & Kjendlie, P.-L. (2006), BMS X, Porto, 75–77. Nádech každý cyklus snižuje rychlost cca o 0,1 s na 10 m (norská linie).

★ Lerda, R. & Cardelli, C. (2003), Int J Sports Med 24(1):75–80. 36 mužů, dvě úrovně, tempa V100 a V800; mikrofon synchronizovaný s videem → trvání apnoe, výdechu a nádechu vůči organizaci záběru (francouzská linie).

Cardelli, C., Lerda, R. & Chollet, D. (2000), Percept Mot Skills 90(3):979–987. Analýza dýchání v kraulu podle dovednosti a charakteristik záběru.

Lerda, R., Cardelli, C. & Chollet, D. (2001), J Hum Mov Stud 40:129–144. Interakce dýchání a pohybu paží.

Peyrebrune, M., Robinson, J., Lakomy, H. & Nevill, M. (2003), BMS IX, Saint- Étienne, 289–294. Řízená frekvence dýchání a maximální upoutaný výkon.

Změny techniky kraulu vlivem různých technických cvičení ( Apunts / INEFC, 2022). 16 trénovaných plavců, šest protokolů (zadržený dech; nádech vpravo/vlevo; jednopažní varianty). Jednopažní cvičení s nataženou paží rotaci nejvíce deformovalo — na jedné straně jen ~8–19° oproti ~50–60° v ostatních protokolech (španělská linie; přímo relevantní ke kritice drilů).

18.5 ★ Únava nádechových svalů (klíčová fyziologická linie)

★ Lomax, M. E. & McConnell, A. K. (2003), J Sports Sci 21(8):659–664. 7 plavců, 200 m na 90–95 % tempa: IMF za méně než 2,7 min; MIP vleže nižší než vestoje.

★★ Lomax, M. & Castle, S. (2011), J Strength Cond Res 25(10):2691–2695. 8 plavců, randomizovaný crossover, 200 m při 85 % tempa: navozená IMF snížila MIP o 17 % a významně ovlivnila dechovou frekvenci, frekvenci i délku záběru.

★ Lomax, M., Iggleden, C., Tourell, A., Castle, S. & Honey, J. (2012), J Strength Cond Res 26(10):2729–2733. 11 plavců, 200 m ve všech čtyřech způsobech: IMF 18–21 %, bez rozdílu mezi způsoby a bez vztahu k dechové frekvenci.

Jakovljevic, D. G. & McConnell, A. K. (2009), J Strength Cond Res. Vliv různých dechových frekvencí na závažnost IMF.

Brown, S. & Kilding, A. E. (2011), J Strength Cond Res. IMF po 100 m.

Thomaidis, S. P. a kol. (2009). IMF po 300 a 400 m.

Lomax, M. a kol. (2013). IMF při submaximálních intenzitách nad kritickou rychlostí.

Hong, S. K. a kol. (1969); Robertson, C. H. a kol. (1978). Ponoření zvyšuje napětí nádechových svalů, působí proti jejich síle a komprimuje plíce → roste elastická i dynamická práce dýchání.

18.6 ★ EMG a dvojí role svalů

★ Lomax, M., Tasker, L. & Bostanci, O. (2015), Scand J Med Sci Sports 25(5 ):e 472–e478. 14 plavců, 200 m na 90 % tempa; EMG latissimus dorsi, pectoralis major, serratus anterior — příspěvek „ dual role" svalů k rozvoji IMF.

Kwok, W. Y., So, B. C. L. & Ng, S. S. M. (2023); Martens a kol. (2015, 2016); Pink a kol. (1991); Lauer a kol. (2013); Stirn a kol. (2011). Kontext EMG a únavy (VO02, VO06).

18.7 IMT / RMT a hypoxie

★ Liu, S., Gou, P. & Lin, M. (2025), Front Physiol 16:1638739. Meta-analýza: RMT významně zlepšuje plavecký výkon, nízká heterogenita, bez publikačního zkreslení; protokoly 50–80 % MIP, 6–8 týdnů, 3–14 jednotek týdně.

★ Carvajal-Tello, N. a kol. (2024), Front Sports Act Living 6:1429902. 13 studií, 277 osob (11–21 let, 84,6 % elitní), PowerBreathe ® v 92,3 %: významný nárůst MIP — ale jen při protokolech s progresí zátěže.

★ Ohya, T. a kol. (2022), Int J Sports Physiol Perform 17(3):343–. 30 vysoce trénovaných mužů, 6 týdnů, tři skupiny (vysoká / střední intenzita IMST / kontrola): zlepšení MIP i výkonu na 100 m volný způsob (HI p = 0,046; MOD p = 0,042).

⚠ Cunha a kol. (2019). 12 týdnů, 32 osob: žádné významné změny ve výkonu, síle nádechových svalů, plicních objemech ani vnímané dušnosti (p = 0,271 pro výkon).

Hajghanbari, B. a kol. (2013), J Strength Cond Res 27:1643–1663. Meta-analýza RMT u sportovců obecně.

RCT IMT u elitních plavců (PMID 33501396) — výkon, síla nádechových svalů, plicní funkce, vnímaná dušnost.

★ Meta-analýza hypoxických intervencí (PMC12926167). 11 studií, n = 182: SMD = −0,34 ( 95% CI −0,62 až −0,06), p = 0,02, I² = 30 % — malý, ale významný efekt.

Szczepan, S., Danek, N., Michalik, K., Wróblewska, Z. & Zatoń, K. (2020), IJERPH 17(16):5743. Šestitýdenní trénink s přidaným respiračním mrtvým prostorem (polská linie).

Soares de Araujo, L. a kol. (2024), Sci Rep 14:5975. Předaktivace nádechových svalů před upoutaným plaváním.

18.8 Měření a technologie relevantní pro tuto kapitolu

Guignard, B., Rouard, A., Chollet, D. & Seifert, L. (2017), Front Psychol 8:383. Přehled správného použití inerciálních jednotek (IMU) v plavání.

Bächlin, M. & Tröster, G. (2012), Pervasive Mob Comput 8:68–81. Hodnocení výkonu a techniky nositelnými akcelerometry.

Effect of an 8-week technical tethered swimming program on front crawl kinematics in adolescent swimmers (2025), Sci Rep. 39 dospívajících plavců (19 dívek, 20 chlapců, ~13 let), randomizované rozdělení, 8 týdnů; IMU s gyroskopem a akcelerometrem: významné změny v yaw rotaci a rotaci těla.

Matsuda, Y., Sakurai, Y., Akashi, K. & Kubo, Y. (2018), J Appl Biomech 34(4):342–347. Praktická metoda odhadu rychlosti těžiště.

18.9 ★ Objem plic, poloha hlavy a poloha těla (nový okruh po druhé revizi)

★★ Washino, S., Murai, A., Mankyu, H., Ogita, F., Kanehisa, H. & Yoshitake, Y. (2021), J Biomech 121:110428. 13 plavců, 15 m při 1,20 m·s ⁻ ¹, t ř i ú rovn ě objemu plic, podvodn í motion capture s 25 markery. Vertikální poloha těžiště: MAX −0,152 m, MID −0,163 m, MIN −0,199 m (p < 0,001 ); mění se i frekvence záběru a parametry kopu.

★★ Washino, S. a kol. (2022), Scand J Med Sci Sports 32(12):1724–1737. 12 plavců, digitální model těla ze 3D fotonického skeneru; čelní průřez (PFA) je menší při vyšším objemu plic (p < 0,01), sklon trupu menší při nádechu než při výdechu.

Washino, S. a kol. (2022), Sports Biomechanics. Vertikální poloha těla roste lineárně s rychlostí, ale rychlost tohoto růstu je individuální.

Washino, S. a kol. (2023), J Sports Sci 41(4):372–380. Prediktivní modely vertikální polohy těžiště.

Washino, S. a kol. (2025), Sports Biomechanics. Rozdíly mezi fázemi záběru ve vztahu rychlosti a vertikální polohy těla.

Interpreting the projected frontal area in front crawl: Determining the projected frontal area of each body segment (2024). Rozklad čelního průřezu po segmentech.

Zaidi, H., Taïar, R., Fohanno, S. & Polidori, G. Analýza vlivu polohy hlavy na výkon metodou CFD — neutrální hlava snižuje odpor o 17–20 % při 2,2–3,1 m·s ⁻ ¹.

Effect of the swimmer's head position on passive drag. 10 plavců, tažení v hloubce 60 cm při 1,5 / 1,7 / 1,9 m·s ⁻ ¹, t ř i polohy hlavy: −4 až −5,2 % (paže podél těla) a −10,4 až −10,9 % (paže nad hlavou) ve prospěch hlavy dole/v ose oproti hlavě nahoru.

★ Fantozzi, S., Coloretti, V., Piacentini, M. F., Quagliarotti, C., Bartolomei, S., Gatta, G. & Cortesi, M. (2022), Sensors 22(4):1419. Integrované časování záběru, kopu a dýchání z pěti IMU (hlava, zápěstí, kotníky) u 12 plavců na 100 m; detekce výstupu a vstupu obličeje, validováno proti videu. → První nástroj, kterým lze klasické doporučení o načasování nádechu ověřit.

Historické metodické opory citované kinematickými studiemi: Counsilman (1977); Maglischo (1982, 1993); Costill (1992); Hay a kol. (1993); Liu a kol. (1993) — komparace s dnešním měřením viz kap. 2.5.

18.11 ★ Fyziologie ponoření — moderní doplnění klasiků (nový okruh po třetí revizi)

Swimming-induced changes in pulmonary function: special observations for clinical testing (2021), BMC Sports Sci Med Rehabil. Hydrostatický tlak stlačuje hrudní stěnu → pokles vitální kapacity o ~6–11 %.

Broad individual immersion-scattering of respiratory compliance likely substantiates dissimilar breathing mechanics (2021), Sci Rep 11. 18 osob, dvě polohy, tlakově-objemové křivky: nádechová práce dýchání je při plavání větší než při jízdě na kole na suchu při stejném ventilačním průtoku; individuální rozptyl poddajnosti při ponoření je velký, což zpochybňuje jednotný standard.

Respiratory regulation and lung volume during aquatic and land-based exercise in healthy young adults (2025). 10 osob, kolo ve vodě vs. na suchu při shodné VO₂: ve vodě vyšší minutová ventilace a dechová frekvence při střední intenzitě.

Pendergast a kol. (2015). Elastické zatížení hrudníku zvyšuje práci a energetickou cenu dýchání (citováno v Liu a kol. 2025).

Historicky: Hong a kol. (1969); Robertson a kol. (1978); Agostoni a kol. (1966) — původ konceptu, dnes potvrzený a kvantifikovaný.

18.12 ★ Rotace a torze trupu — novější práce

Hyodo, H., Koga, D., Sengoku, Y. & Wada, T. (2023), Biomechanics 3:193–203. Vztah rychlosti plavání a torzního pohybu trupu na krátkých tratích.

Gonjo, T., Fernandes, R. J., Vilas- Boas, J. P. & Sanders, R. (2021), Sci Rep 11:824. Amplituda a časování rotace v kraulu vs. znaku při stejných intenzitách.

Silva, A. F., Seifert, L., Fernandes, R. J., Vilas- Boas, J. P. & Figueiredo, P. (2022/2025), Sports Biomechanics 24(2):127–146. Systematický přehled koordinace kraulu — rámec omezení (prostředí, organismus, úkol).

Seifert, L., Létocart, A., Guignard, B. & Regaieg, M. (2024/2025), Sports Biomechanics 24(8):2184–2204. Vliv rychlosti na vztahy mezi stranou postižení, dechovou lateralitou a symetrií koordinace u paralympijských plavců — nejnovější práce k dechové lateralitě vůbec.

18.13 ⚠ Co věda (stále) nemá

Izolovaná energetická cena samotného nádechu (v jednotkách VO₂) — nekvantifikována.

Srovnání variant načasování nádechu (kdy přesně vrátit hlavu) s výkonnostním výstupem — metoda k tomu už existuje ( Fantozzi a kol. 2022), studie zatím ne.

Propojení objemu plic a únavy nádechových svalů: je pokles polohy těla ve druhé polovině 200 m způsoben poklesem objemu plic? Autoři to označují za neurčené — a je to podle mě nejzajímavější otevřená otázka celé kapitoly.

Optimální strategie výdechu s ohledem na kompromis mezi rytmem a polohou těla (viz 2.6) — nikdo netestoval.

Důkaz, že oboustranné dýchání zlepšuje výkon (na rozdíl od symetrie a zdraví ramene).

Prokázaná kauzalita asymetrie → bolest ramene (Vila Dieguez & Barden 2022 je průřezová studie).

Intervenční studie přenosu dechových drilů do závodní techniky.

Telemetrie dýchání konkrétních elitních plavců.

Kvantifikace úspory z nádechu „v prohlubni vlny".

Většina studií = malé soubory (7–20 osob); část jen muži, část jen ženy.

19. Metodické zdroje z trenérské praxe

Federace a instituce: World Aquatics (referenční manuál pro výuku a trénink); Swimming Australia / iSwim; U.S. Masters Swimming (technické průvodce); Swim England (mj. nácvik sightingu pro OW); British Swimming; ASCA; USA Swimming (přes veřejné analýzy — Russell Mark). ⚠ Kompletní certifikační kurikula zůstávají za certifikačním přístupem.

Trenérské školy a osobnosti: The Race Club (Gary Hall Sr.) — dýchání a poloha hlavy ve sprintu; Swim Smooth (Paul Newsome ) — typologie plavců, bilateral vs. unilateral, „ bow wave " nádech; Effortless Swimming ( Brenton Ford) — hierarchie oprav, kde dýchání stojí na prvním místě před polohou těla, rotací a catchem; Total Immersion — nádech jako součást rotace, „nechej hlavu nízko"; GoSwim ( Glenn Mills ) — kontrastní drily; SwimVICE; Skills N' Talents; MySwimPro (Fares Ksebati ); TOWER26 / Gerry Rodrigues — dýchání a sighting v OW a triatlonu; Brett Hawke; Bob Bowman; Wayne Goldsmith; Chloe Sutton.

Média a další zdroje: SwimSwam; Swimming World Magazine; Sports Performance Bulletin (rozhovory s Dr. Mitch Lomax k únavě nádechových svalů — cenné propojení vědy a praxe); TritonWear; podcasty ( Effortless Swimming Podcast, Scientific Triathlon ); YouTube kanály uvedených škol. ⚠ Instagram a nerecenzované sítě neuvádím jako zdroj tvrzení.

Kritický souhrn metodiky: shoda panuje na „otoč, nezvedej", plynulém výdechu pod vodou, rychlém návratu hlavy a nádechu v prohlubni vlny. Rozchází se v oboustranném vs. jednostranném dýchání (viz kap. 8) a v míře hypoxických setů. Nejzajímavější metodický posun: Ford řadí dýchání jako první položku hierarchie oprav — což souzní s poznatkem, že chyby se řetězí a dýchání je častý kořen (kap. 15).

20. Správné provedení dýchání — komparace zdrojů

Jak číst. Nepředkládám jeden model jako pravdu, ale porovnávám, co za správné považují věda / federace-metodiky / trenérské školy, s mírou shody a kde se to legitimně větví. Federace = rekonstrukce z veřejných materiálů.

20.1 Konsenzuální obraz „defaultního" provedení

Plavec plynule vydechuje pod vodou po celý cyklus; s koncem tahu na dýchací straně otáčí hlavu kolem podélné osy spolu s rotací těla (ne zvedá); nadechuje se v prohlubni vlny v první polovině přenosu, jedno oko zůstává ve vodě; hlavu vrací do neutrální polohy před vstupem ruky; rozsah rotace hlavy je jen tak velký, jak je nutné; pánev a nohy zůstávají v ose.

20.2 Komparační tabulka prvků

20.3 Kde se to legitimně větví

Oboustranné vs. jednostranné — nejsilnější větvení; „trénuj oboustranně, závoď jednostranně" je nejpoctivější kompromis.

Frekvence dýchání podle tratě a intenzity — od žádného nádechu (50 m) po pravidelný vzorec (1500 m).

Míra hypoxických setů — malý prokázaný efekt vs. technický a psychologický přínos.

Přesné načasování návratu hlavy — vědecky nerozhodnuto.

20.4 Skutečný spor vs. jen jiná slova

Skutečný spor: je oboustranné dýchání lepší? Data říkají: lepší pro symetrii, neprokázané pro výkon.

Skutečný spor: zpomaluje nádech plavce? Část studií ano (zadržení dechu rychlejší), Payton a kol. ne.

Jen jiná slova: „ bow wave " = „prohlubeň vlny" = „nádech v důlku"; „otoč, nezvedej" = „nádech kolem osy"; „jedno oko ve vodě" = kontrola výšky hlavy.

21. Mezinárodní a jazykové školy

Metodika je jazykově vázaná. Zdroje jsou veřejné národně-jazykové materiály; kompletní federační kurikula jsem nezískal.

Terminologie dýchání v sedmi jazycích:

Charakteristika tradic:

GB ·US · Anglosaská. Nejrozšířenější a nejvíc cue -orientovaná („ one goggle in, one goggle out", „ breathe in the trough "). Silný důraz na bilaterální dýchání v tréninku; zároveň odsud pochází i nejotevřenější přiznání, že v závodě sprinteři dýchají jednostranně. Effortless Swimming řadí dýchání na první místo hierarchie oprav.

DE · Německá (DSV/IAT). Terminologicky přesná ( Einatmung / Ausatmung / Seitenatmung ); důraz na systematiku a diagnostiku. Federační referenční systém formuluje princip explicitně: „Die Wasserlage wird von der Kopfbewegung /- haltung beeinflusst " a „Die Einatmung hat Auswirkungen auf die Wasserlage sowie die Koordination von Arm - und Beinbewegung ", s cílem „ Fähigkeit zur beidseitigen Einatmung (3er-Atmung)". Nádech se tedy učí jako součást rotace a koordinace, ne jako samostatný pohyb hlavy.

FR · Francouzská (FFN; rouenská škola). Vědecky nejproduktivnější linie k tomuto tématu vůbec. Chollet, Seifert, Lerda a Cardelli publikovali sérii prací přímo o dýchání: analýzu trvání apnoe, výdechu a nádechu vůči organizaci záběru ( Lerda & Cardelli 2003 — s pozoruhodnou metodou mikrofonu synchronizovaného s videem), interakce dýchání a pohybu paží ( Lerda, Cardelli & Chollet 2001) a vliv dechového vzorce na symetrii koordinace (Seifert a kol.). Metodicky konzistentní princip: nádech je důsledek rotace ( roulis ), ne přídavný pohyb.

GR · Řecká ( Democritus University of Thrace ). Skupina kolem Gourgoulise a Vezose dodala klíčovou 3D podvodní kinematiku nádechu ( Vezos a kol. 2007) — právě odsud pochází nález, že nádech prodlužuje trvání podvodního záběru a mění dráhu ruky.

AU · Australská (University of the Sunshine Coast). Skupina Formosa, Sayers & Burkett je jediná, která odpor při nádechu přímo změřila (16–26 %) a která ukázala, že video-analýza symetrii nadhodnocuje. Pro tuto kapitolu nejcennější linie vůbec.

CA · Kanadská (University of Regina). Barden & Barber — akcelerometrie rotace boků podle dechové laterality a vazba na bolest ramene (Vila Dieguez & Barden 2022).

IT · Italská (FIN). Respirazione laterale; akademická preciznost, důraz na plynulý výdech a na to, aby hlava zůstala v ose.

ES · Španělská / iberská (RFEN, Granada, INEFC). Respiración lateral, bilateral; López-Contreras & Arellano (2002) dodali jednu ze tří klíčových hodnot rotace při nádechu. Španělská linie také zkoumala, jak jednotlivé drily mění rotaci ( Apunts /INEFC) — a zjistila, že jednopažní cvičení s nataženou paží rotaci deformuje nejvíc. Praktický důsledek: některé „opravné" drily symetrii spíš zhoršují.

BR ·PT · Brazilská / portugalská. Respiração lateral / bilateral; Castro a spol. (Porto Alegre ) systematicky zkoumali kinematiku kraulu podle dechových podmínek u plavců i triatletů (2005, 2006) a Couto, Franken & Castro (2014) dodali srovnání dechových vzorců po 2, 4 a 6 záběrech. Portugalská škola (Porto — Vilas- Boas, Fernandes ) stojí za energetickým rámcem.

NO · Norská. Pedersen & Kjendlie (2006) — kvantifikace časové ztráty z nádechu (~0,1 s na 10 m).

PL · Polská. Szczepan a kol. (2020) — trénink s přidaným respiračním mrtvým prostorem.

GB ·US · Anglosaská. Nejrozšířenější a nejvíc cue -orientovaná („ one goggle in, one goggle out", „ breathe in the trough "). Silný důraz na bilaterální dýchání v tréninku; Effortless Swimming řadí dýchání na první místo hierarchie oprav. Britská linie je zároveň domovem fyziologie dýchacích svalů ( Lomax, McConnell — Portsmouth, Brunel ), tedy nejlépe podložené části celé kapitoly.

RU · Ruská / sovětská. Дыхание в сторону, вдох / выдох; pragmatická tradice s důrazem na dechovou průpravu a zadržení dechu jako tréninkový prostředek.

Trenérský přenos k národním školám. (1) Francouzsko-německá formulace „nádech je součást rotace, ne pohyb navíc" je metodicky nejzdravější a souzní s daty. (2) Španělský důraz na symetrii je konkrétní nástroj proti asymetrii z jednostranného dýchání. (3) Anglosaské cue („jedno oko ve vodě", „nádech v důlku vlny") jsou nejlépe sdělitelné — používej je jako jazyk, ne jako celou metodiku.

22. Syntéza poznatků

22.1 Co je jednoznačně podloženo vědeckými důkazy

★★ Nádech zvyšuje čistý odpor o 26 % (muži) a 16 % (ženy) — přímo změřeno tažným dynamometrem u 20 elitních plavců ( Formosa a kol. 2014), potvrzeno systematickým přehledem metod ( Lopes a kol. 2022).

Nádech stojí čas: dýchání v každém cyklu snižuje rychlost cca o 0,1 s na 10 m ( Pedersen & Kjendlie 2006).

Rotace při nádechu je o ~10 ± 3° větší — konvergentně ve třech nezávislých studiích ( Payton a kol. 1999; López-Contreras & Arellano 2002; Psycharakis & McCabe 2011). Upřesnění: celkový rozsah se nemusí lišit, ale rotace na dýchací stranu je o 9,5 % / 18,8 % větší — nádech dělá rotaci asymetrickou, ne nutně větší.

Nádech mění podvodní dráhu ruky: prodlužuje trvání záběru a zvětšuje zpětný posun ruky ( Vezos a kol. 2007).

Jednostranné dýchání = nejméně symetrická rotace boků; šnorchl = nejvíc (−7,0° / −4,4°; Barden & Barber 2022).

★ Asymetrie rotace boků souvisí s bolestí ramene (Vila Dieguez & Barden 2022).

⚠ Video-analýza asymetrii podceňuje: podle časování bylo symetrických 10/10 žen a 7/10 mužů, podle silového profilu jen 3 ženy a 0 mužů ( Formosa a kol. 2013).

Únava nádechových svalů nastává za méně než 2,7 minuty ( Lomax & McConnell 2003), po 100–400 m i ve všech způsobech (18–21 %).

★ IMF kauzálně mění techniku: navozená IMF (MIP −17 %) významně ovlivnila dechovou frekvenci, frekvenci i délku záběru ( Lomax & Castle 2011).

Latissimus, pectoralis a serratus mají dvojí roli — motor záběru i pomocné dýchací svaly ( Lomax a kol. 2015).

Ponoření zvyšuje práci dýchání (Hong a kol. 1969; Robertson a kol. 1978).

RMT/IMT prokazatelně zvyšuje sílu nádechových svalů (MIP: MD = 29,35 cmH₂O; Carvajal-Tello a kol. 2024), ale vliv na závodní čas je sporný — Liu a kol. (2025) našli zlepšení, novější meta-analýza (Front Physiol, 2026) nenašla zlepšení na 50, 100 ani 200 m volný způsob, a nulové výsledky jsou soustředěny u elitních plavců ( Gómez-Albareda a kol. 2023; Cunha a kol. 2019).

Hypoxické intervence: malý, ale významný efekt (SMD = −0,34).

Nižší frekvence dýchání → vyšší frekvence záběru a kratší délka záběru ( Couto a kol. 2014).

Strana nádechu nemění kinematiku u vyspělých plavců ( Couto a kol. 2014).

★ Neutrální poloha hlavy snižuje odpor o 17–20 % (CFD, Zaidi a kol.) a o 4–10,9 % v tažném měření — klasické „otoč, nezvedej" má dnes tvrdá čísla.

★★ Objem plic sám o sobě mění polohu těla: plný výdech snižuje polohu těžiště o ~5 cm a zvětšuje čelní průřez ( Washino a kol. 2021, 2022).

22.2 Co vychází převážně z trenérské praxe

Nádech v prohlubni vlny a „jedno oko ve vodě" — fyzikálně konzistentní, ale nekvantifikované.

Konkrétní načasování (kdy přesně vrátit hlavu).

Většina drilů — přenos do techniky není doložen.

Mechanismus „zvednutá hlava → padající nohy" — biomechanicky konzistentní, přímo nekvantifikovaný.

22.3 Kde panuje odborná shoda

Otáčet, ne zvedat; nádech jako součást rotace; plynulý výdech pod vodou; rychlý návrat hlavy; minimalizovat délku nádechového okna; udržet osu a pánev; nádech patří k technice, ne mimo ni.

22.4 Kde přetrvávají rozpory

Je oboustranné dýchání lepší? Symetrie ano, výkon neprokázán.

Zpomaluje nádech? Část studií ano (zadržení dechu rychlejší), Payton a kol. ne.

Ovlivňuje asymetrie výkon? Není silný důkaz, že ano ( tethered studie).

IMT: meta-analýzy pro, ale existují nulové studie (Cunha a kol. 2019) a protokoly jsou nejednotné.

Hypoxické sety: malý efekt vs. rozšířená praxe.

22.5 Odpovědi na otázky ze zadání

Jaké biomechanické principy správného dýchání jsou univerzální? Sedm položek: (1) rotace, ne zvedání; (2) nádech jako součást rotace těla; (3) plynulý výdech pod vodou; (4) nádech v prohlubni vlny s okem ve vodě; (5) nádech v okně přenosu paže; (6) rychlý návrat hlavy před vstupem ruky; (7) udržení osy, pánve a nohou.

Je oboustranné dýchání skutečně výhodnější? Pro symetrii techniky ano — pro výkon neprokázáno. Jednostranné dýchání vytváří měřitelně asymetrickou rotaci, ale není silný důkaz, že asymetrie zhoršuje výkon. Nejpoctivější praktická formulace: trénuj oboustranně, závoď jednostranně.

Jak se optimální strategie mění podle disciplíny a intenzity? Od žádného nádechu (50 m) přes jednostranné závodní tempo (100–400 m) po pravidelný ustálený vzorec (800–1500 m) a variabilní dýchání se sightingem (OW). S rostoucí intenzitou roste potřeba ventilace i cena narušení polohy — optimum se posouvá k „dost kyslíku za nejnižší mechanickou cenu".

Jaké jsou nejčastější trenérské mýty?

„Oboustranné dýchání je vždycky lepší." — Pro symetrii ano, pro výkon neprokázáno.

„Nádech tě zpomalí, proto dýchej co nejmíň." — Rozporuplná data; a omezení dýchání zkracuje délku záběru.

„Padají ti nohy, tak víc kopej." — Příčina je hlava, ne kop.

„Hypoxické sety zlepší výkon." — Efekt je malý (SMD −0,34).

„Dýchání je otázka kondice." — Z velké části je to technika a síla nádechových svalů.

„Zadržuj dech, ušetříš čas." — Vede k delšímu nádechovému oknu a hromadění CO₂. 6b. ★ „Vyprázdni plíce co nejdřív a plav s prázdnými." — Nově doložitelně nepřesné: nízký objem plic snižuje polohu těžiště o ~5 cm a zvětšuje čelní průřez ( Washino a kol. 2021, 2022). Vydechuj plynule, ale dokončuj výdech blízko nádechu. 6c. „Rotuj aspoň 45° na každou stranu." — Klasická norma ( Maglischo 1982), která neobstála: rotace klesá s rychlostí a rychlejší plavci rotují méně ( Yanai 2003; Psycharakis & Sanders 2008).

„Dýchání se vyřeší samo, až se zlepší technika." — Naopak: dýchání je často kořen technických chyb (Ford řadí dýchání na první místo hierarchie oprav).

Jak poznatky využít u různých úrovní?

Začátečníci: nejdřív plynulý výdech pod vodou a rotace bez nádechu; teprve pak nádech. Nikdy neučit nádech dřív než rotaci.

Pokročilí: timing a zkracování nádechového okna; oboustranné dýchání jako tréninková dovednost; šnorchl na symetrii.

Vrcholoví: individualizace frekvence a strany podle tratě; trénink dýchacích svalů (IMT); hlídat rozpad SL při omezeném dýchání; hlídat catch na straně opačné k nádechu.

22.6 Doporučení pro trenéry a plavce

Uč dýchání jako součást rotace, ne jako pohyb hlavy navíc. Nejdřív vybuduj rotaci a plynulý výdech, pak teprve nádech. V tréninku využívej oboustranné dýchání a šnorchl pro symetrii — je to jediná část této kapitoly s přímou měřenou oporou. V závodě podřiď frekvenci a stranu přísunu kyslíku při nejnižší mechanické ceně. Nezapomínej, že dýchací svaly unavují dřív, než čekáš a že jejich únava přímo mění frekvenci a délku záběru — proto má trénink nádechových svalů u tratí 200 m a delších reálnou oporu. A když plavci při nádechu padají nohy, oprav hlavu, ne kop.

Nejsilnější trenérské věty

„Otoč, nezvedej. Hlava je nejtěžší, co máš nad vodou."

„Každý nádech tě stojí 16 až 26 procent odporu navíc. To není důvod nedýchat — je to důvod dýchat krátce."

„Nádech není pohyb navíc — je to část rotace, kterou stejně děláš."

„Nádech nedělá rotaci větší. Dělá ji křivou."

„Na videu tu asymetrii neuvidíš. Silové měření ji najde u devíti z deseti plavců."

„Nesleduj, jak vysoko se plavec nadechuje. Sleduj, jak dlouho má obličej venku."

„Padají ti nohy? Problém je nahoře, ne dole."

„Nepřestávej vydechovat. Kdo zadrží dech, potřebuje delší nádech."

„Trénuj oboustranně, závoď jednostranně."

„Dvě stě metrů závodním tempem unaví bránici za necelé tři minuty — a s ní se rozpadne i tvůj záběr."

„ Latissimus ti zároveň táhne a dýchá. Nemůže dělat obojí naplno."

„Když plavci padá loket jen na jedné straně, podívej se na dýchání."

23. Literatura a zdroje (APA)

Poznámka ke zdrojům. Vědecká tvrzení stojí na recenzované literatuře (23.1–23.6). Metodické zdroje (23.7–23.8) slouží k praktickému přenosu, ne jako důkaz; videorozbory elity jsou ilustrace, nikoli měření. Oproti první verzi je seznam podstatně rozšířen o cizojazyčné práce — francouzské, brazilské, portugalské, španělské, řecké, norské, polské, kanadské, australské a německé.

23.1 Dýchání, odpor a hydrodynamika

Formosa, D., Sayers, M. G. L., & Burkett, B. (2014). The influence of the breathing action on net drag force production in front crawl swimming. International Journal of Sports Medicine, 35 (13), 1124–1129. https://doi.org/10.1055/s-0034-1372636

Formosa, D. P., Sayers, M. G. L., & Burkett, B. (2013). Front- crawl stroke-coordination and symmetry: A comparison between timing and net drag force protocols. Journal of Sports Sciences, 31 (7), 759–766.

Formosa, D. P., Sayers, M. G. L., & Burkett, B. (2014). Quantifying stroke coordination during the breathing action in front- crawl swimming using an instantaneous net drag force profile. Journal of Sports Sciences, 32 (18), 1729–1737. https://doi.org/10.1080/02640414.2014.915424

Formosa, D. P., Toussaint, H. M., Mason, B. R., & Burkett, B. (2012). Comparative analysis of active drag using the MAD system and an assisted towing method in front crawl swimming. Journal of Applied Biomechanics, 28 (6), 746–750.

Lopes, T. J., Morais, J. E., Pinto, M. P., & Marinho, D. A. (2022). Numerical and experimental methods used to evaluate active drag in swimming: A systematic narrative review. Frontiers in Physiology, 13, 938658. https://doi.org/10.3389/fphys.2022.938658

Zamparo, P., Capelli, C., Termin, B., Pendergast, D. R., & di Prampero, P. E. (1996). Effect of the underwater torque on the energy cost, drag and efficiency of front crawl swimming. European Journal of Applied Physiology and Occupational Physiology, 73 (3–4), 195–201.

Takagi, H., Gonjo, T., Koga, D., Tsunokawa, T., & Sanders, R. H. (2023). How do swimmers control their front crawl swimming velocity? Sports Biomechanics, 22 (12), 1552–1571.

Fernandes, A., Afonso, J., Noronha, F., Mezêncio, B., Vilas- Boas, J. P., & Fernandes, R. J. (2023). Intracycle velocity variation in swimming: A systematic scoping review. Bioengineering, 10 (3), 308.

23.2 Rotace těla a nádech

Payton, C. J., Bartlett, R. M., Baltzopoulos, V., & Coombs, R. (1999). Upper extremity kinematics and body roll during preferred-side breathing and breath -holding front crawl swimming. Journal of Sports Sciences, 17 (9), 689–696. https://doi.org/10.1080/026404199365560

Psycharakis, S. G., & McCabe, C. (2011). Shoulder and hip roll differences between breathing and non- breathing conditions in front crawl swimming. Journal of Biomechanics, 44 (9), 1752–1756. https://doi.org/10.1016/j.jbiomech.2011.04.004

Psycharakis, S. G., & Sanders, R. H. (2010). Body roll in swimming: A review. Journal of Sports Sciences, 28 (3), 229–236. https://doi.org/10.1080/02640410903508847

Psycharakis, S. G., & Sanders, R. H. (2008). Shoulder and hip roll changes during 200-m front crawl swimming. Medicine & Science in Sports & Exercise, 40 (12), 2129–2136.

Sanders, R. H., & Psycharakis, S. G. (2009). Rolling rhythms in front crawl swimming with six -beat kick. Journal of Biomechanics, 42 (3), 273–279.

Andersen, J. T., Sanders, R. H., & Takagi, H. (2020). Kinematic differences in shoulder roll and hip roll at different front crawl speeds. Sports Biomechanics.

Yanai, T. (2001). What causes the body to roll in front- crawl swimming? Journal of Applied Biomechanics, 17 (1), 28–42.

Yanai, T. (2003). Stroke frequency in front crawl: Its mechanical link to the fluid forces required in non- propulsive directions. Journal of Biomechanics, 36, 53–62.

López-Contreras, G., & Arellano, R. (2002). (Rotace ramen při nádechu a bez nádechu — španělská linie, Universidad de Granada.)

Castro, F. A. S., Guimarães, A. C. S., Moré, F. C., Lammerhirt, H. M., & Marques, A. C. (2005). Cinemática do nado " crawl " sob diferentes intensidades e condições de respiração de nadadores e triatletas. Revista Brasileira de Educação Física e Esporte, 19 (3), 223–232.

Castro, F., & Guimarães, A. (2006). Front crawl kinematics: Breathing and pace acute effects. Portuguese Journal of Sport Sciences, 6, 26–28.

Lee, J., Mellifont, R., Winstanley, J., & Burkett, B. (2008). Body roll in simulated freestyle swimming. International Journal of Sports Medicine, 29, 569–573.

Kippenhan, C., & Hay, J. G. (1994). Body roll and breathing action in skilled and unskilled front crawl swimmers. 18th Annual Meeting of the American Society of Biomechanics, Columbus, OH.

Barber, M., & Barden, J. M. (2014). The effects of breathing on hip roll asymmetry in competitive front crawl swimming. In Proceedings of the XIIth International Symposium on Biomechanics and Medicine in Swimming (pp. 84–89). Canberra.

Kudo, S., Mastuda, Y., Yanai, T., & Sakurai, Y. (2021). Forwards-backwards hand velocity induced by the upper trunk rotation in front crawl strokes. Journal of Sports Sciences, 39 (15), 1669–1676.

23.3 Dechová lateralita, symetrie, zranění

Barden, J. M., & Barber, M. V. (2022). The effect of breathing laterality on hip roll kinematics in submaximal front crawl swimming. Sensors, 22 (6), 2324. https://doi.org/10.3390/s22062324

Vila Dieguez, O., & Barden, J. M. (2022). Body roll differences in freestyle swimming between swimmers with and without shoulder pain. Sports Biomechanics, 21 (10), 1277–1290.

Seifert, L., Chollet, D., & Allard, P. (2005). Arm coordination symmetry and breathing effect in front crawl. Human Movement Science, 24 (2), 234–256. https://doi.org/10.1016/j.humov.2005.05.003

Seifert, L., Chehensse, A., Tourny-Chollet, C., Lemaitre, F., & Chollet, D. Effect of breathing pattern on arm coordination symmetry in front crawl. Journal of Strength and Conditioning Research.

Psycharakis, S. G., Soultanakis, H., González Ravé, J. M., & Paradisis, G. P. (2021). Force production during maximal front crawl tethered swimming: Exploring bilateral asymmetries and differences between breathing and non- breathing conditions. Sports Biomechanics, 23 (6). https://doi.org/10.1080/14763141.2021.1891277

Effect of breathing conditions on relationships between impairment, breathing laterality and coordination symmetry in elite para swimmers. (2024). Scientific Reports. https://doi.org/10.1038/s41598-024-56872-y

Symmetry in the front crawl stroke of different skill level of able-bodied and disabled swimmers. (2020). PLOS ONE, 15 (3), e0229918. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0229918

Morouço, P., Marinho, D., Fernandes, R., & Marques, M. Quantification of upper limb kinetic asymmetries in front crawl swimming. Human Movement Science, 40.

Cohen, R. C. Z., Cleary, P. W., Mason, B. R., & Pease, D. L. Studying the effects of asymmetry on freestyle swimming using smoothed particle hydrodynamics. Computer Methods in Biomechanics and Biomedical Engineering.

23.4 Kinematika záběru a dechové vzorce

Vezos, N., Gourgoulis, V., Aggeloussis, N., Kasimatis, P., Christoforidis, C., & Mavromatis, G. (2007). Underwater stroke kinematics during breathing and breath -holding front crawl swimming. Journal of Sports Science and Medicine, 6 (1), 58–62.

Couto, J. G. M., Franken, M., & Castro, F. A. S. (2014). Influence of different breathing patterns on front crawl kinematics. Revista Brasileira de Cineantropometria & Desempenho Humano, 17 (1), 82–90. https://doi.org/10.5007/1980-0037.2015v17n1p82

Pedersen, T., & Kjendlie, P.-L. (2006). The effect of the breathing action on velocity in front crawl swimming. In J. P. Vilas- Boas, F. Alves, & A. Marques ( Eds.), Biomechanics and Medicine in Swimming X (pp. 75–77). Porto: Portuguese Journal of Sport Sciences.

Lerda, R., & Cardelli, C. (2003). Breathing and propelling in crawl as a function of skill and swim velocity. International Journal of Sports Medicine, 24 (1), 75–80. https://doi.org/10.1055/s-2003-37195

Cardelli, C., Lerda, R., & Chollet, D. (2000). Analysis of breathing in the crawl as a function of skill and stroke characteristics. Perceptual and Motor Skills, 90 (3), 979–987.

Lerda, R., Cardelli, C., & Chollet, D. (2001). Analysis of the interactions between breathing and arm actions in the front crawl. Journal of Human Movement Studies, 40, 129–144.

Peyrebrune, M., Robinson, J., Lakomy, H., & Nevill, M. (2003). Effects of controlled frequency breathing on maximal tethered swimming performance. In J. C. Chatard (Ed.), Biomechanics and Medicine in Swimming IX (pp. 289–294). Saint- Étienne: Publications de l'Université de Saint- Étienne.

Cambios en la técnica de crol causados por diferentes ejercicios técnicos [ Changes in front crawl technique caused by different technical exercises ]. (2022). Apunts Educación Física y Deportes / INEFC. https://revista-apunts.com/

23.4b Objem plic, poloha hlavy, poloha těla a měření časování

Washino, S., Murai, A., Mankyu, H., Ogita, F., Kanehisa, H., & Yoshitake, Y. (2021). Lower lung-volume level induces lower vertical center of mass position and alters swimming kinematics during front- crawl swimming. Journal of Biomechanics, 121, 110428. https://doi.org/10.1016/j.jbiomech.2021.110428

Washino, S., Murai, A., Mankyu, H., Ogita, F., Kanehisa, H., & Yoshitake, Y. (2022). Projected frontal area and its components during front crawl depend on lung volume. Scandinavian Journal of Medicine & Science in Sports, 32 (12), 1724–1737. https://doi.org/10.1111/sms.14231

Washino, S., Murai, A., Mankyu, H., & Yoshitake, Y. (2022). Vertical body position during front crawl increases linearly with swimming velocity and the rate of its increase depends on individual swimmers. Sports Biomechanics.

Washino, S., Murai, A., Mankyu, H., & Yoshitake, Y. (2023). Determination of subset models for predicting vertical centre of mass position during front crawl in male swimmers. Journal of Sports Sciences, 41 (4), 372–380. https://doi.org/10.1080/02640414.2023.2214393

Washino, S., Murai, A., Kadi, T., Mankyu, H., & Yoshitake, Y. (2025). Stroke phase differences in the linear relationship between swimming velocity and vertical body position during front crawl. Sports Biomechanics. https://doi.org/10.1080/14763141.2024.2446180

Interpreting the projected frontal area in front crawl: Determining the projected frontal area of each body segment. (2024).

Zaidi, H., Taïar, R., Fohanno, S., & Polidori, G. Analysis of the effect of swimmer's head position on swimming performance using computational fluid dynamics. Journal of Biomechanics.

Effect of the swimmer's head position on passive drag. Journal of Human Kinetics. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4723180/

Marinho, D. A., Barbosa, T. M., a kol. The hydrodynamic study of the swimming gliding: A two-dimensional computational fluid dynamics (CFD) analysis.

Fantozzi, S., Coloretti, V., Piacentini, M. F., Quagliarotti, C., Bartolomei, S., Gatta, G., & Cortesi, M. (2022). Integrated timing of stroking, breathing, and kicking in front- crawl swimming: A novel stroke -by- stroke approach using wearable inertial sensors. Sensors, 22 (4), 1419. https://doi.org/10.3390/s22041419

23.4c Klasické metodické práce (použity primárně jako komparační základ — viz kap. 2.5)

Counsilman, J. E. (1977). Competitive swimming manual for coaches and swimmers. Bloomington: Counsilman.

Maglischo, E. W. (1982). Swimming faster. Palo Alto: Mayfield.

Maglischo, E. W. (1993). Swimming even faster. Mountain View: Mayfield.

Maglischo, E. W. (2003). Swimming fastest. Champaign: Human Kinetics.

Costill, D. L., Maglischo, E. W., & Richardson, A. B. (1992). Swimming (Handbook of Sports Medicine and Science). Oxford: Blackwell.

Hay, J. G. (1993). The biomechanics of sports techniques (4th ed.). Prentice Hall.

Liu, Q., a kol. (1993). (Body roll angles in front crawl — historický referenční rozsah.)

⚠ Tyto práce neuvádím jako důkaz současných tvrzení. Slouží jako výchozí rámec, proti kterému se porovnávají dnešní měření (kap. 2.5).

23.4d Fyziologie ponoření a mechanika dýchání ve vodě

Swimming-induced changes in pulmonary function: Special observations for clinical testing. (2021). BMC Sports Science, Medicine and Rehabilitation. https://doi.org/10.1186/s13102-021-00277-1

Broad individual immersion-scattering of respiratory compliance likely substantiates dissimilar breathing mechanics. (2021). Scientific Reports, 11. https://doi.org/10.1038/s41598-021-88925-x

Respiratory regulation and lung volume during aquatic and land-based exercise in healthy young adults. (2025). PMC12477437.

Pendergast, D. R., a kol. (2015). ( Elastic loading of the thoracic cavity and the energetic cost of breathing during swimming.)

Agostoni, E., a kol. (1966); Hong, S. K., a kol. (1969); Robertson, C. H., a kol. (1978). (Historický původ konceptu — dnes potvrzený a kvantifikovaný; viz kap. 1.1.)

23.4e Rotace, torze trupu a koordinace — novější práce

Hyodo, H., Koga, D., Sengoku, Y., & Wada, T. (2023). Relationship between swimming velocity and trunk twist motion in short -distance crawl swimming. Biomechanics, 3, 193–203.

Gonjo, T., Fernandes, R. J., Vilas- Boas, J. P., & Sanders, R. (2021). Body roll amplitude and timing in backstroke swimming and their differences from front crawl at the same swimming intensities. Scientific Reports, 11, 824.

Silva, A. F., Seifert, L., Fernandes, R. J., Vilas Boas, J. P., & Figueiredo, P. (2025). Front crawl swimming coordination: A systematic review. Sports Biomechanics, 24 (2), 127–146. https://doi.org/10.1080/14763141.2022.2125428

Seifert, L., Létocart, A., Guignard, B., & Regaieg, M. (2025). Effect of speed on relationships between impairment side, breathing laterality and coordination symmetry in Paralympic swimmers. Sports Biomechanics, 24 (8), 2184–2204. https://doi.org/10.1080/14763141.2024.2435925

23.5 Únava nádechových svalů a fyziologie dýchání

Lomax, M. E., & McConnell, A. K. (2003). Inspiratory muscle fatigue in swimmers after a single 200 m swim. Journal of Sports Sciences, 21 (8), 659–664. https://doi.org/10.1080/0264041031000101999

Lomax, M., & Castle, S. (2011). Inspiratory muscle fatigue significantly affects breathing frequency, stroke rate, and stroke length during 200-m front- crawl swimming. Journal of Strength and Conditioning Research, 25 (10), 2691–2695. https://doi.org/10.1519/JSC.0b013e318207ead8

Lomax, M., Iggleden, C., Tourell, A., Castle, S., & Honey, J. (2012). Inspiratory muscle fatigue after race-paced swimming is not restricted to the front crawl stroke. Journal of Strength and Conditioning Research, 26 (10), 2729–2733. https://doi.org/10.1519/JSC.0b013e3182429af8

Lomax, M., Tasker, L., & Bostanci, O. (2015). An electromyographic evaluation of dual role breathing and upper body muscles in response to front crawl swimming. Scandinavian Journal of Medicine & Science in Sports, 25 (5), e472–e478. https://doi.org/10.1111/sms.12354

Jakovljevic, D. G., & McConnell, A. K. (2009). Influence of different breathing frequencies on the severity of inspiratory muscle fatigue induced by high - intensity front crawl swimming. Journal of Strength and Conditioning Research.

Brown, S., & Kilding, A. E. (2011). Exercise-induced inspiratory muscle fatigue during swimming: The effect of race distance. Journal of Strength and Conditioning Research.

Thomaidis, S. P., a kol. (2009). ( Inspiratory muscle fatigue after 300 m and 400 m front crawl.)

Lomax, M., a kol. (2013). ( Inspiratory muscle fatigue at submaximal front crawl intensities above critical speed.)

Hong, S. K., a kol. (1969). ( Immersion effects on respiratory mechanics.)

Robertson, C. H., a kol. (1978). ( Effects of immersion on respiratory muscle force.)

23.6 IMT / RMT, hypoxie, EMG

Liu, S., Gou, P., & Lin, M. (2025). The effect of respiratory muscle training on swimming performance: A systematic review and meta- analysis. Frontiers in Physiology, 16, 1638739. https://doi.org/10.3389/fphys.2025.1638739

Effects of respiratory muscle training on swimming performance, respiratory muscle function, and pulmonary function of competitive swimmers: A systematic review and meta- analysis. (2026). Frontiers in Physiology. https://doi.org/10.3389/fphys.2026.1770925 ( ⚠ Dochází k opačnému závěru u výkonu než Liu a kol. 2025 — viz kap. 11.5.)

Gómez-Albareda, E., Viscor, G., & García, I. (2023). Inspiratory muscle training improves maximal inspiratory pressure without increasing performance in elite swimmers. International Journal of Sports Physiology and Performance, 18 (3), 320–325. https://doi.org/10.1123/ijspp.2022-0238

Kilding, A. E., Brown, S., & McConnell, A. K. (2010). Inspiratory muscle training improves 100 and 200 m swimming performance. European Journal of Appli